Soudci a spolky
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek vzal v září 2012 zpět kárnou žalobu na místopředsedu Vrchního soudu v Praze. Viněn byl za to, že působí v Arbitrážní komisi Fotbalové asociace. Asociace je občanským sdružením. Právo se sdružovat je ústavním právem. Toto právo může být zákonem omezeno. Dnes zákon výslovně zakazuje jen ústavním soudcům členství v politických stranách. Ani omezení členství v politických stranách u ústavních soudců není obecné - např. v Německu neexistuje. V USA je vazba soudců na politické strany zvláště ve státech, kde jsou voleni a podporovány republikány či demokraty.
U nás může soudce působit v různých sdruženích, ať spolcích, církvích či odborech. Není omezeno ani jejich působení v orgánech těchto sdružení, byť zákon o soudech zakazuje soudcům působit jako rozhodce či zprostředkovatel řešení právního sporu. Právo se sdružovat je ústavním právem garantovaným Listinou základních práv a svobod. Toto právo může být zákonem omezeno. Zákon tak však musí učinit jednoznačně. Při omezování základních práv nelze užít rozšiřující výklady a už vůbec nelze užít libovůli, jakou např. odkazem na materiální jádro ústavy používali nacističtí a komunističtí právníci. V pochybnostech má přednost výklad chránící základní práva. Dnes je tedy zakázána jen ta činnost soudce, kterou jako činnost rozhodce či zprostředkovatele (mediátora) upravuje zákon, a jiná výdělečná činnost s výjimkou pedagogické, vědecké a umělecké. Pokud jiné subjekty užívají podobné názvy, ale nejde o činnost rozhodce podle zákona o rozhodčím řízení a výsledkem není akt vykonatelný státní mocí, je taková činnost soudci dovolena. Pokud by se chtěla omezit činnost soudců v orgánech různých spolků, musí tak zákonodárce učinit výslovně. Jinak může být soudce členem kontrolních a smírčích orgánů různých sdružení, ať jakkoliv nazvaných – např. církevní soud, arbitrážní komice či kontrolní komise Soudcovské unie, jestliže nejde o výdělečnou činnost. Soudcovská nestrannost znamená, že nemůže řešit soudní spor, kde by byl podjatý. Tedy nemůže řešit spor, kde je účastníkem právnická osoba, jejímž je členem. Ovšem to může nastat, i když členem bude jeho blízký příbuzný. Jinak soudce může využívat ústavních práv, jako kdokoli jiný.
U nás může soudce působit v různých sdruženích, ať spolcích, církvích či odborech. Není omezeno ani jejich působení v orgánech těchto sdružení, byť zákon o soudech zakazuje soudcům působit jako rozhodce či zprostředkovatel řešení právního sporu. Právo se sdružovat je ústavním právem garantovaným Listinou základních práv a svobod. Toto právo může být zákonem omezeno. Zákon tak však musí učinit jednoznačně. Při omezování základních práv nelze užít rozšiřující výklady a už vůbec nelze užít libovůli, jakou např. odkazem na materiální jádro ústavy používali nacističtí a komunističtí právníci. V pochybnostech má přednost výklad chránící základní práva. Dnes je tedy zakázána jen ta činnost soudce, kterou jako činnost rozhodce či zprostředkovatele (mediátora) upravuje zákon, a jiná výdělečná činnost s výjimkou pedagogické, vědecké a umělecké. Pokud jiné subjekty užívají podobné názvy, ale nejde o činnost rozhodce podle zákona o rozhodčím řízení a výsledkem není akt vykonatelný státní mocí, je taková činnost soudci dovolena. Pokud by se chtěla omezit činnost soudců v orgánech různých spolků, musí tak zákonodárce učinit výslovně. Jinak může být soudce členem kontrolních a smírčích orgánů různých sdružení, ať jakkoliv nazvaných – např. církevní soud, arbitrážní komice či kontrolní komise Soudcovské unie, jestliže nejde o výdělečnou činnost. Soudcovská nestrannost znamená, že nemůže řešit soudní spor, kde by byl podjatý. Tedy nemůže řešit spor, kde je účastníkem právnická osoba, jejímž je členem. Ovšem to může nastat, i když členem bude jeho blízký příbuzný. Jinak soudce může využívat ústavních práv, jako kdokoli jiný.