Občas se objeví úvaha, že vládu proti vítězi voleb Andreji Babišovi sestaví předseda ODS Petr Fiala jako předseda druhé nejsilnější strany za účasti téměř všech poražených stran. Honosně se tato koalice nazývá koalicí duhovou, ve skutečnosti je to koalice poražených.
Uznání státu je politická záležitost. Každý stát má svobodu jiný stát uznat či neuznat. Oznámení našeho Ministerstva zahraničních věcí z 27. 10. 2017, že neuznáváme Katalánsko, je v rámci této politické volby. Špatné je odůvodnění, které ministerstvo uvedlo. Ministerstvo prohlásilo, že neuznává Katalánsko, neboť bylo vyhlášeno v rozporu se španělskou ústavou. To Ministerstvo zahraničí uvedlo den před oslavou státního svátku 28. 10., kdy se vzpomíná vznik Československa. Tento stát vznikl revoluční cestou v rozporu s tehdy platnou rakouskou i uherskou ústavou. Pokud by se měl postoj našeho Ministerstva zahraničí zobecnit, neměl by se slavit vznik Československa. Katalánci jdou stejnou cestou, kterou vzniklo Československo.
Plánem na sjezd sociální demokracie až v dubnu 2018 prokazuje její vedení, že nepochopilo hloubku odpovědnosti za volební porážku. Jeho snaha zůstat až do sjezdu ve funkcích připomíná snahu pražského vedoucího tajemníka Komunistické strany Československa Miroslava Štěpána zůstat v pozici po událostech 17. listopadu. Chovancův dopis, který vyzývá k jednotě strany, je obdobný jako výzvy komunistického vedení ke klidu a jednotě při hroucení normalizačního režimu. Nic nepochopili a ničemu se nepoučili. Jak smutně aktuální je kritika normalizačního rozkladu Miloše Zemana v článku Prognostika a přestavba (Technický magazín, srpen 1989).
Miloš Zeman roku 2006 napsal knihu Vzestup a pád sociální demokracie. Ovšem až volby v říjnu 2017 ukázaly hloubku pádu sociální demokracie, která získala jen 7,28% hlasů. Tolik měla sociální demokracie před nástupem Miloše Zemana do jejího čela roku 1993.
Španělský stát se snaží mocí chránit své území proti snahám Katalánců o nezávislost. Je zajímavé porovnat, z jakých vzorů vychází.
Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan dne 3. 10. 2017 na zasedání Zastupitelstva města Brna prohlásil o opatovi Starobrněnského augustiniánského opatství Lukáši Martincovi, že ukradl rukopis Johana Gregora Mendela. To by snad nikdo soudný neprohlásil, kdo by viděl předávací protokol rukopisu. Ale to asi nebylo nikdy dopřáno Matěji Hollanovi. Kdo ví, že Hollanovo hnutí Žít Brno protizákonně jednalo při komunálních volbách v Brně 2014, kdy kandidovalo lidi nebydlící v Brně a v jeho městských částech v rozporu se zákonem. Hollan jako náměstek primátora s velkým platem jel na černo brněnskou městskou dopravou. Když někdo neplatí jízdné, tak jej hodnotím jako zloděje, neboť okrádá město, které dopravu dotuje. Občané nemají v tomto náměstkovi zrovna vzor poctivosti.
Zdeněk Škromach si pozval k Hovorům od bazénku rektora Vysoké školy Karla Engliše Brno Zdeňka Koudelku. Tentokrát na téma umístění centrálních orgánů.
Zdeněk Škromach v Hovorech od bazénku s rektorem Vysoké školy Karla Engliše v Brně Zdeňkem Koudelkou se věnoval aktuální migraci.
Není rozhodující, co říká právo, ani to, jak se vysloví lidé. Pro další vývoj v Katalánsku, které minulou neděli deklarovalo svou vůli po samostatnosti, bude klíčové, kdo získá moc. Ústavní právník Zdeněk Koudelka při té příležitosti rozebral i tendence vlád centralizovat moc, což můžeme pozorovat i v České republice.
Zdeněk Škromach si k dalším Hovorům od bazénku pozval Zdeňka Koudelku. Tématem byly dobré tradice, hloupé zákony i moravské vinařství.
Útoky na Polsko a Maďarsko se nyní ukazují jako nesmyslné při pohledu na španělské násilí v Katalánsku. Pokrytecky vyznívají útoky na Polsko pro údajné ohrožení právního státu, když vidíme krev na barcelonské dlažbě prolitou při zásahu španělské policie proti účastníkům referenda 1. 10. 2017.
V září byla zveřejněna zpráva, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se odmítl setkat s prezidentem republiky Milošem Zemanem (Nejvyšší žalobce odmítl pozvánku prezidenta, Právo 29. 9. 2017 s. 3). Pro odlišení těchto jmenovců jsou užívány přídomky Malý Zeman pro nejvyššího státního zástupce a Velký Zeman pro prezidenta republiky. Tyto přídomky hodnotím i jako odlišení jejich oficiálního i osobnostního významu. Malý Zeman porušil jedno z pravidel zdvořilosti mezi ústavními orgány. Prezident republiky je hlava státu a k prezidentu republiky se na pozvání chodí.