Počínání bývalých ministrů Strany zelených a aktivity jejího vedení navozují dojem, že strana se potácí v chaosu a ztrácí zbytky soudnosti.

Zelení působí stále více zmateně. To by nebylo nic nového, kdyby to nebylo podpořeno programovými body. Přes existenci programového dokumentu Vize ekologické demokracie, přišlo vedení zelených s novým ekonomickým programem, k jehož tvorbě pozvali neoliberálního ekonoma Miroslava Zámečníka. Byl jedním z autorů tzv. Dřevíčské výzvy, která volala po redukci pracovních práv a rozsáhlé privatizaci včetně veřejných služeb. Vedle psaní programu pro Zelené se podílel i na tvorbě programu pro ODS. To je na programu Zelených patrné…

Program je plný nekonkrétních frází, aniž by nabízel realistická řešení. Zato se to v něm jen hemží odkazy na analytické materiály, o jejichž vypovídací hodnotě by se dalo diskutovat (například Doing Business).

Zajistit vyrovnaný či přebytkový rozpočet mají především úspory ve státní správě. Otázka příjmů rozpočtů zůstává neřešena, přesto, že evropská zelená frakce neustále poukazuje na odliv kapitálu z EU přes daňové ráje. Miroslav Zámečník poradil v tomto ohledu spíše zdrženlivost, takže desítky miliard, které odtékají do offshorových center zůstaly mimo pozornost SZ.

Radikální ústup zaveleli Zelení na frontě globální odpovědnosti. Nejenže totálně opustili prosazování mezinárodních závazků ČR, podporu Fairtrade a navyšování rozvojové spolupráce v rámci našich závazků, ale ještě k tomu totálně změnili pojetí Tobinovy daně.

Daň z měnových operací, jak se tento nástroj dnes nazývá má za úkol omezit spekulace s měnami, které dnes tvoří přes 90 % světových zisků a jsou neustálým generátorem krizí. Obecně se přijímá, že výtěžek z této multilaterální daně by měl jít na pomoc chudých zemí. Liška se Zámečníkem by tím však chtěli pomáhat našemu rozpočtu. To není jen sobecké, ale navíc i hloupé, protože tyto obchody se uzavírají především na velkých burzách, kde Praha hraje naprosto marginální roli.

V jednom mají ale zelení pravdu. „V řadě případů ale chudým zemím nejvíce pomůžeme, když se prostě vystříháme škodlivých dopadů, které jim naše ekonomické aktivity přinášejí.“ Na to by měl myslet hlavně spoluautor tohoto pamfletu pan Zámečník, který vydělává peníze na zprostředkovávání půjček na 60% úrok chudým farmářům v Mexiku.

Kromě poněkud bláznivých programových nápadů je zajímavé pozorovat i pitoreskní hemžení zelených VIP. Bývalý ministr zahraničí, zvaný šípkový Karel, je dnes předsedou TOP 09, a jeho hlavním záměrem je zrušit sociální stát a přivézt nás na pokraj sociálních nepokojů. Ve svém programu ruší i pohřebné, jehož zrušení před několika lety nejspíše zaspal. Představa, že někdo takový řídil naši zahraniční politiku, mě upřímně děsí. Ještě že na zamini máme pár schopných diplomatů a úředníků.

Tragickou postavou je také odstoupivší Michael Kocáb. Po té, co se na něj provalilo, že má poměr se svou mluvčí, hrdě prohlásil, že podá demisi. Není nic překvapujícího, že nakonec rozpačitý ministr zůstal a odejít musela schopná mluvčí. Prostě PR fraška na dojaté voliče. Když zelení vystoupili z vlády široké koalice a Kocáb měl jít s nimi, to už bylo jiné kafe. To totiž znamenalo skutečný odchod a ne jen divadélko pro veřejnost. Také se mu moc nechtělo, slib neslib. Ale jako soukromník tam zůstat nemohl, protože neměl podporu žádné ze zbylých koaličních stran, a tak odešel další neschopný ministr. Aspoň ten trapas nakonec si ale mohl odpustit.

Ale nejšílenější scéna byla s odstoupením Jana Dusíka z postu ministra životního prostředí. Ten se rozklepal strachy okamžitě, když měl udělat první závažnější rozhodnutí. Na základě všech informací, které měl k dispozici, měl vydat zamítavé stanovisko k dostavbě prunéřovské elektrárny. Namísto toho zbaběle rezignoval a po vzoru Kocába se z toho pokusil udělat hrdinský čin.

Na dovršení všeho, Liška jako jediný vedle ODS deklaroval průsečíky s asociálním programem TOP 09. Po jeho prosazování zavedení školného do roku 2014 a podpoře zdravotnických poplatků by snad nebylo ani čemu se divit. Ale přeci jen se musíme ptát, v čem tyto průsečíky tkví.

Snad se po vzoru předsedy TOP 09 bude i Liška snažit zaspat dobu, což se mu v přeneseném smyslu jistě daří. Můžeme jen doufat, že voliči jim dají dostatek prostoru pro spánek – ovšem mimo parlamentní lavice.


Deník Referendum 2.4.2010