O prezidentské rentě, velkých prezidentech a nízkosti
V rozhovoru Vojtěcha Laštůvky s bývalým vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla „Ivo Mathé: Vratislav Mynář je nejhorší kancléř prezidenta od roku 1989. Za nízkou rentu si může Miloš Zeman sám“ (Forum 24.cz 9. 3. 2023), Mathé nepravdivě spojuje výši prezidentské renty s Milošem Zemanem.
Renta bývalého prezidenta činí 50 000 Kč a též jsou mu hrazeny náklady na kancelář a asistenta v celkové výši 50 000 Kč podle zákona z 21. 1. 2004 č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení výkonu funkce. Miloš Zeman skončil ve funkci předsedy vlády v červenci 2002 a pak žil jako důchodce na moravské straně Vysočiny. S přijetím zákona neměl nic společného. Zákon předložila vláda Vladimíra Špidly.
Pokud Mathé snad chtěl říci, že tento zákon měl být přijat již za Zemanovy vlády (1998-2002), je nejasné, proč nenavržení zákona vyčítá jen Miloši Zemanovi, ale ne jiným nositelům zákonodárné iniciativy, což je Senát, jehož předsedou byl Petr Pithart 2000-04, a řadě poslanců např. z KDU-ČSL či Unie svobody. Nikdo z nositelů zákonodárné iniciativy toto za vlády Miloše Zemana nenavrhl. Je to logické, neboť za vlády Miloše Zemana nebyl žádný bývalý prezident. Václav Havel byl prezidentem ve funkci až do roku 2003.
Teprve v roce 2003 nastala potřeba řešit rentu bývalých prezidentů, což vedlo vládu Vladimíra Špidly k předložení návrhu zákona 30. 4. 2003. Obsah zákon byl správný, ale měl jednu chybu. Částka byla určená jako pevná, nemyslelo se na inflaci. Tuto chybu se snažil napravit Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny 11. 9. 2003, který navrhl stanovit částky tak, že renta i náklady na činnost kanceláře byly vázány na plat poslance. Tedy automaticky se zvyšovaly, jak rostly platy poslanců či soudců. Bohužel s návrhem Ústavněprávního výboru nesouhlasil na jednání Poslanecké sněmovny 26. 11. 2003 předseda vlády Vladimír Špidla, jenž doporučil ponechat pevně stanovenou částku 50 000 Kč.
Tím se stalo, že prezidentská renta 50 000 Kč byla fakticky trvale neustále snižována inflací. V roce 2005 činil plat poslance 54 500 Kč a byl tedy jen o málo vyšší než renta, plat soudce okresního soudu s 20 lety praxe byl 68 100 Kč. V roce 2023 je plat poslance 102 400 Kč a soudce okresního soudu s 20 letou praxí 153 600 Kč. V tomto srovnání se prezidentská renta propadla.
Když vidím mediální útoky na Miloše Zemana ze strany některých jeho odpůrců, vzpomenu si na útoky na Masaryka a Beneše za druhé pomnichovské Československé republiky, ale také si vzpomenu na slova Miloše Zemana: „Nedivte se trpaslíkům, že vám okopávají kotníky, oni totiž výš nedosáhnou.“. Hodnotím Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana jako velkou státnickou polistopadovou trojku. Republika měla štěstí na tři velké prezidenty po sobě. Někdo jiný je hodnotí jinak. Pokud se však dopouští takové kraviny, že spojuje úpravu prezidentské renty s Milošem Zemanem, je dobré připomenou, jak to bylo.
Renta bývalého prezidenta činí 50 000 Kč a též jsou mu hrazeny náklady na kancelář a asistenta v celkové výši 50 000 Kč podle zákona z 21. 1. 2004 č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení výkonu funkce. Miloš Zeman skončil ve funkci předsedy vlády v červenci 2002 a pak žil jako důchodce na moravské straně Vysočiny. S přijetím zákona neměl nic společného. Zákon předložila vláda Vladimíra Špidly.
Pokud Mathé snad chtěl říci, že tento zákon měl být přijat již za Zemanovy vlády (1998-2002), je nejasné, proč nenavržení zákona vyčítá jen Miloši Zemanovi, ale ne jiným nositelům zákonodárné iniciativy, což je Senát, jehož předsedou byl Petr Pithart 2000-04, a řadě poslanců např. z KDU-ČSL či Unie svobody. Nikdo z nositelů zákonodárné iniciativy toto za vlády Miloše Zemana nenavrhl. Je to logické, neboť za vlády Miloše Zemana nebyl žádný bývalý prezident. Václav Havel byl prezidentem ve funkci až do roku 2003.
Teprve v roce 2003 nastala potřeba řešit rentu bývalých prezidentů, což vedlo vládu Vladimíra Špidly k předložení návrhu zákona 30. 4. 2003. Obsah zákon byl správný, ale měl jednu chybu. Částka byla určená jako pevná, nemyslelo se na inflaci. Tuto chybu se snažil napravit Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny 11. 9. 2003, který navrhl stanovit částky tak, že renta i náklady na činnost kanceláře byly vázány na plat poslance. Tedy automaticky se zvyšovaly, jak rostly platy poslanců či soudců. Bohužel s návrhem Ústavněprávního výboru nesouhlasil na jednání Poslanecké sněmovny 26. 11. 2003 předseda vlády Vladimír Špidla, jenž doporučil ponechat pevně stanovenou částku 50 000 Kč.
Tím se stalo, že prezidentská renta 50 000 Kč byla fakticky trvale neustále snižována inflací. V roce 2005 činil plat poslance 54 500 Kč a byl tedy jen o málo vyšší než renta, plat soudce okresního soudu s 20 lety praxe byl 68 100 Kč. V roce 2023 je plat poslance 102 400 Kč a soudce okresního soudu s 20 letou praxí 153 600 Kč. V tomto srovnání se prezidentská renta propadla.
Když vidím mediální útoky na Miloše Zemana ze strany některých jeho odpůrců, vzpomenu si na útoky na Masaryka a Beneše za druhé pomnichovské Československé republiky, ale také si vzpomenu na slova Miloše Zemana: „Nedivte se trpaslíkům, že vám okopávají kotníky, oni totiž výš nedosáhnou.“. Hodnotím Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana jako velkou státnickou polistopadovou trojku. Republika měla štěstí na tři velké prezidenty po sobě. Někdo jiný je hodnotí jinak. Pokud se však dopouští takové kraviny, že spojuje úpravu prezidentské renty s Milošem Zemanem, je dobré připomenou, jak to bylo.