Volební preference občanů v zahraničí
Není náhodou, že navrhované korespondenční hlasování v zahraničí podporují vládní strany pětikoalice a odmítá opozice.
Politické preference občanů v zahraničí se radikálně liší od občanů volících a převážně žijících na území Čech, Moravy a Slezska. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny roku 2021 byly hlasy zahraničních voličů přiřazeny do Ústeckého kraje. Podíváme-li se na výsledky hlasování zahraničních voličů, zjistíme mocenský monopol pětikoalice.
Koalice Piráti a Starostové získala 50,57% hlasů. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala 34,26% hlasů. Jakákoliv jiná volební strana již nezískala pět procent a nevstoupila by do pomyslné zahraniční Poslanecké sněmovny, kde by koalice Pirátů a Starostů měla 119 mandátů. Nejsilnější domácí samostatně kandidující hnutí ANO 2011 získalo jen 4,99% hlasů, SPD 2,19% a Trikolora Svobodní Soukromníci 1,6% hlasů. Pro srovnání uveďme skutečný celostátní výsledek: Spolu 27,79%, ANO 27,12%, Piráti a Starostové 15,62%, SPD 9,56%, Trikolora Svobodní Soukromníci 2,76%. Imaginární vláda dosazená ze zahraničí by byla tvořena výlučně koalicí Pirátů a Starostů a v imaginární zahraniční Poslanecké sněmovně by vládě dělaly jedinou opozici strany koalice Spolu.
Protože dosud musí zahraniční voliči, stejně jako občané na území Čech, Moravy a Slezska, vykonat hlasování osobně, došlo na velvyslanectví a konzuláty jen 13 236 voličů. Jejich hlasy měly určitý význam v Ústeckém kraji, kde volilo i s nimi asi 380 000 voličů, ale byly celostátně zanedbatelné, když volilo více než 5,4 milionů voličů.
Touha přilepšit v příštím volebním výsledku může být motivací i při prosazování či naopak odporu vůči připuštění korespondenčního hlasování, jehož cílem je zjednodušit volby pro občany v zahraničí, kteří nežijí ve městě, kde máme velvyslanectví či konzulát. Důsledkem bude větší vliv zahraničních voličů na vznik vlády u nás. Jak velký je otázkou. Avšak voliči v zahraniční mají jiné problémy a tedy i politické preference, než voliči doma. Nejasné je, nakolik by si domácí voliči nechali ze zahraničí vnutit vládu, kterou nechtějí.
Politické preference občanů v zahraničí se radikálně liší od občanů volících a převážně žijících na území Čech, Moravy a Slezska. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny roku 2021 byly hlasy zahraničních voličů přiřazeny do Ústeckého kraje. Podíváme-li se na výsledky hlasování zahraničních voličů, zjistíme mocenský monopol pětikoalice.
Koalice Piráti a Starostové získala 50,57% hlasů. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala 34,26% hlasů. Jakákoliv jiná volební strana již nezískala pět procent a nevstoupila by do pomyslné zahraniční Poslanecké sněmovny, kde by koalice Pirátů a Starostů měla 119 mandátů. Nejsilnější domácí samostatně kandidující hnutí ANO 2011 získalo jen 4,99% hlasů, SPD 2,19% a Trikolora Svobodní Soukromníci 1,6% hlasů. Pro srovnání uveďme skutečný celostátní výsledek: Spolu 27,79%, ANO 27,12%, Piráti a Starostové 15,62%, SPD 9,56%, Trikolora Svobodní Soukromníci 2,76%. Imaginární vláda dosazená ze zahraničí by byla tvořena výlučně koalicí Pirátů a Starostů a v imaginární zahraniční Poslanecké sněmovně by vládě dělaly jedinou opozici strany koalice Spolu.
Protože dosud musí zahraniční voliči, stejně jako občané na území Čech, Moravy a Slezska, vykonat hlasování osobně, došlo na velvyslanectví a konzuláty jen 13 236 voličů. Jejich hlasy měly určitý význam v Ústeckém kraji, kde volilo i s nimi asi 380 000 voličů, ale byly celostátně zanedbatelné, když volilo více než 5,4 milionů voličů.
Touha přilepšit v příštím volebním výsledku může být motivací i při prosazování či naopak odporu vůči připuštění korespondenčního hlasování, jehož cílem je zjednodušit volby pro občany v zahraničí, kteří nežijí ve městě, kde máme velvyslanectví či konzulát. Důsledkem bude větší vliv zahraničních voličů na vznik vlády u nás. Jak velký je otázkou. Avšak voliči v zahraniční mají jiné problémy a tedy i politické preference, než voliči doma. Nejasné je, nakolik by si domácí voliči nechali ze zahraničí vnutit vládu, kterou nechtějí.