Stoleté výročí rudého teroru

07. 11. 2017 | 02:19
Přečteno 36190 krát
Pohled z Východu


Na začátku dvacátého století nedaleko vesnice Agybaya, na levém břehu řeky Ču se v zahradách skvělo bohaté obchodní a řemeslnické město Tokmak (asi 90 km východně od Biškeku). Na tamějších bazarech moji předkové prodávali produkty chovu dobytka a kupovali vše potřebné, procházela tudy nejsevernější větev Hedvábné stezky. Po Hedvábné stezce se kromě zboží šířily i ideje, vzdělanost, technologie, kultura. Toto území v 17. a 18. století Kazaši a Kyrgyzové uchránili před nájezdy stále rozpínavějších kočovníků z Džungarie.

Ve snaze bránit se lépe proti lupičům a předcházet konfliktům se sousedy přijaly rody Čujské nižiny v roce 1862 ruské poddanství. Když jsem ta místa navštívila naposledy, nežil tam už ani jediný můj příbuzný. Celá rozvětvená rodina mého dědečka byla totiž vyvražděna v době rudého teroru hned po Říjnové revoluci. Z desítek příbuzných nechali naživu jen dvě nejmladší děti – mého tehdy desetiletého dědečka a jeho mladšího bratra, který později padl ve druhé světové válce.

Ruská kolonizace kazašského území

Kolonizace kazašského území ruskými přistěhovalci probíhala ještě před vojenskou a politickou anexí Turkestánu ruským impériem. První přesídlenci do kazašských stepí byli v 16. století kozáci. Pak přišli za půdou ruští zemědělci.
Přistěhovalci z Ruska zabírali místním ornou půdu. Stolypinovy agrární reformy pak koncem 19. století a začátkem století dvacátého legalizovaly ruské uloupení nejúrodnějších území místnímu kočovnému obyvatelstvu a trvale narušily tradiční životní styl Kazachů. Z mnoha Kazachů se stali bezzemci. V důsledku brutální koloniální politiky carského Ruska utíkali Kazaši a Kyrgyzové do Číny.



Kazašské stepi jsou tak rozlehlé, že přijímaly přesídlence více než tři sta let, ještě v 50. a 60. letech 20. století sem přicházeli migranty „rozorávat celiny“.

Vraťme se do „zlatého věku“ mých předků. Můj dědeček se narodil 1. května 1911 ve vesnici Karakemir nynější Žambylské oblasti Kazachstánu. Všichni členové rozvětvené rodiny byli soběstační a vzdělaní. Matka mého dědečka znala čtyři cizí jazyky a hrála na čtyři hudební nástroje. Strýcové mého dědečka předsedali samosprávám rozsáhlých a bohatých venkovských oblastí (volostí), s úrodnou a zavlažovanou ornou půdou a rozsáhlými pastvinami. Ruská carská správa na ovládnutých územích ponechala dosavadní systém místní správy a soudní moci.

Protikoloniální povstání proti ruské vládě 1916

Již v době Ruské říše se objevilo krvavé decimování starousedlíků a konflikty, které přispěly k pádu samoděržaví.
V roce 1916 vypuklo nejrozsáhlejší protikoloniální povstání středoasijského obyvatelstva proti ruské vládě. Důvodem povstání bylo nařízení carské vlády z června 1916: mobilizace všech mužů od 19 do 43 let do ruské armády na týlové práce v 1. světové válce. V červenci vypuklo povstání od Kaspického moře k čínským hranicím, to znamená, že povstaly všechny středoasijské kolonie ruské říše, s populací více než 10 milionů lidí.

Povstání bylo potlačeno s neobvyklou krutostí. Budoucí předseda prozatímní vlády, Alexandr Kerenskij, přijel na místo vyšetřovat potlačení povstání. Ve svém projevu v Dumě se Kerenskij nebál přirovnat zásah carských vojsk k teroru tureckých úřadů proti arménskému obyvatelstvu.

Od cara k Leninovi

Měsíc a půl po Kerenského zprávě ruský car Mikuláš II. abdikoval, zvítězila Únorová buržoazně demokratická revoluce roku 1917. Rusko se stalo republikou a Kerenskij stanul v čele prozatímní vlády. V říjnu téhož roku vojáci zatkli členy prozatímní vlády v Zimním paláci, Duma byla rozpuštěna a bolševici uchopili moc. Namísto demokracie evropského typu ovládla zemi bolševická diktatura a moc byla předána sovětům. To byl začátek rudého teroru a hromadných represí. Již brzy po vypuknutí Říjnové revoluce se komunistická revoluce rozšířila z Petrohradu do všech části tehdejšího ruského impéria, včetně kazašského území v tehdejším Turkestánu.

Rudí proti Bílým

Začala občanská válka. Proti bolševické dělnicko-rolnické Rudé armádě se postavilo Bílé hnutí. Bílé spojoval odpor proti bolševické ideologii a jejím nositelům. K Bílému hnutí patřili junkeři, menševici, socialisté, republikáni, monarchisté, eseři, kozáci, nacionalistické skupiny na Ukrajině, severním Kavkazu a tzv. basmačské hnutí ve Střední Asii. Bolševici je označovali za kontrarevolucionáře.

Statečně se postavili bolševikům i Československé legie, měly vynikající vojáky i velitele. V květnu a červnu 2018 dobyly Penzu, Syzraň, Samaru, Ufu, Jekatěrinburg, Novosibirsk, Čeljabinsk, Tomsk, Omsk a další města v Povolží a na Sibiři.

Vojenský oddíl Československých legií v Povolží, 1918
Vojenský oddíl Československých legií v Povolží, 1918

Na kazašském území legie osvobodily od sovětského režimu Petropavlovsk, Akmolinsk, Atbasar, Kustanaj, Pavlodar, Semipalatinsk.

Českoslovenští legionáři spolu s Kazachy, Petropavlovsk, červen 1918
Českoslovenští legionáři spolu s Kazachy, Petropavlovsk, červen 1918

V jeden okamžik v létě 1918 Čechoslováci drželi moc v Povolží, na celé Sibiři a v Kazachstánu. Kazaši vyhlásili nezávislou republiku - Alaš Ordu. Kdyby se mocnosti Dohody (Francie, Velké Británie, USA) rozhodly intervenovat, občanská válka v Rusku by mohla dopadnout jinak.

Po dobytí Vladivostoku Čechoslováci opustili Rusko, ale odpor basmačů proti bolševikům v Kazachstánu a Střední Asii trval dlouhé roky po Říjnové revoluci. Okolní obyvatelstvo včetně mých předků v úrodné Čujské nížině je zásobovalo jídlem a dalšími potřebami. To bylo příčinou kruté likvidace rodiny mého dědečka i širokého příbuzenstva.

Nesprávný třídní původ

Můj otec a jeho dva bratři dlouhou dobu nic netušili. Ale prarodiče se obávali - stejně jako mnoho dalších občanů z třídně „nesprávných“ rodin - že malé děti prozradí svůj původ a rodinnou historii ve škole. Sovětský režim odstraňoval nejen domnělé nepřátele z „vládnoucí třídy“, ale snažil se zlikvidovat i všechny jejich příbuzné. Nebezpečná byla nejen informace o perzekuci příbuzných (byli pronásledováni? tak jistě bylo za co!), ale i údaje o sociálním původu. Proto moji předci uváděli v dotaznících původ jako rolníci nebo zaměstnanci. Můj dědeček místo rodičů uváděl „dětský domov“ a vlastní rodiče musel zapírat. Tvrdil, že si je ani nepamatuje. Za velkého teroru nejtužších stalinských represí v letech 1937-1938 se popravy "nepřátel sovětského národa" a buržoazních nacionalistů v sovětském Kazachstánu odehrávaly přesně podle plánů a příkazů z Moskvy. Předepsané množství lidí se muselo vystřílet a být potomkem nebo příbuzným odpůrce sovětů znamenalo rozsudek smrti.

Až někdy na konci 70. let, v Brežněvových „vegetariánských“ dobách, prozradil dědeček něco z rodinné historie svému nejstaršímu synovi – mému otci. Strašný příběh monstrózní krutosti, se kterou rudoarmějci popravili rodiče, bratry a sestry mého dědečka, jen proto, že ho podezírali ze spolupráce s basmači. Před očima nejmladších synů na dvoře rodinného domu byla zastřelena matka, otec a sedm starších bratrů a sester mého dědečka. Stejný osud postihl rodiny dvou bratrů mého dědečka. Jen dvě nejmladší děti (můj dědeček a prastrýc), byly ponechány naživu, protože podle názorů rudoarmějců ještě nemohly sovětskému režimu škodit. Ohromen tím sdělením, můj otec nebyl schopen se vyptávat na detaily. A brzy už ani nebylo koho se zeptat.

Otec byl dlouho přesvědčen, že příčinou popravy byly jen vysoké funkce jeho otce a bratrů v carských úřadech. Teprve v 90. letech, když se odtajnily archivy, můj otec zjistil podrobnosti organizovaného basmačského odporu proti sovětské moci v údolí řeky Ču, kde došlo k masakru. Naši popravení příbuzní byli opravdu zapojení do basmačského hnutí a vypomáhali materiálně, podíleli se na zásobování. Brutalita rudých kromě pomsty „chudých na bohatých“ byla vyvolána odporem naší rodiny vůči sovětským orgánům. Po několika letech života s příbuznými byl můj dědeček poslán do dětského domova v Almaty. Pro něj to byla šance najít místo v novém světě.

Uprostřed můj dědeček vojenský pilot B. Ordabaev
Uprostřed můj dědeček vojenský pilot B. Ordabaev


Hladomor jako politický nástroj

Jako „kluk z děcáku“ dědeček získal vysokoškolské vzdělání a začal svoji pracovní dráhu v Komisi pro odstranění následků hladomoru. Začátkem třicátých let zaznamenal Kazachstán jednu z nejhorších tragédií. Boj proti kazašským „kulakům“ v procesu kolektivizaci vedl k vítěznému zabrání jejich půdy a vybití jejich hospodářských zvířat. Až do té doby většina Kazachů vedla kočovný způsob života a bez něj byla odsouzena k smrti. Dobytek odebraný Kazachům nepřežil zimu kvůli nedostatku krmiva a po zvířatech umírali lidé. Vypukl hladomor.

Standardy ruských zemědělských podniků zde nestačily. Nešťastní lidé odešli hledat obživu do jiných zemědělských oblastí. Ti, kteří žili blíž hranici, uprchli do sousedních států včetně Číny a Mongolska. Ale ti z centrálních oblastí země, byli odsouzeni; Centrální Kazachstán utrpěl obrovské lidské ztráty: 30 až 40 procent svých obyvatel.



Dědeček vyprávěl o mnoha případech kanibalismu, epidemií, které postihly celé oblasti, o případech, kdy se zachránění hladovějící vrhli na jídlo a po té s plným žaludkem zemřeli. Každého hladovějícího měli hlídat dva zdraví lidé. Nejprve jim museli podávat jen lehce oslazenou vodu, pak krmit malými porcemi kaše a bránit jim v nasycení.

Letní pastviny. Tady byl dědeček doma
Letní pastviny. Tady byl dědeček doma


Masový teror a genocida vůči vlastnímu obyvatelstvu propukly okamžitě po revoluci a staly se podstatou a cílem sovětského režimu. Nástroji této války proti vlastním lidem nebyli jen kulky a gulagy, ale i hladomory. Povinnost přeživších je vypovědět pravdu a podat svědectví o milionech nevinných lidí, popravených tímto režimem, aby totalitarismus - nejen nacismus, ale i komunismus – definitivně ztratil svou někdejší zlověstnou přitažlivost.

V parku kazašského Ust-Kamenogorsku
V parku kazašského Ust-Kamenogorsku

Fotografie Almas ORDABAEV

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy