Petr Uhl se v článku Jaká mafie nadržuje Vaškůjovi? (Právo 28. 2. 2011, s. 6) věnuje případu Romana Vaškůje. Kritizuje rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který zrušil nad Vaškůjem rozsudek, protože trestní stíhání dozorovalo nepříslušné přerovské státní zastupitelství. Stejně jako proti Jiřímu Čunkovi.

Formální požadavky na trestní řízení jsou součástí ochrany před zneužitím moci. Pokud jedná nepříslušné státní zastupitelství, jde o nezákonnost. Údajné činy J. Čunka i R. Vaškůje se staly ve Vsetíně, proto bylo vsetínské státní zastupitelství ze zákona určeno k úkonům trestního řízení. Krajské státní zastupitelství v Ostravě odňalo tyto věci Okresnímu státnímu zastupitelství Vsetín a přikázalo do Přerova pro prověřování. Tedy do zahájení trestního stíhání, ne pro celé trestní řízení. Přerovské státní zastupitelství však pokračovalo i po obvinění, tj. zahájení trestního stíhání. To, že přípravné trestní řízení se dělí na prověřování a trestní stíhání, je obsahem výuky na právnických fakultách a záměna těchto fází je chyba.
Krajské státní zastupitelství zřejmě chtělo provést přikázání do Přerova na celé trestní řízení, ale špatně formulovalo výrok příslušného usnesení. Akty státních orgánů se posuzují podle toho, co obsahují. Je-li přikázání dáno pro prověřování, nelze jej libovolně rozšiřovat. I Nejvyšší soud konstatoval rozsudkem z 1. 10. 2009, že v trestním stíhání J. Čunka byl porušen zákon v jeho neprospěch tím, že trestní stíhání původně dozorovalo nepříslušné přerovské státní zastupitelství. Obdobně bylo postupováno u Vaškůje, kdy věc napravil krajský soud, který zhodnotil obžalobu přerovského státního zastupitelství jako nepříslušnou. Požadavek na formální správnost nekomplikuje trestní stíhání. Stačí, aby státní zastupitelství odňalo a přikázalo věci pro úkony trestního řízení jako celku, ne jeho části.
Boj s právem nemůže státní zastupitelství vyhrát. Státní zástupce musí znát právo. Občas se v rámci trestního řízení vytváří mediální tlak. To dokresluje štvanice na Masaryka za jeho odmítání údajné židovské rituální vraždy v době hilsneriády. Boj proti právní neznalosti a pověře je nutné vést bez ohledu na osobu obviněných. Masaryk nepovažoval Hilsnera za vzorného člověka a po jeho omilostnění Karlem I. nebyl po vzniku republiky jeho proces obnoven. Ovšem za bojem proti právním pověrám si stál. Pokud v jakémkoli řízení vědomě postupuje nepříslušný státní orgán, jde o zneužití moci. Pokud to činí nevědomě, jedná se o neznalost práva, která neomlouvá.

Odborné články:
Odnětí a přikázání u státního zastupitelství, Právo - časopis pro právní teorii a praxi 1/2010;
Příslušnost státního zastupitelství, sborník Dny práva 2010, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.