Vítězstvím Donalda Trumpa symbolicky skončila doba postmoderní, charakteristická pluralitou smyslu a konkurencí výkladů. Vstoupili jsme do doby postfaktické, která smysl a výklad nehledá. Nejsou pro ni podstatné.

V postfaktické době pravdivost a na názorech založené rozhodnutí přestávají dominovat. Nahrazují je emoce, lajky a rozhodnutí založená jen na pocitech. Pro politiky není důležité mít promyšlený názor, politickou filozofii nebo racionální argumenty. Důležité je dokázat vyvolat emoci voliče. Z politiků se stávají baviči. Ti nejlepší vyhrávají.

SOCIÁLNÍ SÍTĚ MĚNÍ NÁŠ SVĚT

Tyto změny podporuje především rozmach sociálních sítí, kde každý může sdílet cokoli a kde se proto emoce a podpora jakémukoli názoru může snadno šířit. Hlavní rys sociálních sítí, tedy možnost vlastního výběru přátel a skupin, kteří mé názory budou pouze podporovat, vytváří izolované virtuální světy, ve kterých se lidé nikdy nesetkají s kritérií pravdivosti, vyváženosti nebo diskuze. Vše, čemu věříme, je podporováno, pokud si na facebooku vybereme správné přátele, lajkujeme správné statusy a jsme ve správných skupinách.

Sociální sítě dávno nejsou místem pro diskuzi, ale pro verifikaci jakéhokoli pseudonázoru na základě vyvolané emoce: fandění, pobavení, nenávidění nebo zesměšňování. Díky tomu, že pravdivost pro ně není podstatná, podporují cokoli, v co je právě lákavé uvěřit - od paranoidních teorií po extrémismus. Kde jinde může populismus bujet více než zde?

EMOCE SE STÁVAJÍ PRIORITOU

Stejně jako na facebooku, ani v politice již dnes není důležité mít názor a vysvětlit proč, ale mít co nejvíce fanoušků a získávat si emoce voličů. Zkratkovitým, ale pochopitelným vystoupením. Opakováním lží a banalit, které chce ve složitém světě volič slyšet, tak aby mu na chvíli "bylo dobře". Becherovkou, bonmoty, koblihou.

Nyní uvidíme "lítost" (tedy další emoci) mnoha Trumpových voličů, podobně jako ji vyjadřovalo po uskutečněném referendu mnoho příznivců BREXITU. Opět potvrzení toho, že v jejich volbě se jedná více o sentiment (naštvání, zlobu, rozčarování, později lítost) než o názor. (Více k tomuto tématu zde)

NA ZAČÁTKU NOVÉ EPOCHY

Samozřejmě, neblíží se konec světa. Postupem doby si společnost opět najde své způsoby, jak tyto nové preference v prožívání kompenzovat, regulovat a využít k lidskému prospěchu. Zvykneme si i my a leccos budeme dělat jinak. A nakonec možná v tomto způsobu voleb najdeme i užitek. Podobně jako jsme si zvykli, prošli a našli užitek v době moderní a postmoderní.

Nebuďme však naivní - tato změna si s sebou přinese také spoustu chyb, turbulencí a možná i vážných krizí. Jako nejúčinnější prevence se zatím jeví především vzdělávání - upozorňování na rizika odklonu od názorů a lámání si hlavy směrem k emocím a pohodlnému fandění. Pokud abdikujeme na obtížnou snahu chápat svět a myšlenkově ho pojmout, rádi nás v ní nahradí ti, kteří dokážou vyvolat emoce, po kterých toužíme. Ti nám potom budou vládnout. Bez ohledu na to, jaké názory vlastně mají. To nás totiž zajímat nebude.

To bude největší riziko doby postfaktické.