Rok 2019 se nesl ve znamení diskuzí okolo rekodifikace stavebního zákona. Není problém, že se chystá nový stavební řád, ale to, jak, kdo a co se reálně chystá.

Co je špatně
Špatně jsou úplně zásadní věci! Návrh zákona nehájí veřejný zájem, je právně nekvalitní, je projednávaný ve spěchu a v nátlakově nepřátelské atmosféře. Zavádí státní centralizaci rozhodování oslabující samosprávu obcí a měst. Svým charakterem není evropsky liberální, ale asijsky autoritářský, je nedemokratický a panuje shoda, že je i v rozporu s ústavou. To bude jen dalším důvodem pro prodlužování správních řízení končících u soudů.

Co chceme
Pavel Koch, Holanďan, který realizoval v ING stavbu Tančícího domu a řadu velkých investic v mnoha zemích po celém světě, to říká jasně: „Jedná se nám o celkové a zásadní změny myšlení a přístupu ke stavebnictví a k takovým podmínkám, aby stavebnictví přispívalo celému národu a národní ekonomii. Existující zákony mu zásadně brání! Jedná se o vyústění změny myšlení do úplně nového a jiného stavebního zákona.“
U pirátů i v našem širším transpolitickém a transprofesionálním připomínkovém okruhu jsme se shodli, že základními podmínkami budoucího stavebního zákona musí být zrychlení a transparentnost projednávání a schvalování procesu výstavby na principu win win, tak aby byl výsledek výhodný pro všechny, aby byl atraktivní a iniciační, aby zamezil korupci a umožnil plánovat a předvídat budoucí rozvoj území a tím snížil příležitost k námitkám a odvoláním.

Jak toho dosáhnout
29.10.2019 piráti společně s Nisanem Jazairi a Agenturou pro finančně dostupné bydlení za přispění nadace Rosa Luxemburg zorganizovali mezinárodní seminář v Poslanecké sněmovně pod názvem „Rekodifikace stavebního práva - cesta formou regulačního plánu“, ze kterého vyšlo na jevo, že lze reformovat stavební řád obdobně jako u našich evropských sousedů, zpracováním regulačních plánů pro transformační a rozvojová území, která nejen že nahradí dnešní neintegrovatelná územní rozhodnutí a zkrátí povolovací proces prakticky na polovinu, ale současně budou i garantovat pevný podíl dostupného bydlení a skladbu občanských staveb pro vzdělání, sport a kulturu na základě potřeb místních obyvatel. Regulační plány jsou nástrojem či mechanismem, který umožní dohodnout a podepsat smlouvy o parcelaci a plánovací smlouvy, což je dnes bez podrobných plánů velice obtížné. Tím bude podíl a spoluúčast investorů a obcí objektivní a fér a při zaručené udržitelnosti výsledku umožní realizovat i vyšší koeficienty zástavby, což podpoří ekonomickou návratnost investic a procentuálně nižší zábor orné půdy.

Proč je to tak
Regulační plány je třeba na základě důsledné analýzy úspěšné západoevropské praxe definovat jako základní závazné iniciační prorozvojové dokumenty, které budou garantovat předvídatelnost rozhodování v území v transparentním procesu přípravy, který hned na začátku plánování budoucího rozvoje předejde nedorozuměním a následným soudním sporům a bezbřehému zdržování rozvoje obcí. Regulační plány jsou u našich evropských sousedů klíčovým materiálem, který odblokovává výstavbu a umožňuje operativní rychlé integrované rozhodování zodpovědných úředníků aniž by docházelo k nekonečným správním průtahům. Regulační plány nejsou komplikací, ale naopak tím nejpohodlnějším a nejtransparentnějším podkladem k zodpovědné správě území, neboť dokáží koordinovat a integrovat do jednoho výkresu komplexní shrnutí všech často protichůdných zájmů v území a pevně a reálně určit způsob jejich vypořádání tak, aby byly zohledněny k většinovému prospěchu a tím získaly i svou nenahraditelnou roli při odpovědném povolování staveb.

Charakter území
Ďábel je ukryt v detailu. Odborník ví, že pravým klíčem k porozumění zákonitostem územního plánování je termín “charakter území”, který je v zákoně použit celkem 38x, z toho 27x v Požadavcích na výstavbu a na umisťování staveb a na obsah územního plánu obce. Nikde však není definován jeho věcný význam! Zatímco koncepční územní plány určují plochy a koridory a obecnou strukturu území, jedinečný charakter území lze určit až při podrobnějším zpracování území v měřítku parcel a jednotlivých domů. Charakter území technicky představuje jedinečnou konfiguraci, morfologii a parcelaci každé jednotlivé lokality, která je definovatelná pouze podrobnou dokumentací, která nejen že tento charakter zobrazí a tím i určí, ale která projde i schvalovacím procesem, který konkrétní charakter definuje jako ten, který je a bude nadále legislativně závazný. Bude-li charakter věcí subjektivního výkladu ať už investorů, úředníků či obecně obyvatel, jak se tomu dnes děje, bude jádrem sporů, kterým je třeba v zájmu zjednodušení schvalovacího procesu předejít. Tím jsme opět u regulačních plánů, bez kterých nejsme schopni komplexní otázky rozvoje území objektivizovat a koordinovat, ani umožnit předvídat, nebo dokonce i garantovat a zodpovědně schvalovat. To ale návrh zákona jaksi neřeší.

Rozhodnutí
Česká společnost je nejen v případě rekodifikace stavebního řádu na osudové křižovatce, kdy se musí rozhodnout mezi demokracií a autoritářským režimem, který zbaví lidi zodpovědnosti. V případě výstavby to znamená, zda nechá zodpovědnost na výstavbě měst a obcí na lidech, kteří zde žijí a volí své zastupitele, kteří reprezentují jejich vůli a potřeby a aktivně se podílí na přípravě rozvojových plánů, a nebo nechají vše na autoritě centrálního státního úředníka, který bez potřebných podkladů vydá z pozice moci bez podrobnějších plánů a dohod razítko.
Jeden příklad za všechny: v Praze 1 nás čeká v roce 2020 řízení o územním rozhodnutí na stavbu zlatého nosorožce - tzv. Central Business District Praha. Penta tlačí na pilu a už chce lít beton, ale přitom její záměr odporuje většině podmínek určených v Zásadách územního rozvoje pro transformační oblast Masarykovo nádraží, včetně toho, že není zpracovaná podrobnější územně plánovací dokumentace, která by integrovala provoz, funkce, vzhled a obecně charakter nové zástavby do širšího kontextu Pražské památkové rezervace a pomohla kultivovat severojižní magistrálu na klasickou městskou třídu reprezentující zdravý velkoměstský život 21. století. Jsou to vážné věci, řeč je přirozeně i o nové a více lidské architektuře se vším všudy. Je to hra o budoucnost našich dětí, zda se bude naše prostředí utvářet přátelsky a chápavě, nebo bude jen tupě agresivní.


Rok 2020 bude důležitý, přejme si všichni zejména zdraví a štěstí!