Je známé, že zvažovaný prezidentský kandidát Jan Švejnar má vedle našeho i občanství USA a dvojí občanství má i Karel Schwarzenberg (vedle našeho se uvádí i švýcarské). Nicméně i další prezidentský uchazeč Jiří Dienstbier se roku 1969 narodil v hlavním městě USA. Podle 14. dodatku k americké ústavě je každý, kdo se narodil v USA, americkým občanem. Výjimkou jsou jen děti osob nepodléhajících americké moci, což jsou diplomaté. Otec Jiřího Dienstbiera byl zpravodajem Československého rozhlasu ve Spojených státech. Novináři běžně nebývají součástí diplomatických sborů. Pokud tedy otec či matka Jiřího Dienstbiera nebyli diplomaty či neměli obdobné postavení, získal Jiří Dienstbier americké občanství narozením.

Naše ústava nevylučuje, aby se prezidentem stal člověk s více státními občanstvími. Nicméně vícero státních občanství znamená možný konflikt věrnosti a povinností různým státům. Proto některé ústavy výslovně zakazují, aby se prezidentem stala osoba s více občanstvími (Lotyšsko). Ústava Spojených států, která vznikla v době, kdy dvojí státní občanství prakticky neexistovalo, vyloučila z funkce prezidenta i ty americké občany, kteří byli občany jiných států v minulosti. Proto stanovuje, že prezidentem může být jen osoba, která je občanem USA od narození, nikoliv později naturalizovaná.
I tam, kde není formálně zakázáno, aby se osoba s dvojím státním občanstvím stala prezidentem, je to nežádoucí stav. Někdy může tento nežádoucí stav působit i groteskně. Například, když by náš prezident jako vrchní velitel musel nastoupit do vojenské služby v cizím státě, jehož je také občanem, v hodnosti např. vojína či desátníka. A až hraniční je situace, kdy by oba státy byly ve vzájemném konfliktu. V ústavním právu původně platila zásada, že člověk má být občanem jen jednoho státu. Dnes již to u nás neplatí. Ale rozumným požadavkem na vrcholné veřejné činitele, včetně prezidenta, je, aby se věnovali službě svému státu plně a tato služba nebyla narušena závazky k jiným státům.