V České televizi i na její internetové stránce byla uvedena informace "Vláda premiérky Beaty Szydlové se pokusila prosadit téměř úplný zákaz potratů, což se jí nepodařilo." (Walesa Polákům: Svoboda spočívá v dělbě moci. Nedopusťte její narušení. ČT 24 a Ceskatelevize.cz 23. 7. 2017).
Nález Ústavního soudu z 29. 6. 2017, I.ÚS 3226/16, potvrdil revolucionářský charakter našeho Ústavního soudu. Ústavní soud se postavil proti Nejvyššímu soudu v otázce uznání rodičovství dvou otců. Nejvyšší soud odmítl uznat cizozemské rozhodnutí uznávající rodičovství dvou mužů vůči dítěti, které bylo narozeno za použití náhradní matky. Nejvyšší soud zde vyšel se zásady výhrady veřejného pořádku, která umožňuje odmítnout uznat cizozemská rozhodnutí pro rozpor se základy právního řádu. Ústavní soud však tento princip popřel a otevřel náš právní řád pronikání čehokoliv. Zasedá-li náš Ústavní soud, nemůže si být nikdo jist ničím, ani tím, že nepromění muže v ženu a místo tatínka a maminky nám vnutí označení rodič 1 a 2. Ovšem přístup, který užil Ústavní soud ve věci rodičovství dvou mužů, může užít i v legalizaci mnohoženství. Vždyť určitě začne někdo tvrdit, že právo na to, aby taťka měl čtyři ženy, je součástí lidského práva na rodinný život.
Politolog Jan Outlý jako člen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyzval prezidenta, aby zvážil své návštěvy krajů. Podle něj by výdaje na tyto cesty měl Miloš Zeman zahrnout do limitů výdajů volební kampaně. Outlý ukázal, na co jsou nové úřady. Jeho Úřad vznikl 1. 1. 2017, zatížil státní rozpočet dalšími výdaji na plat a činnost. Smysl daného úřadu však vidím jen v tom, že má sídlo v Brně. Jinak bude produkovat názory a rozhodnutí o regulaci volebních kampaní a hospodaření stran, které skončí před správními soudy. Posílí se tak negativní trend, kdy politické spory se místo u volebních uren rozhodují v soudních síních. Opět budou soudy řešit nové věci a posílí svou moc. Z hlediska efektivního fungování státu tento úřad nic nepřinese.
Vysoká škola Karla Engliše v Brně se věnovala zneužívání trestního práva státním zastupitelstvím proti obcím. Policie a státní zastupitelství započala vůči obcím zneužívat trestní řád, když jim ustanovuje proti jejich vůli opatrovníka pro účely trestního řízení. Fakticky zbavuje obec práva jednat svými orgány, což je v rozporu s ústavně zaručenou samosprávou obcí. Státní zastupitelství a policie tak postupuje tehdy, když obec jako poškozený vyjadřuje jiné názory, než ty, které chtějí policie a státní zastupitelství slyšet.
JIŘÍ PŘIBÁŇ, který působí na Waleské univerzitě v Cardiffu, v rozhovoru: Mocenské duo Zeman-Babiš by nás odsunulo na evropskou periférii (Právo 8. 7. 2017) prohlašuje za periférii Evropy Polsko a Maďarsko. To jsou však historicky Moravě a Čechám blízké státy. Za periférii Evropy nepovažoval Polsko prezident USA Donald Trump, který si ho vybral za první cíl své cesty v červenci 2017. Přibáň rozdělováním Evropy na periférii a to jiné, zřejmě podle něj zdravé jádro, ukazuje svou malost, neboť ze střední Evropy je periférií Wales. Ovšem není správná neustálá snaha některých rozdělovat podle jejich politického chtění státy nebo lidi na to správné "zdravé" jádro a "nemocnou" periférii. Není důvod v Evropě rozdělovat lidi, ani státy.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš prohlásil, že by nejmenoval vládu, která by se opírala o komunisty, a že by nevyhlásil referendum o vystoupení z Evropské unie. V případě jmenování vlády prezident rozhoduje a bez jeho jmenovacího dekretu se nikdo ministrem nestane. Zde má Drahoš pravdu, byť je otázkou, jak dlouho by vedl spor s většinou Poslanecké sněmovny, která by jiné vládě odmítala dát důvěru.