V moderním státě vzrůstá počet různých veřejných orgánů. Ty se převážně koncentrují v hlavních městech a prohlubují rozdíl bohatství mezi centrem a zbytkem státu. Sídlo celostátních orgánů v určitém městě je zdrojem ekonomického rozvoje, neboť orgány veřejné správy patří mezi významné zaměstnavatele. Z hlediska rovnoměrného ekonomického rozvoje státu je správné, aby stát podporoval usídlování veřejných orgánů i mimo Prahu, která je nejbohatším regionem, a tím podpořil ekonomiku mimopražských krajů. V dnešní době elektronické komunikace není problém, aby celostátní orgány sídlily v jakémkoliv velkém městě, které má příslušné zázemí – např. vysokou školu pro obory, které celostátní úřad spravuje. Dobře se to projevuje v Brně, kde sídlí vrcholné justiční orgány (Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) a je zde nejlepší právnická fakulta ve státě. Stejně tak by celostátní báňský úřad mohl sídlit v Ostravě, ale místo toho je v Praze.

Je projevem nezdravé centralizace státu a posilování bohatství centra na úkor chudších krajů, když Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který mění sídlo Exekutorské komory z Brna do Prahy. Od vzniku v roce 2001 má Exekutorská komora sídlo v Brně. Soudní exekutoři se podílejí na výkonu soudních rozhodnutí. Organizováni jsou podle sídel a působnosti okresních soudů. Proto je logické, že celostátním sídlem Exekutorské komory je Brno, které je sídlem Nejvyššího soudu. Přemístění sídla komory z Brna do Prahy si vyžádá ekonomické náklady na přesun, které nejsou nutné. Přemístění sídla je v rozporu se zájmy Jihomoravského kraje i města Brna. Proto je šokující, že pozměňovací návrh brněnského poslance Jeronýma Tejce na zachování sídla komory v Brně nepodpořil ani bývalý brněnský primátor za ODS jihomoravský poslanec Václav Mencl v hlasování 13. 6. 2013 č. 113. Je vidět, že někteří politici, přestože někde získají mandát, za zájmy daného města či kraje nehlasují. Zachování sídla v Brně může zajistit ještě Senát.