Byl zásah policistů proti Romům a odpůrcům neonacismu přiměřený?



Tento příběh začal ještě dříve, než se v sobotu ráno 12. března začaly do Nového Bydžova sjíždět skupinky pravicových extremistů, aby se prošly ulicemi, kde bydlí převážně Romové a přinesly tam strach. Náš příběh začal ještě dříve, než se v Novém Bydžově sešlo 51 starostů, aby diskutovali o taktice „jak na sociálně nepřizpůsobivé“ (řečeno termínem zavedeným starostkou Chomutova Ivanou Řápkovou namísto korektnějšího termínu „sociálně vyloučení“) a dohodli se na „Prohlášení starostů“. Jeho obsahem byl návrh represivních opatření, která měla vstoupit do soukromého života všech občanů bez výjimky, nikoliv jen sociálně vyloučených. Náš příběh začal tehdy, kdy starosta Nového Bydžova Pavel Louda (ODS) oproti dosavadnímu směřování města k integraci sociálně vyloučených vsadil pouze na pranýřování a represe sociálně slabých. Místo zařazení města do vládní Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách našel snadnou zkratku k rychlým politických bodům.

Když v listopadu loňského roku v Novém Bydžově recidivista a „poloviční“ Rom znásilnil jednadvacetiletou dívku, starosta ve svém prohlášení označil za viníky brutálního zločinu „cikány“. Ve svých prohlášeních starosta nerozlišuje mezi „spořádanými“ rodinami Romů-starousedlíků a nově příchozími „problémovými“ rodinami a hází všechny do jednoho pytle, ačkoliv nárůst nenávisti jedné skupiny obyvatel vůči jiné kriminalitu ve městě nemůže vyřešit. Prohlášení starosty místní obyvatele ještě více znesvářilo a posílilo protiromské nálady.

Proto není divu, že do Nového Bydžova zavítali pravicoví extremisté, jejichž taktikou už od konfliktu na litvínovském sídlišti Janov je úsilí o získání sympatií a podpory místního obyvatelstva v problémových lokalitách.



Tito extrémisté se pomocí pochodů převážně romskými vyloučenými lokalitami prosazují ve veřejném životě a usilují o vstup do politiky. Snad nejaktivnější a nejznámější subjekt této skupiny je krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), pohrobek rozpuštěné Dělnické strany. A právě tato strana svolala na sobotu 12. března 2011 demonstraci do Nového Bydžova, údajně na žádost místních obyvatel a přes výzvu starosty, aby do města nejezdili. Přidalo se k ní i nelegální Hnutí autonomních nacionalistů. Podle slov přítomného předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky se do svolávání demonstrace DSSS na svých internetových stránkách aktivně zapojila i další ultrapravicová a neonacistická uskupení včetně Národního odporu. Tyto extrémní protiústavní činnosti a vzájemné propojení aktivit byly jedním z důvodů zákazu někdejší Dělnické strany. Podle Lišky to bylo rovněž dostatečným důvodem pro zákaz nynějšího shromáždění ještě před jeho konáním nebo pro jeho rozpuštění v průběhu konání. Nic z toho ale vedení radnice v Novém Bydžově neučinilo. Pochod pravicových radikálů povolilo a neukončilo toto nelegální shromáždění ani v jeho průběhu, když Ondřej Liška podal oznámení na místním oddělení Policie ČR. Policie naopak velmi tvrdě zakročila proti skupině Romů a odpurců nacismu, kteří extremistickému pochodu stáli v cestě.



Ale podívejme se na novobydžovské události popořadě.

Kromě pravicových radikálů ohlásili shromáždění na 12. března i Romové a vznikla výzva „Nový Bydžov není sám“. K výzvě se přidaly nevládní organizace včetně občanského sdružení Romea, lidskoprávní aktivisté, politici, členové Strany zelených, hosté za zahraničí a další sympatizanti.

Celkem se ve městě sešlo na tři sta lidí s jednotným názorem, že „protest proti neonacismu a rasismu je přirozený společenský postoj a povinnost každého slušného člověka“. Na shromáždění byla pozvána i nová vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.



Dělnická strana sociální spravedlnosti si naplánovala trasu pochodu ulicemi, kde bydlí mnoho romských rodin, například i uličkou Na Šarlejích, kde celé drama později vyvrcholilo policejním zásahem, v němž těžkooděnci na koních a se štíty rozehnali odpůrce neonacismu s použitím obušků a dělobuchů. Většina romských rodin z této lokality v obavách z pogromu již o několik dnů dříve odvezla své ženy, děti a starší lidi z města k příbuzným. Napětí ve městě by se dalo krájet.



V sobotu 12.března na přijíždějící do Nového Bydžova již od rána čekala policejní kontrola. Zastavila nejen autobusy, které pro příznivce vypravila Strana zelených, ale i auto, které řídil někdejší ministr pro lidská práva, Michael Kocáb. Hned ráno část prodejců v Novém Bydžově uzavřela obchody a výlohy zajistila dřevenými deskami. Jen v několika málo prodejnách byli návštěvníci města, včetně těch holohlavých, vítáni. Ulice sedmitisícového města byly vylidněné.

Romové a občané podporující výzvu Nový Bydžov není sám! se shromažďovali do průvodu u fotbalového hřiště. Sešli se zde například bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, ústecký herec Achab Heidler, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, německý novinář a sociolog Markus Pape, členové Strany zelených, členové České pirátské strany a mnoho dalších…




Organizátoři akce Miroslav Brož a Drahomír Radek Horváth těsně po jedenácté hodině oznamují, že průvod je zrušen a místo něj proběhne náboženské shromáždění, protože nepodléhá ohlašovací povinnosti a průvod se může se ubírat libovolným směrem.



Shromážděných se ujala farářka Církve československé husitské Mgr. Michaela Kajlíková a vede průvod do centra města k nedalekému katolickému kostelu svatého Vavřince.



Po 200 metrech pokojný průvod zastavila policie, aby prověřila, zda smí pokračovat dále jako církevní shromáždění. Farářka Michaela Kajlíková zahajuje společnou modlitbu, pak si lidé v průvodu podají ruce a vytvoří lidský řetěz, symbolizující svornost a společný odpor proti zlu.



Hodinu trvající vyjednávání s tajemnící městského úřadu dopadlo úspěšně.



Kolem poledne procesí dorazilo ke kostelu a začalo se modlit. Mezitím první skupinky pravicových radikálů s vlajkou DSSS směřují k Masarykovu náměstí poblíž kostela sv. Vavřince. Z blízkosti několika metrů sledují církevní shromáždění Romů a odpůrců neonacismu, ozývají se urážky konkrétních osob.



Mezi modlícími se a extremisty stojí bariéra policistů.



Krátce po poledni farářka Michaela Kajlíková ukončila církevní shromáždění, oznámila to městskému úřadu a v čele průvodu se vydala zpět na shromaždiště. V ulici převážně romských domů Na Šarlejích, kudy měl vést pochod extrémistů, se většina účastníků procesí rozhodla zůstat a zablokovat ji, aby tudy pochodující extrémisté nemohli projít. Společně s Romy zůstala v ulici Na Šarlejích většina účastníků průvodu, včetně obou exministrů pro lidská práva, předsedy a příznivců Strany zelených a Pirátské strany. Přidali se i radikálové - zástupci antifašistické skupiny Antifa.

V těchto chvílích na Masarykově náměstí začíná projev předsedy DSSS Tomáše Vandase. Policie ho požádala, aby DSSS změnila trasu průvodu a šla jinudy než ulicí Na Šarlejích, kterou blokují Romové a odpůrci fašismu. Vandas žádost odmítl a trval na původní trase.
Romové ale byli rozhodnutí nenechat pochodovat extremisty pod okny svých domovů. Jeden z organizátorů Drahomír Radek Horváth prohlásil, že to tak učiní i za cenu občanské neposlušnosti.



Skoro hodinu pokojný dav vytvářel blokádu z vlastních těl na trase očekávaného pochodu neonacistů. „Černí, bílí, spojte síly,“ skandovaly zhruba dvě stovky lidí.
Antikonfliktní týmy se pokoušejí přesvědčit demonstranty, aby trasu pochodu DSSS opustili. Lidé jsou ochotni se dopustit přestupku s tím, že kousek od nich na náměstí se skandují protiromská a rasistická hesla, která jsou mnohem více než přestupek, neboť porušují samotnou ústavu.



K obratu dochází, když na scénu vstupuje předseda Strany zelených Ondřej Liška. Oznamuje starostovi města Pavlovi Loudovi, že disponuje informacemi, podle kterých se na svolání shromáždění DSSS podílelo i hnutí nelegální Národní odpor, což je patrné z obsahu jejich webových stránek. Shromáždění DSSS dle Ondřeje Lišky je protiústavní, neboť podněcuje k rasové nesnášenlivosti a násilí vůči skupině osob. Ondřej Liška požádal starostu, aby z těchto důvodů shromáždění ukončil. Starosta poukázal na ukázněnost účastníků povoleného shromáždění na Masarykově náměstí a v obsahu jejich projevů ani ve smyslu průvodu neviděl nic, co by ho vedlo k pokynu průvod DSSS zakázat.



Šéf zelených se nevzdával a vyvolal jednání s velitelem policejného zásahu Petrem Krásou.



Zdálo se, že velitel zásahu má větší pochopení pro naše argumenty a proto navrhl podání oficiálního oznámení na místní oddělení policie. Dle velitele zásahu by pak vznikla možnost pochod DSSS, který se ještě nevydal z náměstí do ulic města, rozpustit. Ondřej Liška, Michael Kocáb a Džamila Stehlíková se okamžitě vydali na nejbližší policejní oddělení podat oznámení, na základě kterého by pak bylo možné krajně pravicový mítink rozpustit.



Jen pár minut poté, co Ondřej Liška a oba exministři vkročili do policejní budovy s podnětem k rozpuštění pochodu DSSS, policie bleskově zasáhla a velmi tvrdě rozprášila protinacistické shromáždění. Po jedné výzvě k rozchodu policisté pobídli koně ke klusu a najeli do demonstrantů. Strážníci na koních rozdávali rány dlouhými obušky.



Těžkooděnci použili dělbuchy. Přiotrávení a zmatení demonstranti byli pak namátkově zatýkáni. Dle očitých svědectví rychlost a brutalita zásahů všechny zaskočila. Minimálně desítka účastníků vyprávěla o ráně obuškem nebo „srážce s koněm“, jak eufemisticky lze pojmenovat situaci, kdy jezdec najede na sedícího člověka, který nemá dostatek času se zvednout a utéct. Minimálně tři lidé byli ošetřeni pro zranění, rovněž způsobená koňmi. ¨



Zprávu o tomto neočekávaném brutálním zásahu se dozvídáme na policejní služebně a okamžitě se vydáváme zpět do ulice Na Šarlejích. Pozdě, ulice je liduprázdná. Demonstranti byli vytlačeni do vedlejší Havlíčkovy ulice tak, aby se uvolnila cesta pro průvod Dělnické strany sociální spravedlnosti. Stačíme ještě předat kopii oznámení předaného policii veliteli zásahu Petru Krásovi. Slibuje, že uvidí, co s tím ještě půjde udělat a mizí směrem k Masarykově náměstí. Víckrát jsme ho už neviděli.

Po několika minutách ulici vedoucí z náměstí zaplňuje pochod příznivců DSSS. Za skandování hesel „Čechy – Čechům“ či „Stop černému rasismu“ vydávají se po oznámené trase, kterou policie před chvilkou vyčistila od Romů a antifašistů.



Průvod chrání četné zástupy těžkooděnců, daleko početnější než při předcházejícím romském průvodu.



Starosta Nového Bydžova později na radničním webu průběh policejního zásahů pochválí: „Policie ČR prokázala perfektní připravenost, průvod řádně oznámeného shromáždění DSSS doprovodila. Vysokým početním i technickým nasazením byl po celou dobu konání shromáždění i bezprostředně po jeho skončení veřejný pořádek ve městě ochráněn.“ Naopak, zásah policie považují za brutální a neadekvátní Ondřej Liška nebo Drahomír Radek Horváth, který se chystá podat podnět k prošetření přiměřenosti zákroku policie.
Smutnou tečkou za touto sobotou bylo střetnutí, při kterém tři Romy napadlo 13 příznivců DSSS. Jeden z napadených Romů po kopání a úderech do hlavy upadl do bezvědomí a byl převezen do nemocnice s otřesem mozku. Předseda Dělnické strany sociálně spravedlnosti Tomáš Vandas oznámil, že je s akcí své strany spokojen.



Fotografie: autorka
Fotografie ze zásahu: G.Hrabáňová