Skupina 79 poslanců vedena bývalým předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem předložila návrh uzákoňující znaky a vlajky Čech, Moravy a Slezska. Návrh podávají poslanci vládní ODS, TOP 09, včetně ministrů Pavla Blažka, Mariana Jurečky, Vlastimila Válka, Víta Rakušana, Vladimír Balaš, i poslanci opozičního ANO a SPD, včetně čelných představitelů Aleny Schillerové a Tomia Okamury, který jej podepsal s bratrem lidovcem Hayatem. I dnes dokáží vládní a opoziční politici jednat společně.

Návrh zákona vychází z uznání tradice státnosti zemí Koruny české, což výslovně zakotvuje naše Ústava ve svém úvodním prohlášení, a chrání odkaz našich předků i v úctě k symbolům Čech, Moravy a Slezska, které jsou nedílnou součástí symboliky státu. V současnosti jsou upraveny znaky Čech, Moravy a Slezska jen jako součást velkého státního znaku, jejich vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány, zejména na Moravě.
Zákon upravuje zemské znaky tak, jak jsou upraveny ve velkém státním znaku. Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu znaku a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická zvířecí figura dané země. Obdobně jsou vytvořeny vlajky krajů.
V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno i užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. privilegiem ze 7. prosince 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve čtvrtém poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části - Znojmo, Napajedla, Brno-Královo Pole, Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Vítkovice. Zákon připouští, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, soukromé i veřejné, důstojným způsobem.
Zákon stanoví umístění zemského znaku při začátku území Čech a Moravy podle stavu k poslednímu dni existence zemského zřízení u nás k 31. 12. 1948. Zákon je projevem uznání historického zdroje zemí na tvorbu státnosti České republiky a respektu k lidem, kteří se hlásí k tradicím země, kde žijí.

Stanovisko Historického vojenského ústavu v Praze
K návrhu zákona vydal stanovisko Vojenský historický ústav (VHÚ) 15. 3. 2023. Nepravdivě tvrdí, že zákon má účinky působící zpětně. Ovšem zákon nemá žádné retroaktivní účinky. Tvrzení ústavu, že země neexistují, je pravdivé jen ve smyslu jejich neexistence jako územních správních celků a právnické osoby. Ale ústavní právo zná pojem země i výslovně Čechy, Morava, Slezsko. Ústava v preambuli uvádí za zdroj ústavnosti a státnosti občany v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ústava se dále výslovně hlásí k dobrým tradicím zemí Koruny české. To jsou opět země Čechy, Morava, Slezsko. To, že komunistický režim Klementa Gottwalda zrušil zemské zřízení, neznamená, že zrušil země jako faktický historický prvek státnosti České republiky. Návrh zákona tyto tradice odráží. Je s podivem, že vedení pražského Vojenského historického ústavu nezná text ústavy a je pro něj milejší rozhodnutí komunistické vlády Klementa Gottwalda.
VHÚ doporučuje recipovat historická znaková privilegia, to je postup cizí našemu právnímu řádu. Nebyl využit ani při uzákonění malého státního znaku, což je znak Čech. Je s podivem, že VHÚ tento postup nenavrhuje v případě malého státního znaku.

Francouzský štít pro zemské znaky
VHÚ se nelíbí zakotvení užití francouzského štítu pro zemské znaky. Ale výslovné užití francouzského štítu v zákonu má zajistit odlišnost znaku Čech a malého státního znaku. Malý státní znak je standardně užíván v podobě, jak je vyobrazen i se svým štítem v příloze zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech. Zákon o zemských znacích jde podobnou cestou jako zákon o státních symbolech, je však jednoznačnější v zakotvení francouzského tvaru štítu nejen v obrazové příloze, ale i v textu zákona z důvodu důrazu na odlišení od malého státního znaku.

Obrazová příloha zákona
Návrh zákona o zemských znacích uvádí i barevné vyobrazení v příloze obdobně jako zákon o státních symbolech. VHÚ se to nelíbí s tím, že barevná příloha by snad měla být jen příklad možného vyobrazení. VHÚ vůbec nezdůvodňuje, proč by zákon o zemských znacích měl řešit barevnou přílohu jiným způsobem, než zákon o státních symbolech.

Užití pojmů zlatý-žlutý, stříbrný-bílý
VHÚ projevil neznalost rozdílu mezi heraldikou (nauka o znacích) a vexilologií (nauka o vlajkách). Zatímco heraldika užívá pojem zlatý, stříbrný při popisu znaků (původně šlo o kovy). Vexilologie užívá při popisu vlajek označení barev žlutá, bílá. To přesně návrh zákona rozlišuje, když při popisu znaku užívá heraldické kovy zlatý, stříbrný a při popisu vlajek barvy žlutá, bílá.

Vlajky Čech, Moravy a Slezska
Návrh zákona zavádí vlajky analogicky, jako jsou stanoveny v případě vlajek krajů. Jde o heraldické vlajky, kdy se na list praporu kladou figury ze znaku. Na rozdíl od znaků zemské vlajky historicky nebyly uděleny právním aktem (privilegiem). Vlajky buď vznikly běžným používáním ve formě pruhů v barvách znaku, nebo ve formě heraldické vlajky. Zákon dává přednost heraldické vlajce, aby nedocházelo k záměně. V případě varianty s pruhy by totiž vlajka Čech byla totožná s vlajkou Polska a rovněž vlajky Moravy a Slezska ve variantě s pruhy by mohly být zaměnitelné s jinými vlajkami.

Zlato-červené šachování moravské orlice
VHÚ chce zabránit variantnímu používání šachování moravské orlice podle privilegia Fridricha III. ze 7. 12. 1462. Přitom zcela ignoruje, že tuto variantu dnes užívá například Jihomoravský kraj ve čtvrtém poli svého znaku, město Znojmo a další jiná města, obce a městské části. Stanovisko VHÚ zamlčuje, že privilegium Fridricha III. bylo opakovaně potvrzeno českými králi a moravskými markrabaty – např. Ferdinandem II., Leopoldem II. a potvrzeno bylo i za panování Františka Josefa I.

Vyznačení zemské hranice
VHÚ uvádí, že označení hranice není nutné upravovat v zákoně. To je pravda, ale už neuvádí, že je to možné. Je na politické úvaze zákonodárce, co chce či nechce mít upraveno v zákoně. Výslovné neoznačení hranice Slezska je dáno její složitostí (moravské enklávy ve Slezsku) a neexistenci ke dni zániku Moravskoslezské země 31. 12. 1948, protože Slezsko bylo součástí společné země s Moravou. Je však možné zvážit odlišnou úpravu během projednání zákona v Parlamentu.

Slezsko
VHÚ zcela nesmyslně tvrdí, že užitím pojmu Slezsko vzniknou mezinárodní komplikace s Polskem. Hranice s Polskem jsou upraveny mezinárodní smlouvou a na té se nic nemění. VHÚ projevuje neznalost Ústavy, když neví, že pojem Slezsko je ústavním pojmem v preambuli Ústavy a nikdy to nebylo polským státem zpochybněno. Rovněž ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o zřízení vyšších územních samosprávných celků ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb., vychází jen z pojmu Slezsko, aniž by to mělo mezinárodní rozměr, kdy byl zřízen Moravskoslezský kraj a ne Moravsko-českoslezský kraj.

Závěr
Stanovisko Vojenského historického ústavu v Praze hodnotím jako neodborné, projevující neznalost Ústavy a vycházející z českého nacionalistického vidění státu jako rozšířených či velkých Čech. Česká republika však nejsou jen Čechy, vznikla ze tří historických zemí – Čech, Moravy a Slezska. Zákon o jejich znacích a vlajkách je projevem úcty k historii Čech, Moravy a Slezska.

K tématu ZDENĚK KOUDELKA: Znaky a vlajky Moravy, Právo a bezpečnost 2/2020, ISSN 2336-5323, s. 25-50.