I soudy svými rozhodnutími vstupují do politiky. Z povahy věci je nejpolitičtějším soudem Ústavní soud, jelikož má pravomoc rozhodovat o věcech, které se politiky dotýkají. Navíc je nekontrolovatelný s výjimkou oblasti lidských práv, kde se lidé, jež Ústavní soud protiprávně poškodil, mohou obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Proto v Evropě platí zásada sebeomezení ústavních soudů, aby soudci, vědomi si své moci, zasahovali do politiky jen způsobem nejnutnějším. Proti tomu však stojí známá zásada, že každý orgán se snaží zvyšovat svou moc, zvlášť je-li nekontrolovaný.