Vnitřní politika před zahraniční
Zdánlivě stát dělá dvě politiky, vnitřní a zahraniční. Ale politika je jen jedna. Ve svrchovaném státě je zahraniční politika podřízena politice vnitřní.
Základní smysl státu jako mocenské organizace lidí na určitém území, je napomáhat, aby jeho občané žili spokojeně. Jaká činnost státu naplňuje tento cíl, je otázkou politického střetu a v demokratickém státě ji určují občané tím, že dají hlas té či oné politické straně, která pak naplňuje svůj program. Když se občané spletou, mohou to v příštích volbách napravit.
Pro občana je určující, jak se žije u něj obci a v jeho zemi a jakou má představu, co s tím ta či ona strana udělá. Pro našeho občana na Moravě, ve Slezsku či v Čechách není určující to, jak se žije na Aljašce, v Nigerii nebo Brabantu. To je věcí tamních občanů a jejich politiků.
Z priority našeho občana vyplývá přednost vnitřních zájmů a politiky před zájmy zahraničními. Zahraniční politika je ve svrchovaném státě závislá na politice vnitřní. Pokud se zahraniční priority státu odtrhnou od vnitřní politiky, což se stává pod mocenským vlivem z vnějšku, je to známka toho, že stát není suverénní a v zahraniční politice nepodléhá domácím zájmům, ale zájmům cizí mocnosti, tedy vlastně vnitřním zájmům této cizí mocnosti. Neboť mocnost si nenechá obsah své zahraniční politiky vnucovat, ale jde o projev jejich domácích zájmů, prosazovaný za státními hranicemi. Může to být zájem na podpoře domácí výroby nucením podřízených spojenců k výdajům a nákupům zbraní, surovin i jiného zboží přednostně od dominantní mocnosti, přestože je na světovém trhu lze koupit levněji.
Pokud naše zahraniční politika nemá být politikou vazalskou, podřízenou jiným zájmům, musí v zahraničí realizovat naše domácí zájmy. Hlavním domácím zájmem je zastavit růst inflace, která likviduje úspory lidí. Zarazit růst drahoty vyvolané růstem cen energií a paliv, které se promítají do růstu cen všeho. Proto v zahraniční politice má být primární nakupovat plyn a ropu na světovém trhu nejlevnější, odstoupit od nesmyslné politiky zeleného údělu, na základě kterého jsou uměle zdražovány tradiční zdroje energie a paliv, a zbrzdit inflaci zrušením plánovaných zahraničních nákupů zbraní za obrovské peníze, které naopak máme věnovat na splácení našeho státního dluhu.
Příkladem z naší historie je rok 1947, kdy nejprve československá vláda rozhodla o přijetí Marshallova plánu, protože naplňoval vnitrostátní prioritu – obnovu válkou narušeného hospodářství. Ovšem po zásahu z Moskvy plán odmítla, čímž projevila své vazalské postavení.
Svrchovanou zahraniční politiku odpovídající domácím zájmům je politika Maďarska, které ji provádí s cílem zajistit potřebné a co nejlevnější dodávky zemního plynu pro maďarské obyvatelstvo. Je svrchovaným právem Maďarska být neutrální ve válce, která se netýká napadení členského státu NATO. Válečná neutralita není v rozporu ani s právem Evropské unie.
Občané se mohou v zářijových volbách vyslovit, zda vláda jedná rozumně a v jejich zájmu. Volby se mohou stát referendem o politice vlády Petra Fialy.
Rozhovor o senátních volbách.
Základní smysl státu jako mocenské organizace lidí na určitém území, je napomáhat, aby jeho občané žili spokojeně. Jaká činnost státu naplňuje tento cíl, je otázkou politického střetu a v demokratickém státě ji určují občané tím, že dají hlas té či oné politické straně, která pak naplňuje svůj program. Když se občané spletou, mohou to v příštích volbách napravit.
Pro občana je určující, jak se žije u něj obci a v jeho zemi a jakou má představu, co s tím ta či ona strana udělá. Pro našeho občana na Moravě, ve Slezsku či v Čechách není určující to, jak se žije na Aljašce, v Nigerii nebo Brabantu. To je věcí tamních občanů a jejich politiků.
Z priority našeho občana vyplývá přednost vnitřních zájmů a politiky před zájmy zahraničními. Zahraniční politika je ve svrchovaném státě závislá na politice vnitřní. Pokud se zahraniční priority státu odtrhnou od vnitřní politiky, což se stává pod mocenským vlivem z vnějšku, je to známka toho, že stát není suverénní a v zahraniční politice nepodléhá domácím zájmům, ale zájmům cizí mocnosti, tedy vlastně vnitřním zájmům této cizí mocnosti. Neboť mocnost si nenechá obsah své zahraniční politiky vnucovat, ale jde o projev jejich domácích zájmů, prosazovaný za státními hranicemi. Může to být zájem na podpoře domácí výroby nucením podřízených spojenců k výdajům a nákupům zbraní, surovin i jiného zboží přednostně od dominantní mocnosti, přestože je na světovém trhu lze koupit levněji.
Pokud naše zahraniční politika nemá být politikou vazalskou, podřízenou jiným zájmům, musí v zahraničí realizovat naše domácí zájmy. Hlavním domácím zájmem je zastavit růst inflace, která likviduje úspory lidí. Zarazit růst drahoty vyvolané růstem cen energií a paliv, které se promítají do růstu cen všeho. Proto v zahraniční politice má být primární nakupovat plyn a ropu na světovém trhu nejlevnější, odstoupit od nesmyslné politiky zeleného údělu, na základě kterého jsou uměle zdražovány tradiční zdroje energie a paliv, a zbrzdit inflaci zrušením plánovaných zahraničních nákupů zbraní za obrovské peníze, které naopak máme věnovat na splácení našeho státního dluhu.
Příkladem z naší historie je rok 1947, kdy nejprve československá vláda rozhodla o přijetí Marshallova plánu, protože naplňoval vnitrostátní prioritu – obnovu válkou narušeného hospodářství. Ovšem po zásahu z Moskvy plán odmítla, čímž projevila své vazalské postavení.
Svrchovanou zahraniční politiku odpovídající domácím zájmům je politika Maďarska, které ji provádí s cílem zajistit potřebné a co nejlevnější dodávky zemního plynu pro maďarské obyvatelstvo. Je svrchovaným právem Maďarska být neutrální ve válce, která se netýká napadení členského státu NATO. Válečná neutralita není v rozporu ani s právem Evropské unie.
Občané se mohou v zářijových volbách vyslovit, zda vláda jedná rozumně a v jejich zájmu. Volby se mohou stát referendem o politice vlády Petra Fialy.
Rozhovor o senátních volbách.