Lisabon a politický marketink
Irské ne Lisabonské smlouvě vedlo k řešení, jak změnit rozhodnutí Irů, když budou v novém referendu hlasovat o témže. V opakovaném referendu se irským voličům bude tvrdit, že irská vláda dosáhla zajištění irské neutrality, daňového systému a protipotratové politiky. Ale je to stejné, jako když zákazník vrátí obchodníkovi vadný výrobek. Místo opravy jej obchodník jen nově zabalí a vrátí zákazníkovi.
Neutrální je i Švédsko a Rakousko. Vojensky nezapojené je Finsko. Přijdou ratifikací Lisabonu o neutralitu? Ne. Lisabonská smlouva se nedotýká vojenské angažovanosti evropských států. Členy Evropské unie nadále budou neutrální státy i členové vojenských organizací. Jestli stát chce neutralitu či naopak se jí zřekne, je jen jeho věcí. Může vstoupit do vojenské organizace i z ní vystoupit. Na členství v Evropské unii to nemá vliv. Vojenská spolupráce je věcí členských států a Evropská unie ji nemůže nařídit ani po ratifikaci Lisabonu.
V daňové oblasti již má Evropská unie určité pravomoci, ale jsou vázány na souhlas všech členských států. Nikdo nemůže být přehlasován. Proto budou nadále existovat státy s rovnou daní i s daňovou progresí. Pokud státy nedají souhlas, evropská harmonizace daní nebude. I potratová politika je právem každého státu, Evropská unie do ní nemůže vstupovat. Irsko i Polsko mají negativní vztah k přerušení těhotenství. Před Lisabonem i po něm budou v Evropě státy s rozdílným přístupem k této otázce.
Záruky pro Irsko mají právně stejný význam, jako kdyby se v nich uvádělo, že Dublin je v Irsku. Je to pravda, ale bez ohledu, zda to prohlásí Evropská rada. Irské záruky nemění Lisabonskou smlouvu. Jinak by se musela otevřít její ratifikace tam, kde je již schválena. Problémem je požadavek Irů na stále členství v Evropské komisi. S tím Lisabonská smlouva nepočítá. Nedojde-li k uzavření nové smlouvy, jde o politický slib, jenž může být dodržován určitou dobu.
Od 20. století se hovoří o politickém marketinku v souvislosti s volbami. Ne volební program, ale volební kampaň a dobře vypadající kandidát v televizi jsou určující pro úspěch. Nyní se marketink posunul do oblasti mezinárodních smluv. Není rozhodující právní obsah smlouvy, ale jakési nezávazné povídání, které se mediálně prezentuje jako vyjednávací úspěch. Evropská integrace mezinárodními smlouvami se již vyčerpala. Předělem bude jen vznik evropské federace a skutečné evropské ústavy - dokumentu, který by schvaloval Evropský parlament za souhlasu velké většiny, nikoli všech států. Masaryk uváděl, že státy se udržují idejemi, ze kterých vznikly. To platí i pro Evropskou unii. Dlouhodobě se nemůže udržovat politickým marketinkem.
Neutrální je i Švédsko a Rakousko. Vojensky nezapojené je Finsko. Přijdou ratifikací Lisabonu o neutralitu? Ne. Lisabonská smlouva se nedotýká vojenské angažovanosti evropských států. Členy Evropské unie nadále budou neutrální státy i členové vojenských organizací. Jestli stát chce neutralitu či naopak se jí zřekne, je jen jeho věcí. Může vstoupit do vojenské organizace i z ní vystoupit. Na členství v Evropské unii to nemá vliv. Vojenská spolupráce je věcí členských států a Evropská unie ji nemůže nařídit ani po ratifikaci Lisabonu.
V daňové oblasti již má Evropská unie určité pravomoci, ale jsou vázány na souhlas všech členských států. Nikdo nemůže být přehlasován. Proto budou nadále existovat státy s rovnou daní i s daňovou progresí. Pokud státy nedají souhlas, evropská harmonizace daní nebude. I potratová politika je právem každého státu, Evropská unie do ní nemůže vstupovat. Irsko i Polsko mají negativní vztah k přerušení těhotenství. Před Lisabonem i po něm budou v Evropě státy s rozdílným přístupem k této otázce.
Záruky pro Irsko mají právně stejný význam, jako kdyby se v nich uvádělo, že Dublin je v Irsku. Je to pravda, ale bez ohledu, zda to prohlásí Evropská rada. Irské záruky nemění Lisabonskou smlouvu. Jinak by se musela otevřít její ratifikace tam, kde je již schválena. Problémem je požadavek Irů na stále členství v Evropské komisi. S tím Lisabonská smlouva nepočítá. Nedojde-li k uzavření nové smlouvy, jde o politický slib, jenž může být dodržován určitou dobu.
Od 20. století se hovoří o politickém marketinku v souvislosti s volbami. Ne volební program, ale volební kampaň a dobře vypadající kandidát v televizi jsou určující pro úspěch. Nyní se marketink posunul do oblasti mezinárodních smluv. Není rozhodující právní obsah smlouvy, ale jakési nezávazné povídání, které se mediálně prezentuje jako vyjednávací úspěch. Evropská integrace mezinárodními smlouvami se již vyčerpala. Předělem bude jen vznik evropské federace a skutečné evropské ústavy - dokumentu, který by schvaloval Evropský parlament za souhlasu velké většiny, nikoli všech států. Masaryk uváděl, že státy se udržují idejemi, ze kterých vznikly. To platí i pro Evropskou unii. Dlouhodobě se nemůže udržovat politickým marketinkem.