V roce 30. výročí pádu totalitního režimu, kdy ve vybraných kauzách bylo zneužíváno trestní řízení a útočeno na obhajobu, ožívají podobné přístupy. Patří sem snaha vedení Nejvyššího státního zastupitelství vynutit si kárný postih obhájců, kteří jednají v zájmu klienta, až se to vedení prokuratury nelíbí. Nejvyšší státní zastupitelství za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana odpovídá za porušování práva v trestním řízení. Známý je protiústavní výběr soudců vrchními státními zastupitelstvími pro povolování odposlechů, vazeb a domovních prohlídek. Spanilé jízdy prokurátorů z Vrchního státního zastupitelství v Praze po Čechách a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci po Moravě, aby se našel správný soudce, který vyhoví jejich návrhu, jsou příkladem neústavnosti v trestním řízení. Jde o největší úpadek trestního práva v Evropě po pádu totalitních režimů.

Nyní vedení státního zastupitelství jako protistrana v kauze Zadeh podává podněty advokátní komoře na kárná řízení vůči advokátům za kvalitu právních služeb. Pro advokáta je měřítkem jeho činnosti klient, nikoli státní zastupitelství. Někteří advokáti nechtějí státního zástupce naštvat, aby mocenské pozice nezneužil vůči nim v jiných případech. Ale ve svobodném demokratickém státě nelze se zneuživateli moci v orgánech státu kšeftovat, je nutné je potírat, včetně veřejné kritiky. Advokátní komora postup vedení Nejvyššího státního zastupitelství odmítla. Tím ho popudila a to podalo opakované žádosti na kárná řízení. Nezbylo než připomenout vedení Nejvyššího státního zastupitelství, že advokátní komora není Nejvyššímu státnímu zastupitelství podřízena.

Lze parafrázovat výrok z filmu Jiřího Menzla Skřivánci na niti na motivy knihy Bohuslava Hrabala Inzerát na dům, ve kterém již nechci bydlet: "Někteří soudruzi prokurátoři nepochopili, že obhajoba není součástí obžaloby.". Obhajoba nepodléhá prokurátorskému dozoru. Ne Právník roku, ale návrh na kárné řízení ze strany Nejvyššího státního zastupitelství je oceněním advokáta, že dělá dobře obhajobu.
Lze se jen divit, co je u nás v trestním řízení možné. V případu Zadeh došlo k vylákání nejvyšší kauce 150 miliónů korun za propuštění obviněného, přitom však již při složení kauce bylo připravováno jeho opakované zadržení, včetně korespondence soudu a státního zastupitelství, která nebyla uložena ve spise a obhajoba k ni neměla přístup ve stádiu projednávání před soudem.

Dojde-li k zneužití moci, které není potrestáno, bude se opakovat. A znovu v případu Zadeh dochází k tomu, že Městský soud v Brně koresponduje s Krajským soudem v Brně, přitom vedou jiná trestní řízení. Závažné je, že korespondenci Městský soud v Brně nezaložil do spisu a neprovedl ji jako důkaz. Ovšem k čemu by ji Městský soud potřeboval, než pro své rozhodnutí? Někdy k odhalení pachatele přispěje náhoda. I zde byla věc odhalena tím, že Městský soud korespondenci do spisu nezaložil, Krajský soud v Brně ano. Soudce Městského soudu v Brně žádal krajský soud o zaslání usnesení o propuštění obžalovaného Zadeha z vazby na svobodu za současného přijetí peněžité záruky a dále o usnesení o zamítnutí žádosti o vrácení kauce. Vkrádá se podezření, že Městský soud v Brně měl zájem seznámit se s podmínkami krajského soudu tak, aby v odsuzujícím rozsudku tyto okolnosti pomohl naplnit.

I právo na obhajobu se v daném řízení stalo předmětem útoku, když soudce Městského soudu v Brně Michal Kabelík založil do spisu a zpřístupnil Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci obsah mobilního telefonu S. A. Zadeha, včetně SMS zpráv a mailů soukromé povahy a komunikace s obhájci. Tím bylo popřeno pravidlo pro narušení ochrany soukromí formou odposlechů či zadržením zásilek, že musí být vyloučeno to, co se netýká trestného řízení a nelze takto rozkrýt komunikaci s obhájci. Takové jednání soudce lze hodnotit jako jednání ve prospěch státního zastupitelství.

Jsou situace, kdy orgány státu jednají ve zlé víře. Práva obhajoby jsou základním nástrojem zachování práv lidí.