Předem podotýkám, že nejsem voličem ANO a o panu Babišovi nemám žádné zvláštní iluze. Snažím se jen být objektivní. Tento příspěvek mám napsaný již delší dobu, ale chtěl jsem jej uveřejnit až tehdy, kdy nebude přímo aktuální, aby vyzněl spíše rekapitulačně.
Pan Babiš opakovaně tvrdí, že se proti němu vede dlouhodobá kampaň. Jeho odpůrci ho za to obviňují z demagogie. A tak se ptám:


1. Hned poté, co se dal Babiš na politiku (a ještě ani neměl šanci nic dobrého ani špatného udělat), bylo slyšet hysterický hlas pana Kalouska o jakémsi nebezpečí. Tehdy mě napadlo, zda důvodem této hysterie není Babišova informace, že, pokud se ANO dostane do vlády, bude požadovat dlouhodobý audit hospodaření státních institucí – včetně tehdy již hnutím ANO obsazeného Ministerstva obrany. Mám takový pocit, že tam pan Kalousek ještě za svého angažmá u lidovců pro blaho národa pracoval.
Hledalo se, co na Babiše najít, ale z neproclené kabelky paní Babišové se i při velké snaze kauzu udělat nepodařilo. Suverénní předpovědi a netrpělivá očekávání, že to s ANO dopadne jako s Věcmi veřejnými nebo Úsvitem se jaksi také nenaplnily.

2. Pak nastoupila akce „mediální magnát“. Ne že by jím Babiš nebyl a nechtěl jím být. Ne že by nechtěl využít výhody vlastníka novin a dalších médií ke svému prospěchu. A využívat svá vlastní média k politickým záměrům není moc etické. O tom žádná.

Problém je ale jinde: Například se zcela „zapomnělo“, že dnes tak morálně rozhorlená ODS provozovala (jaké byly skutečné formální vlastnické vztahy, nevím) za Klausových dob v předvolebním období bulvární deník Super – jednoznačně proódéesácký, jenž skončil brzo po volbách, kdy už ho nebylo potřeba. Žádnou kritickou sebereflexi jsem ze strany obrozené ODS na tuto dobu (a na dobu opoziční smlouvy) neslyšel.

Problém je ale ještě jinde, a to je zásadnější. Budiž, není to vůbec pěkné, ale Babiš si ovlivňoval svoje média, média, která vlastnil. Naše „tradiční“ demokratické strany (zejména Sociální demokracie a ODS), ale držely a stále ještě z velké části drží palec nad veřejnoprávními médii a byly doby, kdy je přímo okupovaly. A to jsou média, která jim nepatří, která z principu veřejnoprávnosti mají patřit nám, veřejnosti, občanské společnosti. Zapomnělo se již na televizní puč a paní Bobošíkovou? Zapomnělo se na obsazování Rady české televize podle stranického klíče? Zamysleli jsme se, že jestliže Babiš stojí podle jeho odpůrců za Mladou Frontou Dnes a Lidovými novinami, kdo stojí za dalšími novinami, časopisy a dalšími médii – soukromými i veřejnoprávními?

Ale to ještě není všechno. Zkuste si udělat vlastní rozbor obsahu mediálních zpráv (když už tento úkol nebyl zadán žádné nezávislé agentuře a neučinil tak ani žádný „nezávislý“ novinář): dělejte si třeba čárky při počítání kritických (od objektivně kritických po pomlouvačné) výroků proti Babišovi v libovolných médiích a dělejte si křížky při počítání textů a projevů, které vyzní v zájmu Babiše. Zkusil jsem si to. Zkuste to také a uvidíte… Přesto jsem se z úst předsedy ODS pana Fialy dozvěděl, že není divu, že Babiš ve volbách zvítězil, když dělal „takovou brutální mediální masáž“… A stejně mluví další a další – a mluví tak v televizi, rozhlase, v novinách a časopisech… A intelektuální rádobyelita to papouškuje. Ještě jednou: opravdu si zkuste udělat rozborem médií (nejlépe těch v době kolem parlamentních voleb) malou statistiku, abychom si ujasnili, kdo že média využívá ve svůj prospěch víc. Budete překvapeni, ba (pokud opravdu věříte tomu, co se ze strany tzv. systémových stran tvrdí) přímo ohromeni.

Ale ani to není ještě všechno. Je vysloveně nechutné a zcela neomluvitelné, že se Babiš domlouval s novináři na diskreditaci různých politiků, jak to vyplývá z tajně pořízených nahrávek. Na druhé straně… který z politiků Babišovi nepřátelsky naladěných byl opravdu mediálně diskreditován? A nestal se náhodou jediným diskreditovaným politikem Babiš? A to na základě tajně pořízených nahrávek? Tajných nahrávek, které by v jiném případě všichni z etických důvodů odmítli. A já jsem při tom na vlastní uši slyšel komentátora veřejnoprávní ČT, jak se „těší na další nahrávky, až je anonymní server zase zveřejní“ (nejde o skutečnou citaci, parafrázuji podle paměti). A akce morálně pohoršených pokračovala v iniciování jednání na úrovni Evropské unie – toto „zasedání rozhorlených“ nad anonymními nahrávkami skončilo, jak jinak, naprostým nezájmem ze strany EU. Jen málo angažmá našich „malopolitiků“ bylo tak trapných.

A co se týče „mediální masáže“ pojďme dál: V týdnu uprostřed mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby veřejnoprávní ČT odvysílala více než hodinový dokument „Selský rozum“ – konkrétně o Andreji Babišovi. Mám z tohoto dokumentu, který bych s chutí nominoval na cenu Jaroslava Kojzara, pocit, že snad Babiš sice možná nemůže za orkán Kyrill, ale jinak za všechno zlé, co se u nás za posledních dvacet let odehrálo. Střih, dikce, volba hudby i obrazu (když se mluvilo o Babišovi, tak zněla temná pohřební hudba a výhradně se objevovala zdevastovaná krajina, když mluvili jeho odpůrci tak krajina zemský ráj to na pohled a cvrlikají ptáčci) si opravdu nezadala s komunistickými dehonestujícími pamflety. Po jakékoli objektivitě ani stopy… Některé věci zaváněly skoro až trestním stíháním – nejen v tom, v čem by měl být (je-li to pravda) po právu stíhán Babiš, ale i v tom, v čem by měli být stíháni autoři reportáže. U nás je totiž povinností oznámit trestní čin. A reportéři jich podle tohoto dokumentu našli za poslední půlrok na Babišovi několik (ilegální zaměstnávání, neplacení pojistného atd.). Ale zdá se, že až do publikování tohoto dokumentu o tom mlčeli… A tím se dopustili přinejmenším vážného opominutí neohlášení přestupku či trestného činu. Anebo snad že by svá tvrzení neměli tak „vyfutrovaná“?

Navíc, naše chudičká veřejnoprávní televize, co nemá na nic víc než na opakování starých normalizačních pořadů… Čirou náhodou se jí v té správné chvíli podařilo získat prostředky na takovýto dlouhý a poměrně nákladný dokument. A tento dokument, zaměřený výhradně na jednoho člověka ve vysoké státní funkci, odvysílá veřejnoprávní televize uprostřed prezidentských voleb! Tak kdo tady vede hybridní informační válku? Myslím, že Putin to tentokrát nebyl.

Jo, abych nezapomněl, z filmu jsem také pochopil, že mletí kostí do párků je Babišův vynález (do té doby to nikdo u nás nedělal) a prosazení pěstování řepky v Evropské unii je také Babišovo dílo (a proto zcela jistě, jak také proběhlo nedávno médii, i současné pylové alergie jsou od Babiše).

Znovu opakuji, nejsem příznivcem hnutí ANO, ani Andreje Babiše, mám k tomu své důvody. Je zcela klidně možné, že polovina, dvě třetiny toho, co se o něm říká, je pravda. Ale padni, komu padni. A tady vidíme, že i pravda (je-li to pravda) se dá použít k hnusným cílům. Pochopil bych, kdyby televize odvysílala dokument o propojení ekonomické moci a politiky, o kmotrovství obecně… Něco, jako byl skvělý dokument o opoziční smlouvě „Vládneme. Nerušit!“ (Velmi doporučuji si jej stáhnout a podívat se na něj.) No jo, ale to by tam Babiš nefiguroval sám, že. A popisovalo by to i dobu, kdy byli na koni jiní kmotři, že?

3. Babiš říká, že jde o kampaň, jeho odpůrci tvrdí, že nikoliv. No já nevím… A tak se jen ptám…
V době Sobotkovy demise-nedemise a nechutného Zemanova přijetí-nepřijetí této demise vyvrcholila kauza Čapí hnízdo (opravdu teď neřeším, zda je v ní Babiš namočený, nebo není; žádné iluze ale nemám). A okamžitě jako „spontánní reakce lidu“ (tato normalizační dikce se objevila v televizním zpravodajství) se uskutečnily protibabišovské demonstrace na Václaváku a jinde… (A česká televize v duchu normalizačních tradic nadsadila „počet manifestujících občanů“ – pamětníci manifestací na Václaváku od Palachova týdně 1988 dodnes totiž už jaksi mají v očích, jak velký kus náměstí se zaplní stovkou, tisícem atd. demonstrantů a nemusí se na účelové televizní „počty“ spoléhat.) V ten samý čas se začaly rojit antibabišovské bilboardy. Kdo je asi tak zaplatil? Jde to do statisíců. Čirou náhodou v ten samý čas se objevily tajné nahrávky. To je neměli již dříve? Samozřejmě měli, vždyť šlo o nahrávky starší. Jako přílohy v časopisech se zrovna nyní objevily antibabišovské karty a další „žertovné“ antibabišovské společenské hry. A (opět čirou náhodou v té samé době) dokonce někdo vyvinul mobilní aplikaci ke čtení čárových kódů, která v prodejnách označovala zboží produkované Agrofertem, aby je lidé mohli bojkotovat. Mimochodem, mám pocit, že toto je už silně za hranicí etiky a zřejmě i zákona. A (opět asi jen čirou náhodou) to nikdo ze strážců pořádku a mravnosti ani neokomentoval.
Tak jedná se o kampaň, nebo ne?

A znovu opakuji. Nemám o Babišovi žádné iluze. Jen se tak ptám…
Nestalo se náhodou, že finanční a podnikatelské skupiny, které stály za „tradičními stranami“, šly společně s úpadkem těchto stran tak trochu „od lizu“? A že Babiš oprávněné ztráty důvěry veřejnosti v tyto strany jako dravá ryba jen chytře využil? Nejde náhodou spíše než o politiku a demokracii v tomto nechutném boji právě o tohle? Jen se tak ptám… Zatím to ale vypadá, jako by kromě Babiše a Agrofertu byli v naší zemi jen poctiví drobní zaměstnanci a podnikatelé a žádné další oligarchy jsme nikdy neměli a nemáme.

Ne, demokracie není nyní ohrožena více než dříve. Demokracie u nás je totiž fatálně ohrožena přinejmenším od doby opoziční smlouvy (televizní dokument Vládneme, nerušit by měla veřejnoprávní ČT zopakovat, ale toho se za současného stavu a obsazení ČT nenadějeme). Velmi dobře prorůstání oligarchie a politiky v době vlád ODS a Sociální demokracie popsal ve své odborné studii (Sociologické nakladatelství SLON, 2015) děkan Metropolitní univerzity Michal Klíma. Kniha se jmenuje „Od totality k defektní demokracii“ a její podtitul zní „Privatizace a kolonizace politických stran netransparentním byznysem“. Kupodivu žádný ze současných antibabišovských moralizátorů na otřesná fakta zde uvedená nereagoval, nikdo z nich nebyl rozhořčen z toho, co se zde dělo po dvacet let a co se z naší demokracie stalo. Bylo to totiž ještě v době před Babišem…

No ano, je tady závažný protibabišovský argument: zatím nikdo z oligarchů nevstoupil přímo do politiky, pouze Babiš. A to je pravda.
Očekával bych ale proto diskusi, co že je pro stát a demokracii nebezpečnější. Je to skutečnost, že skrytí oligarchové skrytě úkolují volené politiky, kteří se jim ze sobeckých zájmů zcela podřizují? Politiky, kteří cítí mnohem větší loajalitu k nevoleným reprezentantům velkého byznysu než ke svým voličům? A nikdo jim do karet nevidí?

Nebo je lepší (či přinejhorším stejně špatné), když oligarcha otevřeně vstoupí do politiky a je na něj více než silně zaostřeno? Myslíte si, že kdyby byly vlády ODS a ČSSD pod tak tvrdým dohledem, jako je dnes Babiš, že by se „zadařily“ takové kauzy jako Diag Human, Grippen, Key Investment, Pandury, ROP Jihozápad, ROP Severozápad, Mostecká uhelná, OKD a mnoho dalších? Určitě je to složitější, ale když dnes z úst všech politiků i novinářů slyším lamentace, že to Čapí hnízdo budeme muset zaplatit ze svého a kolik že milionů nás to bude stát, ptám se: zkusil někdo sečíst prošustrované miliardy předchozích „systémových“ vlád? A „odkloněné“ peníze minulých politiků?

Mám pocit, že ve střetu Babiš versus tzv. obránci čistoty a demokracie (rozuměj ti, kdo se cítí být vytlačeni ze svých pozic) hraje veřejnost zase jen roli rukojmí a je manipulována.
A já opravdu nechci, aby ze mě někdo dělal pitomce.

Je-li v některých věcech dnes hůř (například buzerace státu, jeho sílící tendence zužovat pole naší svobody), tak je to jen otázka stupně intenzity (rok od roku je v tomto hůř už patnáct let). Ale s volebními neúspěchy tradičních stran v minulých i těchto volbách a s nástupem Babiše nastala jediná opravdu radikální změna a ta podle mého názoru není k horšímu: Teď tu někdo nový dělá průvan. (Ano, nejspíš hlavně kvůli svému vlastnímu prospěchu.) Ale v tom průvanu se konečně otevírá po téměř normalizační zatuchlosti předchozích období volnější prostor – všichni možná cítíme, že je to teď už pár let větší „vzrůšo“. A tak se otevírá i prostor, abychom ve prospěch demokracie (nás samotných) udělali něco my sami. Ten prostor se díky nové štice v rybníku (která nám ani nemusí být sympatická) opravdu pootevřel. Sám nevím, jak přesně ten prostor využít, to přiznávám. Klidně proti Babišovi, zaslouží-li si to. Ale v proporcích a s objektivním nadhledem!