Jan Wintr v textu Přímá volba poslanců? (Právo 15. 9. 2010 s. 6) kritizuje naše stranictví z pohledu sestavování kandidátek. Chybu vidí v krajských orgánech a spásu v soustředění moci do stranického centra, které má sestavovat kandidátky do Parlamentu.

Od 20. století se ve stranách objevují tendence soustředit rozhodování do centrální skupinky, kde určující vliv nemají velké volené orgány strany, ale nevolení poradci a vlivové skupiny, jež si zajišťují vliv na stranu a přeneseně na stát financemi určenými pro politickou podporu vybraných jedinců. Soustředění moci v politické straně nahrává, že v ní nejsou pojistky jako ve státě, kde státní moc vykonává řada státních orgánů. Pokud vedení stran převezme moc nad sestavováním kandidátních listin, promítne v nich zájmy na ukotvení svého vlivu navrhováním kandidátů reprezentujících zájmové skupiny napojené na vedení. Kdyby zákonodárce chtěl posilovat centralizaci ve stranách, zavede jeden celostátní volební obvod. Jestliže je však pro volby poslanců rozdělen stát do krajů, logicky kandidátky sestavují krajské orgány. Je to obrana proti centralizaci moci. Krajské orgány samozřejmě mohou mít při sestavení kandidátek nízké pohnutky jako orgány centrální. Automaticky nejsou lidé v krajích moudřejší než lidé v pražském centru, ale nejsou ani hloupější. Na rozdíl od centra však všechny kraje neovládne jedna skupina.
V demokracii je zdrojem moci lid, strany slouží k převodu vůle lidu na stát. Pokud věříme v tento princip, nelze nápravu věcí špatných vidět ve stranickém centru, ale v posílení práv voličů, které dlouhodobě prosazuje Miloš Zeman, zvyšováním vlivu preferenčních hlasů, kterými voliči mohou změnit pořadí na stranické kandidátce, a možností volit osobnosti, kterých si volič váží, z jiné kandidátky, než kterou prioritně preferuje, jak je tomu v komunálních volbách. Správné je, aby kandidát měl místní podporu a nebyl dosazen z pražské centrály. Vývoz parlamentních kandidátů, kteří v Praze neuspějí, do středních Čech či jinam vede k odcizení politiky a voličů. Prezidentského kandidáta mají vybírat členové strany v primárních volbách. Demokracie nemůže fungovat bez důvěry v lidi. Kdo má důvěru v lidi a lidu se nebojí, nemůže se bát ani vlivu voliče.