Vysoká škola Karla Engliše v Brně zpracovala z podnětu Regionální hospodářské komory Brno problém zajištění peněz na účtech podniků rozhodnutím státu. Při vyšetřování údajných daňových, dotačních či trestních deliktů dochází ke střetu zájmu státu na objasnění nezákonného jednání a práva na podnikání či jinou hospodářskou činnost. Státní orgány mohou uplatnit opatření, která mají tvrdý dopad. Takovým opatřením je i zajištění finančních prostředků na účtech. Státní moc nešetří práva a zájmy daňového subjektu, nepoužívá při vyžadování povinností jen takové prostředky, které nejméně zatěžují, a nepostupuje tak, aby daňovému subjektu nevznikaly zbytečné náklady. Zajištění mohou užít orgány činné v trestním řízení i finanční správa.


Zajištění peněz na účtech vede k poškození pověsti u bank, kdy tyto mohou zesplatnit již poskytnuté úvěry a odmítnout poskytnout jiné. Postup státních orgánů ohrožuje dobrou pověst společnosti u obchodních partnerů, kdy partneři, zejména dodavatelé, odmítají poskytovat plnění na fakturu, čímž jsou podstatně zvyšovány náklady na provozní a faktoringové financování činnosti.
Příkladem je společnost ELMO-PLAST, kde finanční úřad od roku 2014 a policie od roku 2015 prověřují její hospodaření. K zajištění finančních prostředků policí a státním zastupitelstvím došlo v srpnu 2016 a od té doby se nic neděje. Nikdo nebyl obviněn. Přitom Ústavní soud již uvedl: „Ze subsidiární a fakultativní povahy zajišťovacího institutu vyplývá, že v případě déletrvajícího zajištění peněžních prostředků orgán rozhodující o zajištění musí vedle sledování veřejného zájmu na odhalení trestné činnosti a potrestání jejího pachatele, jakož i na minimalizaci jejích negativních dopadů v majetkové sféře třetích osob (s čím souvisí též zájem na případné reparaci pro poškozené trestnou činností), s plynutím času stále více dbát na ochranu ústavně chráněných a oprávněných zájmů soukromé osoby zasažené zajištěním majetku na nerušeném užívaní vlastnictví a na podnikání.“ (Nález z 30. 7. 2014). Ohroženo je fungování firmy a pracovní místa stovek lidí. Ani to však nevede státní zastupitelství k tomu, aby byl buď někdo obviněn či zajištění zrušeno.
Zajištěním finančních prostředků může dojít k vážnému ohrožení činnosti podnikatelů, ale i normálního života osob. Přitom jde o opatření, které může být učiněno ještě ve fázi prověřování trestního řízení bez toho, že by bylo zahájeno trestní stíhání a tedy komukoliv, včetně osoby, jejíž peníze byly zajištěny, sděleno, z čeho a na základě jakých důkazů je obviněna. Tím je tento postup závažnější ve srovnání s vazbou, kdy omezení osoby na svobodě může být jen, pokud je vůči takové osobě zahájeno trestní stíhání a sděleno obvinění.
Na rozdíl od vazeb není zajištění časově omezeno. S plynutím času může dojít k tomu, že se zajištění fakticky změní v důvod insolvence osoby. V případě obchodní společnosti se insolvence a konkurz fakticky rovná právní smrtí takového subjektu. Navíc nic nenutí policisty a státní zástupce, aby jednali ve věci bez zbytečného odkladu. Mnohdy dojde k zajištění a následně se nic neděje a až po dlouhé době je trestní stíhání zastaveno či k němu vůbec nedojde. Státem způsobenou škodu uhradí Ministerstvo spravedlnosti bez dopadu na rozpočet konkrétního státního zastupitelství či policejního útvaru a už vůbec bez dopadu na státní zástupce a policisty, kteří škodu způsobili.


Zajištění peněžních prostředků musí být zákonem lhůtováno, aby finanční správa, policie a státní zastupitelství byly nuceny konat nebo zajištění zrušit. Ve fázi prověřování bez sdělení obvinění by mělo být zajištění omezeno na 6 měsíců. Při náhradě škody osobě postižené zajištěním peněz v případech, kdy daňové či trestní řízení nevede k jejímu postihu, by měl náhradu vyplácet konkrétní finanční úřad nebo státní zastupitelství, které o věci rozhodlo. Jen takový přístup bude motivovat vedoucí těchto úřadů, aby důsledně kontrolovali správnost uplatnění zajištění peněz a pokud k němu dojde, aby v řízení bylo postupováno bez zbytečného odkladu.


Zajištění finančních prostředků na účtech může být i projevem zneužívání moci některými stáními zástupci, kteří chtějí rozjet velký případ, ale pak si s ním neví rady, nebo dokonce může být důsledkem jednání ze strany osob majících zájem na likvidaci určité společnosti. Vysoká škola Karla Engliše uvítá informace od těch, kteří se stali obětí zajištění a přitom v jejich kauze nedošlo k obvinění a zahájení trestního stíhání. V těchto případech selhala dohledová činnost vyšších státních zastupitelství.