BIS se zase cpe do škol
Bezpečnostní informační služba a Ministerstvo vnitra varovaly vysoké školy před studenty a akademiky z Ruska, Číny a Íránu, mají jim omezit informace. V roce 2019 chtěla BIS měnit výuku dějepisu a češtiny na školách, která podle ní byla příliš proslovanská. Ministerstvo školství o tom jednalo s ředitelem Bezpečnostní informační služby. Ani před rokem 1989 není známo, že by náčelník Státní bezpečnosti jednal s ministerstvem školství kvůli výuce.
Snaha tajné služby ovlivňovat výuku na školách je popřením listopadu 1989. Tehdy studenti vyhnali tajnou polici ze škol a základní akademickou svobodou se stala svobodná diskuze bez strachu z dozoru a donášení tajné policii. Pro udržení svobody je nutné tuto snahu tajné služby odmítnout. Učitelé, svobodně učte studenty bez ohledu na národnostní diskriminaci, po které BIS volá.
Postoji ke školství odhaluje Bezpečnostní informační služba podstatu své činnosti. Jde ji o vytváření atmosféry podezřívavosti a strachu. Tajné služby jsou drahé. V historii se vyráběl pocit ohrožení, aby se zdůvodnily peníze pro tajné služby. Taková zpravodajská činnost je mrháním peněz.
Tajné služby nemají přímou demokratickou legitimitu, ale moc šmírovat a ovládat. Utajení své činnosti využívají k zakrytí nezákonných kroků a touhy ovlivňovat bez ohledu na charakter státního režimu, proto musí být pod kontrolou ústavních orgánů státu. Příkladem zneužití tajných a policejních služeb v demokracii je činnost americké FBI za jejího ředitele Johna Edgara Hoovera, který stál v čele FBI, včetně jejího předchůdce BOI, od roku 1924 až do své smrti 1972 a sbíral informace na kohokoli, od představitelů vrcholné politiky, včetně prezidentů, až po představitele kultury.
Prezident republiky Miloš Zeman, který před rokem 1989 kritizoval totalitní režim, kritizuje i současného ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Naopak se jej zastává předseda vlády Andrej Babiš, který do roku 1989 proti totalitě nevystoupil. Vývoj dává za pravdu prezidentovi. Snaha Bezpečnostní informační služby ovlivňovat školství je příslovečným vrcholem ledovce. Nenechme tajné služby mluvit do našeho školství i svých životů.
Videorozhovor pro Nadační fond Svědomí národa, 4. 10. 2021.
Snaha tajné služby ovlivňovat výuku na školách je popřením listopadu 1989. Tehdy studenti vyhnali tajnou polici ze škol a základní akademickou svobodou se stala svobodná diskuze bez strachu z dozoru a donášení tajné policii. Pro udržení svobody je nutné tuto snahu tajné služby odmítnout. Učitelé, svobodně učte studenty bez ohledu na národnostní diskriminaci, po které BIS volá.
Postoji ke školství odhaluje Bezpečnostní informační služba podstatu své činnosti. Jde ji o vytváření atmosféry podezřívavosti a strachu. Tajné služby jsou drahé. V historii se vyráběl pocit ohrožení, aby se zdůvodnily peníze pro tajné služby. Taková zpravodajská činnost je mrháním peněz.
Tajné služby nemají přímou demokratickou legitimitu, ale moc šmírovat a ovládat. Utajení své činnosti využívají k zakrytí nezákonných kroků a touhy ovlivňovat bez ohledu na charakter státního režimu, proto musí být pod kontrolou ústavních orgánů státu. Příkladem zneužití tajných a policejních služeb v demokracii je činnost americké FBI za jejího ředitele Johna Edgara Hoovera, který stál v čele FBI, včetně jejího předchůdce BOI, od roku 1924 až do své smrti 1972 a sbíral informace na kohokoli, od představitelů vrcholné politiky, včetně prezidentů, až po představitele kultury.
Prezident republiky Miloš Zeman, který před rokem 1989 kritizoval totalitní režim, kritizuje i současného ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Naopak se jej zastává předseda vlády Andrej Babiš, který do roku 1989 proti totalitě nevystoupil. Vývoj dává za pravdu prezidentovi. Snaha Bezpečnostní informační služby ovlivňovat školství je příslovečným vrcholem ledovce. Nenechme tajné služby mluvit do našeho školství i svých životů.
Videorozhovor pro Nadační fond Svědomí národa, 4. 10. 2021.