Co mají společného Lexa, Rath a Poche? Chtěli být ministry, ale prezidenti je nechtěli. Snažili se stejně dané ministerstvo řídit.
Texty Jana Payneho nečtu. Nepřináší mi nové informace na rozdíl od textů Jiřího Payneho. Ale jeho blog "Je Babiš moudrý či hlupák?" (Aktuálně.cz 25. 6. 2018) reagoval na můj. To mne přimělo ke čtení.
Andrej Babiš vystihl podstatu parlamentní demokracie. V ní je pro stabilitu vlády nutná podpora parlamentu nebo prezidenta. Charakteristikou většiny našich vlád bylo, že měly slabou parlamentní podporu kvůli širokým, ideově nesourodým koalicím. Navíc v největší vládní straně docházelo k odchodu poslanců a vzpourám proti premiérovi. Premiér, který nemá pevnou oporu v rozhádané parlamentní většině, nemůže bojovat s prezidentem republiky. To však premiéři činili. Proto jejich vlády trpěly nestabilitou. Jen vláda Miloše Zemana 1998-2002 měla pevnou pozici v Poslanecké sněmovně díky opoziční smlouvě a mohla se postavit proti ambicím prezidenta Václava Havla. Projevem toho bylo, že pokud vláda chtěla, Poslanecká sněmovna vždy přehlasovala prezidentem vetované zákony.
Autoři hry Naše násilí a vaše násilí v divadle Husa na provázku v Brně 26. 5. 2018 ve snaze po šokování a mediální slávě zobrazili Krista, jak znásilňuje muslimku, což odmítli křesťané reprezentováni arcibiskupem pražským kardinálem Dominikem Dukou v kázání 21. 4. 2018 při návratu ostatků kardinála Josefa Berana. Ve hře si žena vytahuje státní vlajku z vaginy. Vlajku mění podle státu, kde se hraje. Jde o hrubé znevážení státního symbolu placené z veřejných peněz z rozhodnutí ředitele festivalu Divadelní svět a Národního divadla Brno Martina Glasera a primátora Petra Vokřála.
Ústavní právník: Žaloba na prezidenta pro velezradu by byla důvodná třeba u Háchy, který předal stát do rukou Hitlera. Z toho nemám u Zemana obavu, ten by zavelel do zbraně. Otázky Jakub Vosáhlo, odpovědi Zdeněk Koudelka. Parlamentní listy 1. 6. 2018.