Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012. Závažnost druhé věci dokreslují čísla. Soudkyně Okresního soudu Brno-venkov vysoudila za dva měsíce leden 2011 a leden 2012 dva různé platové doplatky. Za chybný výpočet průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře Ministerstvem práce a sociálních věcí vysoudila částku 10 600 Kč. Ovšem též vysoudila za tyto dva měsíce platový doplatek 35 100 Kč, neboť Nejvyšší soud s odkazem na nálezy Ústavního soudu rozhodl, že již na tyto měsíce má být zpětně užita platová základna ve výši trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jež je účinná od 1. 1. 2015.
V lednu je výročí podepsání toleranční smlouvy z 26. 1. 2000 mezi Občanskou demokratickou stranou vedenou Václavem Klausem a sociální demokracií Miloše Zemana. Toleranční smlouva navazovala na opoziční smlouvu z 9. července 1998 a měla formu pěti smluvních dodatků k opoziční smlouvě. Opoziční smlouva umožnila vznik jednobarevné sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, ale nežádala žádné souhlasné hlasování občanských demokratů pro vládu. Občanští demokraté toleranční smlouvou, zvanou též toleranční patent, přislíbili podporu státnímu rozpočtu za předem daných ideových podmínek. Byly to podmínky systémové podpory normálního soupeření politických stran a vlády vítěze voleb změnou volebního systému, razantního snižování schodku státního rozpočtu až do dosažení vyrovnaného rozpočtu, přípravy na vstup do Evropské unie, závazek vlády nezvyšovat daně a některé další programové závazky vlády vůči občanským demokratům.