BIOCEV, příležitost, kterou musíme využít

Ve čtvrtek 20. prosince 2007 podepsalo pět ředitelů ústavů Akademie věd s rektorem Univerzity Karlovy smlouvu o založení sdružení BIOCEV. Ve Vestci u Prahy by mělo vyrůst centrum moderních biotechnologií zaměřené široce na výzkum a aplikace moderních metod molekulární biologie v medicíně a průmyslu. Centrum by mělo být vybudováno za využítí fondů Evropské unie a mělo by jednak poskytnout prostor pro rozvoj menších ale i větších biotechnologických firem a pro školení doktorandů Univerzity Karlovy a případně i jiných vysokých škol. Po základním financování fondy EU by Centrum mělo být financováno společně Akademií věd a Univerzitou Karlovou a hlavně biotechnologickými firmami. Krystalizačním centrem BIOCEV bude nově zřizovaný Biotechnologický ústav Akademie věd.

Fondy EU určené pro podporu výzkumu v České republice nemohou být bohužel čerpány pro rozvoj výzkumu v Praze. Myslím, že tady se stala chyba, že Praha je definována jako samostatný kraj (a výše životní úrovně v Praze překračuje limit pro čerpání financí ze strukturálních fondů EU). Chytřejší byli v Maďarsku, kde začlenili Budapešť do širšího okolí a tím umožnili financování projektů i v Budapešti. U nás bude za těchto okolností obtížné využít všechny nám nabízené finance pro podporu vědy, protože v Praze je soustředěna převážná část zejména odborné vědecké kapacity v Zemi. Na druhé straně je této situace možné využít k tomu, aby se Akademie věd a Univerzita Karlova rozšířily za hranici Prahy do Středočeského kraje. Pozemky v Praze pro další rozvoj stejně Akademie nemá. A Vestec je ideální místo pro vybudování centra biotechnologií. Jednak tam již několik biotechnologických firem sídlí. A vcelku dobré dopravní podmínky umožní využít pro práci v BIOCEV odborníky z Prahy. Hlavním problémem v mimopražských oblastech totiž je, že, snad kromě Brna, bude velmi nesnadné získat odborníky na příklad pro některé navrhované regionální vědecko-technické parky.

Moderní biotechnologie mají velký potenciál. Craig Venter, vědec, který založil biotechnologické firmy na čtení lidské DNA, první člověk, který si "přečetl" svou vlastní dědičnou informaci, nyní brázdí na své lodi oceány, sbírá vodní mikroorganizmy a hledá v nich nové geny. Našel jich už přes šest miliónů!!! Každý gen kóduje nějakou novou funkci, na příklad biochemickou reakci. Živými organizmy, zejména mikroorganizmy, je možné syntetizovat v podstatě všechno, protože přirozené geny lze cíleně modifikovat a využít je pro další a nové funkce. Venter soudí, že modifikovanými bakteriemi bude možné vyrábět palivo, které nahradí naftu a uhlí. Našel ale i bakterie, které přeměňují sluneční světlo přímo na elektrickou energii pomocí barviv podobných barvivům v lidském oku. Sluneční energii je tedy možné měnit v elektřinu přímo, bez fotosyntézy a následného pálení biomasy. Pokrok v biovědách je tak rychlý, že není nereálné uvažovat o nových formách energie během několika desetiletí. Ze všech těchto důvodů je důležité vybudovat centrum biotechnologií i u nás. BIOCEV je příležitostí, kterou nesmíme nevyužít.