Konec Ratha v ČSSD odpovídá jeho počátku. Že je sociální demokrat, zjistil, až se za tuto stranu stal ministrem. Dříve byl člen pravicové Občanské demokratické strany a liberálních Svobodných demokratů, které jako místopředseda spolupřivedl k politickému neúspěchu. Pamatuji si prohlášení bývalého ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, který mi po jednání s Rathem jako prezidentem lékařské komory zopakoval jeho slova, že se téměř ve všem shodli, až na otázku zdravotnických poplatků. Fišer byl jejich odpůrcem, David Rath ne. Ovšem, bylo-li to voličsky příznivé, změnil názor. Rathův vztah k právu dokresluje, že Zastupitelstvo Středočeského kraje nezvolilo ani jednoho z jeho náměstků prvním náměstkem, což přikazuje zákon o krajích. Motivem zřejmě bylo, že Rath chtěl držet v šachu vlastní náměstky, aby se mu žádný v řízení kraje nepřiblížil.

Jiří Pehe v komentáři Jaký dopad bude mít kauza Rath? (Právo 17. 5. 2012 s. 6) má péči o to, zda věc nepoškodí Jiřího Dienstbiera a další spojence Ratha. Pro odvedení pozornosti od jeho spojenců navrhuje, aby byli prověřeni hejtmani. Pehe hájí Dienstbiera, když zdůrazňuje, že se postavil vedení pražské organizace. Neuvádí však, že předtím od téže organizace přijal významnou pozici lídra kandidátky. Ale správné je, že když s někým zásadně nesouhlasím, neberu od něj funkce.
Ve skutečnosti je nutné zjistit, zda peníze z trestné činnosti neovlivňovaly politiku sociální demokracie. Určitě takové peníze nejdou na oficiální činnost strany. To garantuje i osoba místopředsedy pro hospodaření Martina Starce, který veřejně vystoupil jako předseda kontrolní komise v době Paroubkova vůdcovství, když měl pochybnosti o financování strany. Nelze však vyloučit, že tyto peníze měly být užity i pro podporu politických aktivit Davida Ratha a jeho spojenců. Proto je nutné zjistit, zda politické kampaně Davida Ratha a lidí kolem něj nemají nejasné finanční krytí. Je nutné vyvrátit možnost, že tyto peníze měly být určeny na prezidentskou kampaň Jiřího Dienstbiera. Nelze si totiž nevzpomenout na spekulace, že by určité kriminální skupiny mohly finančně podpořit prezidentskou kampaň někomu, aby měly přístup k prezidentské milosti. Vyloučí-li sociální demokracie politické aktivity placené z pochybných zdrojů, stane se důvěryhodnější a kauza jí pomůže.