V dnešním boji civilizací nelze být úspěšnou společností bez historicky ukotvených církví. I církve musí unést svou roli s ohledem na vrácené majetky. Zvláště církev katolická, jež je na Moravě nejvýznamnější. Církev je tvořena lidmi různými, kteří se snaží přijmout Boží úmysl, ale ne vždy se jim to daří. Velké majetkové přesuny v rámci církevních restitucí, které slouží k nápravě majetkových křivd způsobených komunistickým státem, mohou vyvolat chuť zmocnit se majetku bližních.

Špatným krokem je převzetí tradičních církevních institucí cizinci v době, kdy historické kláštery získávají obrovské majetky. V únoru 2015 byl zbaven řízení Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina dlouholetý opat Lukáš Evžen Martinec. Aniž byl odvolán, byl poslán generálem řádu v Římě na roční dovolenou a správu kláštera získala skupina polských členů řádu, kteří v Brně předtím pobývali jen pár měsíců. Oficiálním správcem se stal Španěl Juan Provecho stojící v čele pražských augustiniánů. Údajná dovolená opata Martince byla lží, která měla usnadnit nástup uchvatitelů opatství.
Před nástupem Lukáše Evžena Martince bylo v roce 1995 na účtu farnosti asi 30 000 Kč a opatství bylo zadluženo částkou 20 milionů. Při jeho odchodu v únoru 2015 bylo bez dluhů, na účtu opatství bylo asi 65 milionů Kč a na účtu farnosti asi 8 milionů Kč a v mezidobí byly provedeny opravy baziliky a kláštera za 100 milionů bez pomoci římského centra nebo pražských augustiniánů. Vedle toho se mu podařilo navrátit z ciziny dříve ukradené klášterní knihy. Za 20 let uspořádal ve spolupráci s firmou SNIP&Co různé dobročinné akce, které vynesly přes 10 milionů Kč. Tedy dobrý hospodář a pastýř, na jehož kázání byla bazilika zaplněna.
V době, kdy žádné majetkové restituce nebyly, dokázal opat Martinec s pomocí různých dárců z Moravy postavit zanedbaný klášter na nohy bez jakéhokoli zájmu řádu. Mnohé církevní instituce v Čechách nemají tolik majetkové naturální restituce jako církevní instituce na Moravě, což je dáno silnějším počtem katolických věřících i tím, že husitství se na Moravě projevilo slaběji v kořistění církevního majetku. Nepřekvapuje, že pražští augustiniáni dostali chuť ovládnout dobře hospodařící moravské opatství se značnými restitucemi, které jim nikdy nepatřilo. Opat Lukáš Evžen Martinec se nemohl do opatství vrátit ani po roce, potvrdilo se tak, že jeho nucená dovolená sloužila k jeho odstranění z opatství. Kam a kdy se začnou prostředky opatství vyvádět?
Augustiniánský klášter vznikl v Brně roku 1350 z rozhodnutí moravského markraběte Jana Jindřicha a v jeho kostele Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše vznikla hrobka moravských markrabat. Tím se stal významnou institucí moravské církve a součástí moravské zemské státnosti. Výjimečné postavení augustiniánského kláštera v Brně zdůraznil papež Benedikt XIV., který roku 1752 povýšil brněnský klášter augustiniánů eremitů na opatství s právem infulovaného opata. Tím se augustiniánský opat ustavený doživotně stal až do zřízení Brněnského biskupství roku 1777 nejvyšším církevním prelátem v moravském zemském městě Brně. Papežské rozhodnutí vytvořilo ojedinělou situaci v Řádu sv. Augustina, který jiné opatství nemá. Rozhodnutí Benedikta XIV. o postavení brněnského opatství Řádu sv. Augustina je nadále platné dle 4. kánonu Kodexu kanonického práva. Je dobré zachovat nezávislosti opatství na České provincii Řádu sv. Augustina v Praze. Významnost opatství podtrhuje působení světoznámého opata Johana Gregora Mendela. Papež Jan Pavel II. povýšil roku 1987 klášterní kostel na baziliku minor.
Pro věřící z Moravy je převedení správy opatství do Prahy špatné, když samotný papež tento klášter povýšením na opatství osamostatnil. Je to podobné, jako kdyby správu Sagrada Família v katalánské Barceloně převzali Kastilci z Madridu. To vše v době, kdy probíhají restituce pozemkového majetku církve a opatství má získat tisíce hektarů lesů. Správa tohoto majetku mimo Moravu vyvolává strach o zachování majetku opatství, který vznikl i z darů Moravské země, moravských markrabat a věřících z Moravy. Podezření posiluje fakt, že dosazený polský farář si změnil civilní jméno a rozpustil ekonomickou radu farnosti spojenou s opatstvím, která má dozírat na hospodaření.
V bazilice opatství je uchována Černá Madona svatotomská, která je uctívána jako Perla Moravy a Ochránkyně města Brna. Moravané se se smutkem dívají na uzurpaci historické moravské instituce. Ovšem samotná pražská Česká provincie augustiniánů je tvořena jen cizinci v čele se Španělem. To je příkladem tolikrát v dějinách kritizovaného mnohoobročnictví v církvi. Vedle toho, že vládne pražské provincii, nově získal i vedoucí funkci v brněnském opatství. Pražský klášter na Malé Straně pronajal na hotel. Snad tak neskončí i brněnské opatství. Připomíná to panství Španělů v jejich koloniích. Jestli se takto chovají Španělé vůči Katalánsku, je pochopitelné katalánské volání: „Pryč od Madridu!“.
Tristní je pastorační dopad. Cizinec nemá jazykové schopnosti jako ten, pro něhož je čeština mateřštinou. Bohoslužba, které je těžko rozumět, neoslovuje. Proto na Moravě sloužili sv. Cyril i Metoděj v srozumitelném jazyku a 2. vatikánský koncil povolil bohoslužbu v národních jazycích. Dosazování jazykově nepřipravených cizinců tam, kde to není nutné, jde proti smyslu učení Cyrila a Metoděje i koncilu. Morava má starší křesťanskou tradici než Čechy nebo Polsko. Není misijní území. Převádění správy historických církevních osob na cizince místo domácích kněží, narušuje důvěru věřících k představitelům církve.
Smutný byl stav moravského augustiniána otce Jana Budila, který ve věku 87 let v brněnském opatství zůstal. Jazyková nedostatečnost cizinců vedla k tomu, že byl ve vysokém věku zatížen církevní službou nad rozumný rozsah. Cizinci též chtěli, aby jeho důchod byl vyplácen na účet, nikoliv jeho, ale jiný, s nímž mohli disponovat. To však odmítla jako nezákonné správa sociálního zabezpečení. Tím, že se mu nedostalo dřívější péče ve stravě, skončilo vše tak, že byl jako podvyživený s pouhými 49 kg hospitalizován v létě 2015 v nemocnici. Starost o staré kněze je vizitkou diecéze. Biskupství si muselo být vědomo, že jestliže umožní převzít farnost jazykově špatně připraveným cizincům, přetíží jediného domácího kněze. Zmenšená návštěvnost bohoslužeb na Starém Brně vypovídá, co si o tom všem myslí věřící. To vše narušuje důvěru v církev a může být i důvodem pro zdanění církevních restitucí.

Související články:
A stolen abbey of Moravia.
Návrat kulturního dědictví Moravy.
Změna církevních restitucí může ohrozit majetek obcí i důvěru v právo.
Církevní restituce a volební kampaň.
Majetková práva nelze referendem rušit.
Daně jako lupičství.
Rozhovor s opatem Augustiniánského opatství na Starém Brně.
Černé duše církve.