Zdeněk Koudelka

31. 01.

Poloprezidentská republika?

Zdeněk Koudelka Přečteno 4250 krát

S prezidentstvím Miloše Zemana se spekuluje o poloprezidentském systému, jehož příkladem je Francie. Rozdílně od prezidentského systému je ve Francii funkce předsedy vlády, ale prezident má výrazný vliv. Nicméně vztah prezident – premiér je určován prvotně politicky. Prezident Charles de Gaulle byl dominantní. Pokud však prezidenti Francois Mitterrand a Jacques Chirac fungovali s vládami, které byly z jiného politického tábora, přenechávali vnitrostátní správu státu těmto vládám. Z ústavy nemá francouzský prezident výrazně jiné pravomoci než prezident náš, s výjimkou rozpouštění parlamentu a výjimečného stavu. Francouzský prezident je plně podroben kontrasignaci, která se však chápe jako ověření ústavnosti prezidentova rozhodnutí, nikoliv nutně politický souhlas zvlášť, jsou-li prezident a premiér z jiné politické strany.

Více »

17. 01.

Miloš Michlovský: Volím Miloše Zemana

Zdeněk Koudelka Přečteno 4385 krát

Jsem rád, že si můžeme poprvé zvolit prezidenta podle vlastních představ. Prezident má být výrazný státník. Takovým je Miloš Zeman. Jako moravský vinař oceňuji, že se Miloš Zeman vždy zajímal o zemědělce a podporoval domácí výrobu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vím o něm, že je příznivcem dobrého moravského vína. Volím Miloše Zemana prezidentem republiky, neboť mám jistotu, že bude dobře vykonávat prezidentský úřad v zájmu pracovitých lidí a jeho volba bude dobrá i pro moravské a české zemědělce.

Více »

10. 01.

Ústavní soud stvrdil svou volební judikaturu

Zdeněk Koudelka Přečteno 2458 krát

Ústavní soud zamítl stížnost na přímou volbu prezidenta. Tím stvrdil svou většinovou volební judikaturu obsahem výroku i přednostním projednáním. Ústavní soud v minulosti přednostně projednával volební věci tak, aby neohrozil konání voleb či faktické fungování zvoleného orgánu. Při první volbě senátorů roku 1996 došlo také k problémům při registraci kandidátů. Několik kandidátů bylo odmítnuto Ústřední volební komisí. Například Jaroslav Šabata nebyl registrován, protože své občanství doložil občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Počínání Ústřední volební komise, která neuznala občanský průkaz jako doklad o státním občanství pro účely voleb, bylo nesprávné. Kupodivu to potvrdil Nejvyšší soud. Až Ústavní soud zrušil toto rozhodnutí na základě ústavní stížnosti Jaroslava Šabaty. Šabata a další dva kandidáti se mohli senátních voleb účastnit díky rozhodnutí Ústavního soudu, který jejich ústavní stížnosti proti odmítnutí registrace projednal přednostně. V případě Jaroslava Šabaty byla ústavní stížnost podána 11. 10. 1996 a již 15. 10. 1996 Ústavní soud uskutečnil jednání a rozhodl. Též v případě rozhodnutí Krajského soudu v Brně z roku 2006, který prohlásil volby do Zastupitelství města Brna za neplatné v jednom volebním rozsudku, čímž zkomplikoval počátek fungování zvoleného zastupitelstva, rozhodl Ústavní soud přednostně a rozhodnutí zrušil.

Více »

Archiv článků: leden 2013

Poloprezidentská republika?

Miloš Michlovský: Volím Miloše Zemana

Ústavní soud stvrdil svou volební judikaturu

Blogeři abecedně