Evropská unie a Kosovo
Srbský prezident Tomislav Nikolić uvedl: „Myslím, že nejdůležitější podmínkou pro náš vstup do EU bude uznání nezávislosti Kosova, ale Srbsko to nikdy neuznalo a nikdy neuzná.“ a prohlásil „na něco takového mohou přistoupit jen otroci” (Interfax 8. 5. 2015). Srbsko vyklidilo Kosovo v důsledku válečného útoku USA, Německa, Francie, Británie, Itálie a některých dalších zemí, nikoliv z vlastního rozhodnutí. Stejný postoj zaujalo Československo po Mnichovu 1938 k vyklizení Sudet pro hrozbu válečného útoku Německa s akceptací tohoto útoku Itálií, Francií a Británií.
Ale kdo tuto podmínku Srbsku pro přijetí dává? Podmínka není součástí evropského práva. Navíc řada států odtržení Kosova od Srbska neuznává, včetně členů Evropské unie – Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko. Tyto státy se drží právní zásady, že územní změny bez svobodného souhlasu státu v důsledku síly či hrozby silou jsou neplatné. Náš stát v roce 2008 uznal nezávislost Kosova usnesením druhé vlády Mirka Topolánka. Toto uznání bylo však dosaženo neústavní cestou, když vláda takové právo nemá z ústavy, ani ze zákona. A prezident Václav Klaus, který má ústavní právo zastupovat stát navenek, se k uznání nepřipojil, naopak jej kritizoval.
Státy, které se podílely na útoku na Srbsko, porušily mezinárodní právo a otevřely cestu jiným jednat obdobně. V právu je často důležitější obecnost a trvalost norem, než jejich obsah. Tedy buď platí A nebo B a ne jen podle toho, zda se to v daném případě hodí Němcům, USA či Rusku. Ti, co drží zásadu, že nelze zkrátit území státu bez jeho souhlasu, musí odmítat Kosovo, změnu panství v Jižní Osetii, Abcházii i jinde. Ti, co uznávají právo národa na sebeurčení až do odtržení, musí uznat Kosovo, ale i právo Osetie, Abcházie i Krymu zvolit si svůj stát. Pokud někdo volí tu či onu možnost, podle toho, jak se to hodí, nepostupuje právně. Neplatí-li však právo, není jisté, že se cokoliv nezmění kdykoli jakkoli. Buď lze určité jednání vyčítat USA i Rusku nebo u obou stejně chápat.
V tom je důvod požadavku vůči Srbsku uznat nezávislost Kosova. Nejde o požadavek Evropské unie, ale o požadavek Německa, Francie a dalších útočníků na Srbsko, aby souhlas Srbska zpětně oprávnil nezávislost Kosova. Je to vedeno logikou, že když uzná Kosovo Srbsko, protiprávnost se zhojí. Tento požadavek je pochopitelný z pohledu útočníků, ale je to jen jejich požadavek. Proč se vydává za požadavek Evropské unie? Mezinárodní požadavky Evropské unie musí být založeny na souhlasu všech členů a nemají být jen mocenskými zájmy některých členů.
Související články:
Narušování poválečné mapy Evropy.
Texas, Kosovo, Krym.
Vznik států aneb USA a Krym.
Ale kdo tuto podmínku Srbsku pro přijetí dává? Podmínka není součástí evropského práva. Navíc řada států odtržení Kosova od Srbska neuznává, včetně členů Evropské unie – Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko. Tyto státy se drží právní zásady, že územní změny bez svobodného souhlasu státu v důsledku síly či hrozby silou jsou neplatné. Náš stát v roce 2008 uznal nezávislost Kosova usnesením druhé vlády Mirka Topolánka. Toto uznání bylo však dosaženo neústavní cestou, když vláda takové právo nemá z ústavy, ani ze zákona. A prezident Václav Klaus, který má ústavní právo zastupovat stát navenek, se k uznání nepřipojil, naopak jej kritizoval.
Státy, které se podílely na útoku na Srbsko, porušily mezinárodní právo a otevřely cestu jiným jednat obdobně. V právu je často důležitější obecnost a trvalost norem, než jejich obsah. Tedy buď platí A nebo B a ne jen podle toho, zda se to v daném případě hodí Němcům, USA či Rusku. Ti, co drží zásadu, že nelze zkrátit území státu bez jeho souhlasu, musí odmítat Kosovo, změnu panství v Jižní Osetii, Abcházii i jinde. Ti, co uznávají právo národa na sebeurčení až do odtržení, musí uznat Kosovo, ale i právo Osetie, Abcházie i Krymu zvolit si svůj stát. Pokud někdo volí tu či onu možnost, podle toho, jak se to hodí, nepostupuje právně. Neplatí-li však právo, není jisté, že se cokoliv nezmění kdykoli jakkoli. Buď lze určité jednání vyčítat USA i Rusku nebo u obou stejně chápat.
V tom je důvod požadavku vůči Srbsku uznat nezávislost Kosova. Nejde o požadavek Evropské unie, ale o požadavek Německa, Francie a dalších útočníků na Srbsko, aby souhlas Srbska zpětně oprávnil nezávislost Kosova. Je to vedeno logikou, že když uzná Kosovo Srbsko, protiprávnost se zhojí. Tento požadavek je pochopitelný z pohledu útočníků, ale je to jen jejich požadavek. Proč se vydává za požadavek Evropské unie? Mezinárodní požadavky Evropské unie musí být založeny na souhlasu všech členů a nemají být jen mocenskými zájmy některých členů.
Související články:
Narušování poválečné mapy Evropy.
Texas, Kosovo, Krym.
Vznik států aneb USA a Krym.