Musíte se nás bát všichni! To je vzkaz zásahu policie se souhlasem státního zastupitelství v Energetickém regulačním úřadu 27. 5. 2015. Jde o ukázku moci, která má zastrašit kritiky zneužívání moci vedením státního zastupitelství a policie. Několik desítek policistů zasahovalo v Praze, v Jihlavě a v Ostravě se zástěrkou, že hledají jmenovací dekret místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu Renaty Vesecké. Přitom zabavili jiné dokumenty a počítače. Zneužívání moci policií a vedením státního zastupitelství došlo tak daleko, že se nenamáhají uvést alespoň na první pohled rozumnou zástěrku svého počínání. Normálně by totiž dle organizačního řádu či telefonního seznamu Energetického regulačního úřadu došel jeden policista na personální oddělení a jmenovací dekret si vzal. Navíc k čemu takový jmenovací dekret je? Nikdo nepopírá, že Renata Vesecká byla do funkce jmenovaná předsedkyní úřadu Alenou Vitáskovou. Jmenovací dekrety mají jednu větu.

Zásah policie s posvěcením státního zastupitelství má dva důvody. Prvním důvodem je zastrašit kritiky jejich činnosti. K nim Renata Vesecká patří. Druhým důvodem je demonstrace moci v době přijímání nového zákona o státním zastupitelství. Ten chce po vzoru jihoamerických vojensko-policejních diktatur zavést nekontrolovatelnou a neodpovědnou mocenskou represivní složku policie a státního zastupitelství. Co na tom, že ústava řadí státní zastupitelství u nás do odpovědné moci výkonné.
Návrh zákona je protiústavní, když státní zastupitelství chce mít neodpovědné a nekontrolovatelné jeho neústavním zařazením do moci justiční. V okamžiku, kdy se ukázalo, že návrh neprojde, policie a vedení státního zastupitelství vzkazuje kritikům zákona i poslancům a senátorům: „Můžeme dělat, co chceme. Budeme-li chtít, řekneme, že jdeme do Parlamentu pro nějaké lejstro, a přitom odvezeme krabice materiálů a počítače z vašich kanceláří a budeme se v tom hrabat. A taky si vás budeme nahrávat a ono to skončí v médiích jako odposlechy Nečase.“.
Proti zneužití moci je nutné bojovat, nechceme-li se stát policejně-prokurátorskou diktaturou. Soudy nás neochrání. Ústavní soud v souvislosti s přihráním kauzy Rath nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem uvedl, že jde o „závažný signál porušování principů právního státu“, ale neudělal nic. Nejvyšší správní soud pak podpořil snahu po zbavení funkce Petra Coufala jakožto krajského státního zástupce, který nepatřil do fanklubu svých nadřízených, tím, že jej odsoudil za to, že Coufal zaparkování auta v souladu s právem a zdravým rozumem nehodnotil jako trestný čin, ale správní záležitost.
Boj proti porušování práva v jednotlivých kauzách je bojem za všechny, kteří se nechtějí zítra probudit v totalitním státě. Jde o to, zda se spokojíme s tím, že policie a státní zastupitelství může použít jakkoliv směšný argument pro cokoliv. I zde platí výrok Martina Niemöllera o vzrůstu moci nacistického státu: “Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář. Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mě mohl zastat.“

Související články:
Obhajoba obhajoby.
Nezákonnost trestního řízení a novináři.
Justiční kabáty ostudy.