Roušky ano, ale s rozumem!
Už nikdy jako ovce!
Moje dotazy, kdy a jak efektivně používat roušku, adresované lékařským autoritám, zůstaly nevyslyšeny (viz předchozí blog „Kedy nosiť hentu růšku, Kefalín???“ 18. 3. 2020, „Proti šíření koronaviru a paniky,“ 17. 3. 2020). Lékařská komora mne odkázala na web ministerstva zdravotnictví, odpověď prezidenta České lékařské společnosti J. E. Purkyně, pana profesora Svačiny, zde nemohu zveřejnit, editor by ji hned smazal. Povinné celodenní nošení roušky považuji za neúčelné nebo dokonce nebezpečné. Protože jsem opakovaně dotazován, kdy a jak roušku používat, rozhodl jsem se formulovat stručné pokyny, které jsou v souladu s názory řady zkušených hygieniků a epidemiologů. Činím tak navzdory tomu, že moje doporučení odporují nařízení vlády. Měl jsem s tím problém už na vojně i na klinice. Když po mě někdo chce pitomost, cítím potřebu se ozvat. Pokud se nás ozve víc, rozum zvítězí nad pitomostí. Už nikdy jako ovce!
Pokyny pro ty, kteří nevykazují žádné příznaky onemocnění a nepečují o osobu již nakaženou.
Kdy roušku určitě nosit:
v uzavřených prostorách, na nákupech, v hromadné dopravě, všude tam, kde se shromažďuje větší počet lidí
Kdy je rouška zbytečná:
pokud se jdete projít do parku nebo do lesa, jedete na cyklistickou vyjížďku, jedete sami nebo s rodinou v autě, pracujete venku...je rouška zbytečná, nebo dokonce škodí. Vydýchané bakterie, viry, hleny a nečistoty se v roušce zachytí a vy je vdechujete zpátky. Pro posílení imunity je nejlepší se jít každý den projít, nadýchat čerstvého vzduchu – bez roušky. Pokud se na vycházce míjíte s lidmi v odstupu 4-5 metrů, riziko nákazy je mizivé. Nezapomeňte na pozdrav aspoň pokývnout hlavou, nebo se dokonce pousmát
Jak dlouho je rouška účinná:
neúčinnější je respirátor, který je ale nedostatkový a proto vyhrazený pro zdravotníky - na jednu směnu. Papírová rouška ztrácí účinnost jakmile zvlhne - za cca 20 minut, pak ji musíte zničit. Pro doma vyráběné roušky se nejlépe hodí bavlna. Jedna na den určitě nestačí, je lepší mít v zásobě 2-3. Po návratu zvenčí je nutné ji vyvařit a přežehlit. Rouška musí dobře těsnit, před jejím nasazením si umyjte ruce
Roušky dětem:
přimět malé děti k nošení roušky je nesmírně obtížné, neberte je proto do rizikových míst. Pokud musíte, náhradním řešením je přetažení plenty přes kočárek. Pokud jdete na vycházku do přírody, nechte děti bez roušky
Ochrana kromě roušky:
virus se přenáší nejen kapénkově, ale i dotykem. Po každém návratu zvenčí si pečlivě myjte ruce, stačí obyčejným mýdlem. Co nejčastěji doma, v práci i v autě větrejte. Cirkulace vzduchu výrazně snižuje koncentraci viru
O posouzení návrhu jsem požádal též novou hlavní hygieničku ČR MUDr. J. Rážovou. Na mém facebooku oslovil přes 600 000 lidí, přes 9 000 ho sdílelo, přes 600 komentovalo. Mezi komentáři se stále častěji objevují prosby jako je níže uvedená. Názory a obavy pisatele sdílím. K výzvě adresované žurnalistům se připojuji.
Zdeni Lucijana Pavko: A nešel by napsat podobný text jako výzva pro novináře, kteří, aby zaujali, tak používají smrt jako nástroj k vyvoláni emocí - zájmu o to, co říkají? Nejenže je to neetické, ale zajímá mě, zda si vůbec uvědomují svůj díl na současné panice. Od začátku se dotýkají podprahového strachu ze smrti a nedávají racionální informace. Všechna zpravodajství jsou natolik emotivně podbarvená, že málokdo si od toho umí udržet odstup.
MUDr. Jan Hnízdil, BlB., zastupující pohlavní hygienik ČR
Moje dotazy, kdy a jak efektivně používat roušku, adresované lékařským autoritám, zůstaly nevyslyšeny (viz předchozí blog „Kedy nosiť hentu růšku, Kefalín???“ 18. 3. 2020, „Proti šíření koronaviru a paniky,“ 17. 3. 2020). Lékařská komora mne odkázala na web ministerstva zdravotnictví, odpověď prezidenta České lékařské společnosti J. E. Purkyně, pana profesora Svačiny, zde nemohu zveřejnit, editor by ji hned smazal. Povinné celodenní nošení roušky považuji za neúčelné nebo dokonce nebezpečné. Protože jsem opakovaně dotazován, kdy a jak roušku používat, rozhodl jsem se formulovat stručné pokyny, které jsou v souladu s názory řady zkušených hygieniků a epidemiologů. Činím tak navzdory tomu, že moje doporučení odporují nařízení vlády. Měl jsem s tím problém už na vojně i na klinice. Když po mě někdo chce pitomost, cítím potřebu se ozvat. Pokud se nás ozve víc, rozum zvítězí nad pitomostí. Už nikdy jako ovce!
Pokyny pro ty, kteří nevykazují žádné příznaky onemocnění a nepečují o osobu již nakaženou.
Kdy roušku určitě nosit:
v uzavřených prostorách, na nákupech, v hromadné dopravě, všude tam, kde se shromažďuje větší počet lidí
Kdy je rouška zbytečná:
pokud se jdete projít do parku nebo do lesa, jedete na cyklistickou vyjížďku, jedete sami nebo s rodinou v autě, pracujete venku...je rouška zbytečná, nebo dokonce škodí. Vydýchané bakterie, viry, hleny a nečistoty se v roušce zachytí a vy je vdechujete zpátky. Pro posílení imunity je nejlepší se jít každý den projít, nadýchat čerstvého vzduchu – bez roušky. Pokud se na vycházce míjíte s lidmi v odstupu 4-5 metrů, riziko nákazy je mizivé. Nezapomeňte na pozdrav aspoň pokývnout hlavou, nebo se dokonce pousmát
Jak dlouho je rouška účinná:
neúčinnější je respirátor, který je ale nedostatkový a proto vyhrazený pro zdravotníky - na jednu směnu. Papírová rouška ztrácí účinnost jakmile zvlhne - za cca 20 minut, pak ji musíte zničit. Pro doma vyráběné roušky se nejlépe hodí bavlna. Jedna na den určitě nestačí, je lepší mít v zásobě 2-3. Po návratu zvenčí je nutné ji vyvařit a přežehlit. Rouška musí dobře těsnit, před jejím nasazením si umyjte ruce
Roušky dětem:
přimět malé děti k nošení roušky je nesmírně obtížné, neberte je proto do rizikových míst. Pokud musíte, náhradním řešením je přetažení plenty přes kočárek. Pokud jdete na vycházku do přírody, nechte děti bez roušky
Ochrana kromě roušky:
virus se přenáší nejen kapénkově, ale i dotykem. Po každém návratu zvenčí si pečlivě myjte ruce, stačí obyčejným mýdlem. Co nejčastěji doma, v práci i v autě větrejte. Cirkulace vzduchu výrazně snižuje koncentraci viru
O posouzení návrhu jsem požádal též novou hlavní hygieničku ČR MUDr. J. Rážovou. Na mém facebooku oslovil přes 600 000 lidí, přes 9 000 ho sdílelo, přes 600 komentovalo. Mezi komentáři se stále častěji objevují prosby jako je níže uvedená. Názory a obavy pisatele sdílím. K výzvě adresované žurnalistům se připojuji.
Zdeni Lucijana Pavko: A nešel by napsat podobný text jako výzva pro novináře, kteří, aby zaujali, tak používají smrt jako nástroj k vyvoláni emocí - zájmu o to, co říkají? Nejenže je to neetické, ale zajímá mě, zda si vůbec uvědomují svůj díl na současné panice. Od začátku se dotýkají podprahového strachu ze smrti a nedávají racionální informace. Všechna zpravodajství jsou natolik emotivně podbarvená, že málokdo si od toho umí udržet odstup.
MUDr. Jan Hnízdil, BlB., zastupující pohlavní hygienik ČR