Masakru v Uherském Brodě bylo možné zabránit, pokud by existovala povinnost psychologického vyšetření pro držitele zbrojního průkazu

Duševně narušený člověk zastřelil osm lidí v restauraci nedaleko svého domu. V okolí byl považován za psychicky nemocného "podivína", měl pocit, že ho napadají, trpěl pocity nespravedlnosti a šikany ze strany úřadů, byl stále agresivnější vůči svému okolí. Pod vlivem chorobných představ a velmi silného afektu vzal "spravedlnost" do vlastních rukou a bezcitně popravoval nevinné lidi. V den tragédie již nebyl schopen ovládat své jednání.

Mnoho kolegů psychiatrů je toho názoru, že této nejkrvavější střelbě v novodobých dějinách Česka nešlo zabránit, stejně tak, jako nešlo zabránit útoku psychiatrické pacientky, která zavraždila studenta ve žďárské škole. Dovolím si s nimi nesouhlasit.

Dříve než se útočník Zdeněk K. odhodlal k brutální vraždě a sebevraždě, policie opakovaně řešila jeho přestupky proti občanskému soužití. Jeho duševně nemocná žena odmítala léčbu, neustále obtěžovala a urážela okolí křikem a nadávkami, dokonce měla vyhrožovat sousedům zabitím, pokud odešlou petici proti chování agresivního manželského páru. Sousedé se vyhrůžek báli, věděli, že Zdeněk K. skutečně vlastní legální zbraně. Nejabsurdnější je skutečnost, že v průběhu několika let se budoucí masový vrah choval asociálně, ale až do osudné vraždy legálně držel střelnou zbraň, nikdo mu ji nezabavil, což policie v případě spáchání některých přestupků může nařídit. Zákon o zbraních ukládá pro vlastnictví zbrojního průkazu nejen podmínku bezúhonnosti (čistý trestní rejstřík), ale i spolehlivosti (absence záznamů o přestupcích) a „dobré pověsti“.

Navíc zákon umožňuje nařídit mimořádnou lékařskou prohlídku v případě důvodného podezření, že v souvislosti se změnou nebo vývojem zdravotního stavu držitele zbrojního průkazu došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti. V případě člověka, jehož chování se výrazně vybočuje z mezí společenských norem, psychologické či psychiatrické vyšetření bylo rozhodně na místě. V případě ztráty psychické způsobilosti k držení a nošení střelné zbraně vydá posuzující lékař posudek a oznámí změnu Policii České republiky, která dotyčnému jedinci odejme zbrojní průkaz i zbraň.

Individuální selhání nebo systémová chyba?

Až doposud jsme spekulovali o možném individuálním selhání. Ale mohlo by se jednat i o systémovou chybu. Pokud by pro vydání zbrojního průkazu existovala povinnost vstupního psychiatrického nebo psychologického vyšetření, Zdeněk K. by s velkou pravděpodobností zbrojní průkaz vůbec nezískal. Bohužel současná zákonná norma v České republice vstupní psychologické vyšetření uchazečů o zbrojní průkaz nevyžaduje. O zdravotní způsobilosti uchazeče rozhoduje jen praktický lékař, který by mimo běžné fyzikální prohlídky měl orientačně vyšetřit sluch, zrakovou ostrost, barvocit, zorné pole, rovnováhu a další vlastnosti, potřebné pro úspěšnou a efektivní střelbu. Naše legislativa je tak benevolentní, že stav duševního zdraví budoucího střelce či důvody pro pořízení zbraně nikoho nezajímají. Pouze v případě podezření na nějaký psychiatrický problém (například závislosti na omamných látkách) může praktický lékař odeslat pacienta na psychologické, eventuálně psychiatrické vyšetření. Není nutno dodávat, že praktický lékař při běžné prohlídce nemusí rozpoznat přítomnost psychické odchylky a že mnoho pacientů dokáže velmi úspěšně tajit svoji závislost na alkoholu či na jiných návykových látkách nejen před svým lékařem, ale dokonce i před vlastní rodinou. Povinné psychologické vyšetření pro žadatele o zbrojní průkaz by ve většině případů vyloučilo získání zbrojního průkazu lidmi trpícími závislostí nebo jinými duševními poruchami.

„Sítem“ vstupní lékařské prohlídky dnes snadno proklouzne každý, kdo sní o střelné zbrani, i když má psychické problémy či byl dokonce psychiatricky léčen pro závažnou poruchu. Stačí zamlčet tento fakt obvodnímu lékaři či v případě již existujícího záznamu od psychiatra jenom změnit praktika v rámci svobodné volby lékaře. Obvodní lékař po tom pátrat nebude. Opakování rutinní lékařské prohlídky každých pět let nic neřeší.

Česko je tradiční zbrojařská velmoc a za dlouhodobou neochotou zavedení povinného psychologického vyšetření alespoň při první žádosti o vydání zbrojního průkazu stojí silná lobby majitelů krátkých palných zbraní. Řada ministrů vnitra při příchodu do úřadu slibovala zpřísnění podmínek pro nošení zbraní včetně zavedení psychotestů, ale nikdy k tomu nedošlo. Uherskobrodská tragédie a veřejná debata mohou postoj ministerstva změnit. Tak tomu bylo ve Velké Británii, kde po sérií střeleckých masakrů došlo k výrazným restrikcím v oblasti nošení zbraní.

Získat zbrojní průkaz v Česku je dnes skoro jednodušší, než řidičský průkaz

Česká republika v porovnání s mnoha jinými evropskými státy patří k zemím, kde je systém držení zbraní historicky velmi benevolentní. Samotné slovo pistole podle jazykovědců pochází z českého píšťala, a užívá se od dob husitských válek. Získat zbrojní průkaz v Česku je dnes skoro jednodušší, než získat řidičský průkaz. Po pádu komunistického režimu počet občanů legálně držících střelnou zbraň narůstal a nyní přesahuje 300 000 osob, roste i počet registrovaných ručních zbraní – skoro 800 000 kusů.

Ani po strašlivé masové vraždě v Uherském Brodě nelze očekávat výrazné zpřísnění podmínek získání zbrojního průkazu a držení zbraní v Česku. Právo nosit zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku sice není v ČR zaručeno ústavou tak, jak je tomu v USA, avšak náleží k výdobytkům liberální demokracie v naší zemí. Zavedení povinného psychologického vyšetření při zjištění způsobilosti nosit zbraň neomezí práva občanů, ale pomůže chránit životy a zdraví obyvatel republiky před zneužitím zbraní duševně narušenými lidmi s agresivními sklony.