Turecko padlo do ruské léčky. Vstoupilo do Sýrie

14. 02. 2016 | 20:25
Přečteno 14530 krát
Blíží se globální válka?

Stačil jeden víkend, aby se oblast kolem městečka Azaz a přechodu Bab al-Salameh na syrsko-tureckých hranicích proměnila v sud se střelným prachem. Případný výbuch by posunul válku v Sýrii do nové fáze a detonace by pocítil celý svět. Po masivní dělostřelecké přípravě vstoupila vojenská turecká autokolona čítající sto vojáků na území Syrské arabské republiky. Co se děje?

Kurdské lidové obranné jednotky (YPG - ozbrojené křídlo kurdské Sjednocené demokratické strany PYD) za masivní ruské letecké podpory obsadily strategicky důležitou vojenskou leteckou základnu – Menagh a vytlačily z oblasti protiasadovské povstalce, podporované Tureckem a Spojenými státy. Je to první velký úspěch Kurdů na straně proasadovského Ruska, které jim výměnou za loajalitu nabízí vizi samostatného Kurdistánu na dobytém území. Posílení Kurdů je noční můrou pro Turecko, které má silnou kurdskou menšinu a tvrdě bojuje s kurdským separatismem.

Letiště Menagh dobyté kurdskými oddíly (na mapě je úplně dole) leží kousek od tureckých hranic na strategické cestě do největšího centra protiasadovského odporu Aleppa. Bašár Asad v čele syrského státu je pro Turecko nepřijatelný. Asadova vojska s masivní ruskou leteckou podporou právě obkličují Aleppo.

Kurdové chtějí odříznout Aleppo od zásobování z Turecka a pomoci vládním jednotkám ovládnout nebo obklíčit město. Tím nejen ohrozí povstalce v Aleppu, ale způsobí humanitární katastrofu ve městě. Nejen Turecko, ale i Ministerstvo zahraničí Spojených států žádalo Kurdy, aby neobsazovali další území u tureckých hranic. Spojené státy dlouhodobě podporovaly syrské Kurdy v boji proti Islámskému státu a očekávaly spolupráci a vstřícnost. Kurdské milice na výzvy nereagovaly a pokračovaly v územních výbojích.

Turecko to neskouslo. Během víkendu turecké dělostřelectvo začalo masivně ostřelovat kurdské jednotky v okolí města Azaz ve snaze vytlačit Kurdy z obsazené základny Menagh a uvolnit cestu do Aleppa, předložilo jim dokonce ultimatum, aby základnu opustili. Turecký premiér Ahmet Davutoğlu prohlásil, že Turecko je připraveno podniknout proti Kurdům vojenskou operaci.


Mapka syrsko-tureckého pohraničí severně od Aleppa v oblasti městečka Azaz
Mapka syrsko-tureckého pohraničí severně od Aleppa v oblasti městečka Azaz
Legenda: žlutá plocha - YPG (Kurdové), oranžová plocha - rebelové protiasadovské opozice, fialová plocha - území pod kontrolou Islámského státu. I z této mapy je zřejmé, že vážnou hrozbou pro všechny strany zůstává Islámský stát. Autor poznámek na mapě: Cristian Ionita
Kompletní aktualizovaný přehled o dění v Sýrii najdete na stránkách http://syria.liveuamap.com/



Kurdové ultimatum odmítli s tím, že „Syřané budou vzdorovat tureckému vpádu do Syrské arabské republiky“. Spolupředseda PYD Salich Muslim prohlásil, že „Ankara nemá žádné právo vměšovat se do vnitřních záležitosti Sýrie“.

A pak se to stalo. V neděli turecké jednotky přešly hraniční přechod Bab al-Salameh a vstoupily na území Syrské arabské republiky.

Obklíčení Aleppa je na spadnutí

Proč je pro Turky tak důležitá letecká základna Menagh a nedaleké město Azaz?

Především je to srdeční záležitost. V oblasti kolem města Azaz bydlí Turkům etnicky velmi blízcí Turkmeni. Turci mají strach, že Kurdové obsadí turkmenské příhraniční oblasti Sýrie a obávají se o osud Tukmenů, kteří už i tak utrpěli velké ztráty během ruského bombardování.

Mimo příbuzenských vztahů existuje i již zmíněný strategický důvod, proč tato oblast nesmí padnout do rukou Kurdů, nyní otevřeně bojujících pod taktovkou Moskvy. Přes Azaz a Tal Rifat vede cesta, kterou probíhá zásobování protiasadovských povstalců, stále udržujících klíčové město Allepo.

Mapka bitvy o Aleppo
Mapka bitvy o Aleppo
Legenda: zelená plocha - Asadova armáda, žlutá plocha - SDF/YPG (Kurdové), oranžová plocha - rebelové protiasadovské opozice, fialová plocha - území pod kontrolou Islámského státu. Autor mapy: Cristian Ionita

V současné době syrská armáda za masivní podpory ruských letadel Allepo úspěšně obkličuje. V důsledku bombardování přišly o život stovky civilistů. Přerušení zásobovaní Aleppa znamená, že 25 000 povstalcům a 400 000 obyvatelům města rychle dojdou zásoby a lidem hrozí hladomor. Pád Aleppa do rukou vládních jednotek nebo spíše neprodyšné obklíčení města je otázkou dnů či týdnů a mohlo by být zlomovým bodem v občanské válce v Sýrii. Damašek by mohl získat rozhodující převahu.

Bezpečnostní konference v Mnichově: Západ mluvil o míru v Sýrii, ruský premiér - o studené válce

Vidina brzkého vítězství v Aleppu je jedním z důvodů, proč Moskva nemůže zastavit bombardování okamžitě, jak to žádali Spojené státy během mírových jednání v Mnichově. Rusko prosadilo posun zastavení bojů v Sýrii o jeden týden – na 19. únor, což je dostatečná doba k dobytí nebo alespoň obklíčení Aleppa.

Německá kancléřka Merkelová prohlásila, že je šokována utrpěním syrského lidu, vyvolaným postupem syrské armády. Dokonce i vždy k Rusku tolik vstřícný francouzský prezident Hollande prozřel a jako spojenec Ruska v bojí proti IS požádal Putina, aby přestal podporovat syrskou vládu. Bašár Asad podle Hollanda pokračuje ve fyzické likvidaci vlastního národa.

Bez ohledu na sílící mezinárodní tlak ze strany Západu Moskva jen stupňuje svou válečnou mašinérii a premiér Dmitrij Medveděv pohrozil obnovením studené války. Ani po 19. únoru, kdy začne platit Mnichovská dohoda o zastavení bojů v Sýrii s výjimkou útoků na Islámský stát, není jisté, jestli Rusko ukončí své nálety. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Mnichově oznámil, že Rusko nepřestane s bombardováním, protože útočí pouze na teroristy. V otázce, koho považovat za teroristy, se Rusko a Západ nikdy neshodli. Oběťmi ruského bombardování v Aleppu jsou ve skutečnosti civilisté a bojovníci umírněné opozice. V této situaci mnichovská dohoda o Sýrii bude jen cárem papíru.

Putin trestá Západ za přezíravý postoj k Rusku

Všechny esa v rukou má teď Putin, který podle britského ministra zahraničí Philipa Hammonda jako jediný může ukončit boje v Sýrii. „Existuje jeden člověk na této planetě, který jedním telefonátem může ukončit občanskou válku v Sýrii,“ prohlásil Hammond v rozhovoru pro BBC. „Jestli Asad odejde, bude nakonec záviset na tom, jestli Rusko použije svůj vliv, aby ho odstranilo od moci“, dodal ministr.

Jestli Vladimir Putin má skutečně Bašára Asada v hrsti, je otázka (více zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=26763). Každopádně je mu nejblíž. Navíc Rusko disponuje podporou bojovně velmi zdatných Kurdů a Íránu, který usiluje o vliv mezi syrskými šíity.

Ale i kdyby Vladimír Putin skutečně měl na Bašára Asada vliv, který od něj očekává Západ, válku v Sýrii teď neukončí. Naopak, ještě přidá, a bude vydírat Západ dalšími a dalšími požadavky.

Proč Putin nezastaví válku v Sýrii

Ruský prezident Vladimír Putin je poháněn obzvlášť zhoubnou kombinací pocitu méněcenosti, urážlivosti a velikášství, což ho nutí trestat každého, kdo ho podle jeho vlastního mínění zradí, poníží nebo mu neprokáže dostatek úcty. Výsledkem podle něj má být to, že dříve pohrdavý západní svět konečně začne brát Rusko vážně - to znamená, že se ho začne skutečně bát.

Lídři světových velmocí propásli historický okamžik, kdy stačilo vyjádřit Putinovu lásku a uznání, vzít mezi sebe ke stolu, u kterého se hraje o svět a odpouštět mu drobné lumpárny typu agrese v Gruzii nebo anexe Krymu. Nyní je už pozdě, Vladimir Vladimirovič se opravdu urazil a západní společenství bude po zásluhách potrestáno za „exkomunikaci“ velikého Ruska. Sýrie má naučit svět, jak se má správně chovat k Rusku – s úctou a se strachem. Jak řekl Francis Bacon, pomsta je spravedlností barbarů ("Revenge is a kind of wild justice"). A ten, kdo nemá co ztratit, je neporazitelný.

Ruský prezident vsadil všechno na "syrský tah jezdcem" na blízkovýchodní geopolitické šachovnici. Chce vrátit Rusku velmocenské postavení, které mu podle Putina historicky náleží, vyřizuje si staré účty, například s Tureckém - ještě z dob Osmanské říše a Ruského impéria. Tragédie Ruska spočívá v tom, že promarnilo šanci, kterou mělo po ukončení studené války, zaspalo dějiny a na skutečný návrat do vyšší ligy světových tahounů lidstva dnes nemá ani po hospodářské, ani po politické stránce. Ale když to nejde po dobrém, musí to jít po zlém! Vladimir Putin chce donutit Západ brát ho smrtelně vážně vojenskou sílou, a to bez ohledu na strádání vlastního lidu. Válka bude pokračovat tak dlouho, pokud Vladimir Putin bude vládnout Rusku. Nezapomínejme, že mimo Sýrie se stále válčí na Ukrajině a několik zamrzlých konfliktů u ruských hranic je v zásobě.

Čeká nás syrská Jalta 2?


Je tu další speciální důvod, proč Putin bude spíše eskalovat, než brzdit krvavou válku v Sýrii. Když se posadí ke společné hostině s Barackem Obamou a Angelou Merkelovou a jako hlavní chod se bude podávat zeměkoule, Vladimir Putin odpustí potrestanému a kajícímu se Západu jeho pošetilost. Musí přece mít nějakou společnost u vybraně prostřeného stolu, když se krájí zeměkoule. Nějaký Alexandr Lukašenko, Miloš Zeman nebo Marine Le Penová jsou fajn, ale tentokrát počkají venku - Vladimir Putin patří do té nevyšší světové ligy. Potřebuje znovu vytvořit z Ruska monstrózní impérium.

U společného stolu se světovými lídry bude Vladimir Putin chtít i "dezert". Třešničkou na dortu usmíření se Západem (poté, co uzná své chyby!) by měla podle Putinových záměrů být hlava zpupného tureckého prezidenta Erdogana, který si nejen dovolil sestřelit ruské letadlo, ale před několika dny označil Vladimíra Putina za „okupanta“. Okupantem je teď právě Recep Tayyip Erdogan.

Putin je dokonalý stratég destrukce

Tvrzení, že Putin je dobrý taktik, ale špatný stratég, dnes neobstojí. Ruský prezident má skutečnou strategii, jak rozbíjet jednotu prozápadních států, třeba protiteroristické koalice v Sýrii nebo Evropské unie. I Česko má svého Zemana, který umí mistrně štěpit: Evropu zevnitř a českou společnost z Hradu. Putin štěpí o několik řádů výš. Třeba takové Turecko se zrádcem Erdoganem v čele. Má sice zatím skoro bezvýhradnou podporu Západu proto, že je členskou zemí NATO, ale i kvůli migrační krizi. Ankara drží Brusel v šachu – pokud otevře své hranice, Evropu zaplaví nebývalá vlna uprchlíků. Západní podporu Turecko však může i ztratit, a Putin ví jak na to.

Rusko vtáhlo Turecko do konfliktu v Sýrií. Za pomoci Kurdů

Ruští diplomaté a tajné služby už několik měsíců slibují podporu Kurdům v úsilí o samostatný Kurdistán. Nedávno bylo v Moskvě otevřeno diplomatické zastoupení tohoto ještě neexistujícího státu. Zároveň ruské vojenské vedení hecuje syrské Kurdy k vojenským výpadům a provokacím u tureckých hranic. Obsazení letecké základny Menagh u městečka Aziz Kurdy a odříznutí obklíčeného Aleppa od tureckého zásobování je toho zářným příkladem. Nyní Rusko se konečně dočkalo a Turecko padlo do léčky: Erdoganovi ruply nervy a turecký prezident za pomoci svých generálů dal povel ke vstupu ozbrojené turecké autokolony na syrské území.

Přeskupování pozemních jednotek u hranic se Sýrii, přesuny letadel Saudské Arábie na jihoturecké letecké základny, ostřelování pozic syrských Kurdů na území Sýrie, konec konců i překročení kontingentem tureckých vojsk syrsko-turecké hranice nasvědčují tomu, že Turecko je připraveno velmi aktivně bránit své zájmy v oblasti, pokud Kurdové budou pokračovat v územní expanzi nedaleko tureckých hranic.

Turecké plány v Sýrií

Pokud by turecká armáda i přes usilovná varování Spojených států a mezinárodních organizací přece jenom pokračovala v syrském tažení, tak by mohla vyhnat Kurdské lidové obranné jednotky (YPG) z letecké základny Menagh kousek od tureckých hranic a uvolnit cestu zásobování pro protiasadovské povstalce a obyvatele obkličovaného Aleppa. Když se ten tah povede, Turecko by se vystavilo nebezpečnému pokušení postoupit o kousek dál a zasáhnout i v samotném Aleppu - předejít obklíčení města syrskou armádou.

Čím víc ztrácí protiasadovská opozice, tím víc Turecko prohrává a ztrácí politické body pro vyjednávání ze Západem. Pokud však zasáhne v Sýrii vojenskou sílou, ztratí všechno – nejen životy svých vojáků, ale velmi pravděpodobně i část svého území. Hlavní ztrátou by byla ztráta podpory Západu, včetně 5 miliard Euro na uprchlíky.

Rusko se jednoznačně postaví proti tureckému zásahu a spustí nejen diplomatickou, ale i skutečnou válku proti Turecku. V Sýrii bude tak mít rozvázané ruce. Turecko neustojí tento střet s Ruskem ani diplomaticky, protože formálně je Rusko zapojeno do konfliktu v Sýrii se souhlasem Damašku.

Vstup tureckých pozemních vojsk na území Sýrie odsoudí i arabský svět. Stejné to bylo v Iráku, když Turecko přivedlo vojska do vojenského tábora Bashiqa nedaleko města Mosul. Arabská liga tento krok Turecka tvrdě odsoudila.

Pokud Turecko bude válčit v Sýrii, riskuje ztratit podporu NATO

Pokud by NATO usoudilo, že agresi zahájilo Turecko, Severoatlantická aliance by nemusela použit článek 5, který uvádí, že útok na jednoho spojence musí být považován za útok na všechny spojence. Bývalý turecký ministr zahraničí Yaşar Yakış upozorňuje, že stejně jako v případě zásahu na Kypru, mohou Spojené státy a další spojenci ponechat Turecko svému osudu a neposkytnout mu žádnou pomoc.

USA byly proti turecké intervenci od začátku občanské války v Sýrii. Už před tím, než Rusko vstoupilo do dějiště války v Sýrii, Spojené státy zamítly turecké návrhy na vytvoření bezpečné bezletové zóny na severu Sýrie v blízkosti tureckých hranic.

Okupantem v syrské válce zůstane pro dějiny turecký prezident Erdogan, Západ od něj dá ruce pryč a Turecko spadne do krvavé občanské války s Kurdy. Recep Erdogan to pak pochopitelně neustojí a někde v chládku (třeba po vojenském převratu) bude mít hodně času popřemýšlet o sestřeleném ruském Su-24 a o pomstě svého někdejšího ruského kamaráda. Bude to poučení pro celý svět, že není záhodno křížit Putinovi cestu.

Existuje i lepší varianta. Erdogan má ještě cestu zpátky

Doufejme, že turecká vojska na syrském území jsou jenom demonstrací síly pro vnitropolitické účely, pro vylepšení image prezidenta, aby si zachoval tvář. Zdá se, že Erdoganovi (ostatně stejně jako Putinovi) nesmírně záleží na mediálním obrazu hrdého a neporazitelného vůdce a na posílení vlastní prestiže.

Doufejme, že Recep Erdogan neplánuje vtáhnout Turecko za podpory Saúdské Arábie, Kataru a dalších spojenců do horké války v Sýrii s cílem dobyt Damašek a vlastními silami odstranit Bašára Asada, i když by jeho odchod občanskou válku s největší pravděpodobností skutečně ukončil. Na tuto operaci je s ohledem na masivní přítomnost v Sýrii Asadova spojence Ruska už pozdě.

Byl vstup Ruska do války v Sýrii chybou Západu?

Americký senátor John McCain se domnívá, že západní mocnosti nedokázali zamezit ruské vojenské interevenci v syrské občanské válce. Podle MaCaina prezident Putin podporuje režim syrského prezidenta Asada, aby etabloval Moskvu jako silnou a vlivnou sílu na Blízkém východě. McCain prohlásil, že Putin má v úmyslu podkopat transatlantické vztahy a evropský projekt a Putinovi s jídlem roste chuť. Jen aby těm dalším soustem nestalo Turecko!

Chce se věřit, že pod tlakem asertivních domluv ze Západu či pod hrozbou ruských bombardérů turecký prezident své jednotky ze Sýrie stáhne. Pokud se tak nestane, hrozí významný regionální konflikt mezi Tureckem a Ruskem, do kterého se může zapojit i Írán a další regionální hráči.

Tento nežádoucí vývoj s sebou ponese riziko světové války.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy