Předběžně se zde za svůj nedostatečně informovaný článek panu kardinálovi omlouvám, výroční zprávy diecézí, které jsem našel, jsou velmi kvalitně zpracovány. K tématu se vrátím ještě dalším článkem.
Kardinál Dominik Duka nás v Českém rozhlase ujišťoval, že církevní hospodaření je transparentní. Jako důkaz uvádí, že každoročně o něm vydávájí přístupné výroční zprávy. "Nejinak tomu bude i v dalších letech." Pan kardinál hovoří o transparenci v souvislosti s požadavkem papeže Františka, který ve svém poselství českým biskupům vzkázal: “Na poli ekonomiky je nutné vyvinout takový systém, který by každé církevní instituci zaručil základní prostředky a svobodu k pastorační činnosti, přičemž by dbal na to, že materiální prostředky jsou určeny výlučně k duchovnímu poslání církve. Je zapotřebí pozorné bdělosti, aby církevní majetek byl spravován uvážlivě a transparentně, byl opatrován a uchováván, a to také za pomoci důvěryhodných a kompetentních laiků.”
Díky bohu se začalo mluvit o skryté, ale reálné chudobě v naší společnosti. Někteří rodiče nemají ani na to, aby zaplatili dětem obědy. Z průzkumu několika pražských škol vyplynulo, že až deset procent dětí neobědvá. Mnoho dětí chodí s ostatními do jídelny, ale nemohou si vzít polévku ani hlavní jídlo – dovolí jim jen napít se čaje… Jejich rodiče nemají na školní obědy peníze! Rodiče těchto dětí nemají ani doma dostatek jídla, aby se děti najedly alespoň tady. V odezvě na tyto zprávy se také zvedla vlna solidarity a nápady jako národní sbírka potravin, nadace, která platí některým žákům obědy, či obecní sbírky.