Svět se dal do pohybu. Ledy se lámou

10. 10. 2020 | 12:36
Přečteno 322819 krát
Otevřený dopis belgických lékařů a zdravotníků


Motto: Chtěl bych se zeptat Andreje Babiše a vlády odborníků, jestli už je líp, nebo jestli to budete ještě nějak vylepšovat. Děkuji za odpověď (autor neznámý).


Pokus paralyzovat svět se zadrhl. Svět se dal do pohybu. Ledy se lámou. Není zdaleka vyhráno. Pod naší Peticí lékařů je v této chvíli přes 64 000 podpisů. Pozornost celého světa budí Velká Barringtonská deklarace (Great Barrington Declaration). Podepsalo ji přes 200 000 špičkových vědců, epidemiologů, praktických lékařů a občanů. Díky překladu přítele Petra Šourka, ředitele Corrupt Tour, ji můžete podepsat i v české verzi. Díky, Petře! Před čtyřmi dny odvysílala největší německá veřejnoprávní televizní stanice ARD devítiminutovou reportáž s výmluvným titulkem: „Ja, wir haben übertrieben. Leitmedium ARD rudert zurück. Corona ist überwunden“ (Ano, přehnali jsem to. Vůdčí médium ARD dává zpátečku. Corona je překonána). Kamarádka Michaela pracuje na českém překladu. Díky, Michaelo! Snad už se probudí i ČT. Lidé po celém světě žádají pravdivé informace, jasné odpovědi na jasné otázky. Odmítají se dál nechat děsit a manipulovat psychopaty. Vláda si nemůže dovolit vyhlásit válku svým občanům. Hlas teď pozvedli belgičtí lékaři a zdravotníci. Jejich otevřený dopis přeložil kamarád Honza Nevrkla, zakladatel Sdružení KontaktbB do češtiny. Díky, Honzo! Ten dopis je dlouhý, ale má vysokou informační hodnotu. Doporučuji ho každému, kde se chce ve stávajícím chaosu zorientovat. Šiřte ho dál. Podejme si ruce a držme se. Nemáme se čeho bát. Ty naše jsou čisté.
Srdečně. Jan Hnízdil

Otevřený dopis belgických lékařů a zdravotníků všem belgickým médiím a úřadům

My, belgičtí lékaři a zdravotníci, vyjadřujeme vážné znepokojení nad vývojem situace v posledních měsících v souvislosti s nákazou viru SARS-CoV-2. Obracíme se na politiky, aby byli informováni nezávisle a kriticky při rozhodování o přijímání opatření. Žádáme otevřenou debatu se zastoupením všech odborníků bez cenzury. Po počáteční panice kolem covid-19 ukazují nyní objektivní fakta úplně jiný obraz. Neexistuje žádné medicínské ospravedlnění pro mimořádná opatření. Současné řešení krize se stalo naprosto nepřiměřeným a způsobuje více škody než užitku. Vyzýváme k ukončení všech opatření a žádáme okamžité obnovení naší normální demokratické správy, právních struktur a našich občanských svobod.

Zásada „léčba nesmí být horší nemoci“ je nyní platná víc, než kdykoliv jindy. Upozorňujeme, že vedlejší škody způsobované populaci již nyní budou mít v krátkodobém i dlouhodobém horizontu větší dopad na všechny skupiny obyvatelstva, než je počet lidí chráněných před koronou. Podle našeho názoru jsou současná korona opatření a přísné sankce za jejich nedodržení v rozporu s hodnotami formulovanými Belgickou nejvyšší zdravotní radou, která vždy zajišťovala kvalitu zdravotnictví v naší zemi: „Věda - Odbornost - Kvalita - Nestrannost - Nezávislost - Transparentnost “.

Jsme přesvědčeni, že byla zavedena povinná opatření nedostatečně vědecky podložená, jednostranně nařízená, a v médiích není dost prostoru pro otevřenou debatu, ve které zaznívají různé pohledy a názory. Navíc, každá obec a provincie má nyní oprávnění přidat svá vlastní opatření, ať už opodstatněná nebo ne. Přísná represivní politika vůči koroně je v ostrém kontrastu s minimální politikou vlády v oblasti prevence nemocí, posílením našeho vlastního imunitního systému prostřednictvím zdravého životního stylu, optimální péče se zřetelem na individualitu a investice do pečovatelského personálu.

Pojem zdraví
V roce 1948 WHO definovala zdraví jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, tedy nejen jako nepřítomnost nemoci nebo fyzického poškození. Zdraví je široký koncept, který překračuje rámec pouhého fyzična a zahrnuje také emoční a sociální blahobyt jednotlivce. Ve chvíli, kdy jsou omezována lidská práva, má Belgie povinnost tato ustanovení zakomponovat i do rozhodování o opatřeních, která se týkají celkového zdraví. Současná globální opatření, přijatá k boji proti SARS-CoV-2, toto pojetí zdraví a lidských práv zásadně porušují. Součástí těchto opatření jsou nařízení povinného nošení roušek (též na čerstvém vzduchu a při sportovních aktivitách, v některých obcích dokonce i když nejsou v blízkosti další lidé), distancování, sociální izolace, povinné karantény a desinfekční procedury.

Předpovídaná pandemie s miliony úmrtí
Na začátku pandemie byla opatření srozumitelná a široce podporovaná, i když v zemích kolem nás byly rozdíly v jejich zavádění. WHO předpokládala pandemii, která si měla vyžádat 3,4% obětí. Předpokládala miliony úmrtí v důsledku působení vysoce nakažlivého viru, proti kterému neexistuje léčba nebo vakcína. To by vyvinulo bezprecedentní tlak na jednotky intenzivní péče nemocnic. Došlo by ke globální alarmující situaci, jakou lidstvo nikdy nevidělo. Snahou o „zploštění křivky“ byla odůvodňována opatření, která uzavřela celou společnost i ekonomiku, zdravé lidi umístila do karantény. Sociální distancování se stalo normou při očekávání zachraňující vakcíny.

Fakta o covid-19
Zatímco poplašný tón zazníval z čím dál více zdrojů, objektivní fakta ukazovala úplně jinou realitu. Průběh covid-19 sledoval průběh normální vlny infekce podobné chřipkové sezóně. Jako každý rok vidíme na křivce směs chřipkových virů: nejprve rhinoviry, pak viry chřipky A a B, následované koronaviry. Neděje se nic odlišného od běžného průběhu. Použití nespecifického PCR testu, který vykazuje mnoho falešně pozitivních výsledků, vytváří obraz exponenciálního růstu. PCR test byl schválen ve zrychleném řízením a uveden do praxe, aniž by prošel standardním testovacím procesem. Tvůrce testu výslovně varoval, že test byl zamýšlen pro výzkum a ne pro diagnostiku. PCR test pracuje na bázi detekce zmnožení úseku genetického materiálu. Jakákoli kontaminace (např. jiné viry, zbytky genomu starého viru) mohou mít za následek falešně pozitivní výsledky. Test neměří množství viru ve vzorku. Skutečná virová infekce znamená masivní přítomnost virů, tzv. virovou nálož. Pokud má někdo má pozitivní test, vůbec to neznamená, že je skutečně nakažený, nemocný nebo že onemocní. Kochův postulát nebyl splněn („stejné množství původce nemoci u nemocného jedince musí způsobit stejnou nemoc u zdravého jedince“). Protože pozitivní test PCR automaticky nevypovídá o existenci aktivní infekce nebo o nakažlivosti, nejsou opatření založená pouze na výsledcích tohoto testování ospravedlnitelná.

Izolace
Porovnáme-li vlny infekce v zemích s přísnou politikou izolace se zeměmi, které uzávěru nezavedly (Švédsko, Island), vidíme podobné křivky. Je zjevné, že mezi nařízenou izolací a průběhem infekce neexistuje žádná souvislost. Uzavření nevedlo k nižší úmrtnosti. Podíváme-li se na data zavádění restrikcí, zjistíme, že opatření byla zavedena poté, co šíření viru dosáhlo vrcholu a počet případů klesal. Pokles proto nebyl výsledkem přijatých opatření. Jako každý rok se zdá, že klimatické podmínky (počasí, teplota, vlhkost), spolu s rostoucí imunitou, pravděpodobně sníží vlnu infekce.

Imunitní systém
Po tisíce let bylo lidské tělo denně vystaveno vlhkosti a kapénkám obsahujícím infekční mikroorganismy (viry, bakterie a houby). Pronikání těchto mikroorganismů brání obranný mechanismus - imunitní systém. Silný imunitní systém nás spolehlivě ochrání před normální denní dávkou těchto mikrobiálních vlivů. Přílišná hygienická opatření mají negativní dopad na naši imunitu. Pouze lidé se slabým nebo vadným imunitním systémem by měli být chráněni rozsáhlou hygienou nebo omezením společenského kontaktu. Chřipka se znovu objeví na podzim (v kombinaci s covid-19) a snížení přirozené odolnosti může vést k dalším ztrátám. Náš imunitní systém se skládá ze dvou částí: vrozeného, nespecifického imunitního systému a adaptivního imunitního systému. Nespecifický imunitní systém tvoří první bariéru: kůže, sliny, žaludeční šťáva, střevní hlen, vibrační vláskové buňky, komenzální flóra, to vše brání zachycení mikroorganismů v tkáni. Pokud se přesto zachytí, makrofágy mohou mikroorganismy zapouzdřit a zlikvidovat. Adaptivní imunitní systém tvoří imunita sliznice (hlavně IgA protilátky produkované buňkami ve střevech a plicním epitelu), buněčná imunita (T-buňky aktivace), které jsou vytvářeny při kontaktu s cizími látkami nebo mikroorganismy a humorální imunita (IgM a IgG protilátky produkované B buňkami). Oba systémy jsou provázané. Ukazuje se, že většina lidí má vrozenou nebo obecnou imunitu proti např. chřipce a jiným virům. To potvrzují zjištění z výletní lodi Diamantová princezna, která byla v karanténě kvůli několika cestujícím zemřelým na covid-19. Většina cestujících byla starších a na lodi byli ideální situace pro přenos nákazy. Přesto zůstalo 75 % pasažérů neinfikovaných. Takže i v této vysoce rizikové skupině je většina přirozeně odolná vůči viru. Studie publikovaná v časopise Cell ukazuje, že většina lidí neutralizuje koronavirus slizniční (IgA) a buněčnou imunitou (T-buňky), přičemž se u nich vyskytují malé nebo žádné příznaky nemoci. Vědci zjistili až 60 % reaktivitu SARS-Cov-2 s CD4 + T buňkami u neinfikované populace, což ukazuje na zkříženou reaktivitu s ostatními koronaviry. Většina lidí proto již má vrozenou nebo zkříženou imunitu, protože už byli v kontaktu s variantami stejného viru. Tvorba protilátek (IgM a IgG) B-buňkami zaujímá pouze relativně malou část našeho imunitního systému. To může vysvětlovat, proč s procentem protilátek 5-10 % již může existovat skupinová imunita. Účinnost vakcín je hodnocena podle toho, zda tyto protilátky máme nebo ne. To je zavádějící. Většina lidí, kteří mají pozitivní test (PCR), nemá žádné obtíže. Jejich imunitní systém je dostatečně silný. Posílení přirozené imunity je mnohem logičtější přístup. Prevence je důležitý, nedostatečně zdůrazněný pilíř: zdravá, plnohodnotná výživa, pohyb na čerstvém vzduchu bez roušek, redukce stresu a posilující emocionální a sociální kontakty.

Důsledky sociální izolace na fyzické a duševní zdraví
Sociální izolace a ekonomické škody vedly k nárůstu počtu depresí, úzkostí, sebevražd, násilí uvnitř rodiny a zneužívání dětí. Studie prokázaly, že čím více sociálních a emocionálních vazeb lidé mají, tím odolnější jsou vůči virům. Je vysoce pravděpodobné, že izolace a karanténa mají fatální následky. Izolační opatření také vedla u mnoha starších lidí k fyzické nečinnosti. Přiměřený pohyb má přitom pozitivní vliv na kognitivní fungování, snižování depresivních obtíží a úzkosti, zlepšování fyzického zdraví, energie, pohody a celkovou kvalitu života. Potvrdil se tak vliv strachu, přetrvávajícího stresu a osamělosti na psychické i celkové zdraví, jako důsledek společenského odloučení.

Vysoce nakažlivý virus s miliony úmrtí bez jakékoliv léčby?
Ukázalo se, že úmrtnost je mnohonásobně nižší, než se očekávalo a blíží se běžné sezónní chřipce (0,2%). Počet registrovaných úmrtí se proto stále zdá být nadhodnocen. Existuje rozdíl mezi smrtí z důvodu korony a smrti s koronou. Lidé jsou často nosiči více virů a potenciálně patogenních bakterií současně. Většina lidí, u kterých se vyvinuly závažné příznaky, měla jiná závažná onemocnění, takže nelze jednoduše dojít k závěru, že koronová infekce byla příčinou je smrti. To však ve statistikách nebylo zohledněno. Nejzranitelnější skupiny lze jasně identifikovat. Drtivá většina zemřelých pacientů byla ve věku 80 let nebo starší. Většina (70 %) zemřelých mladších 70 let měla jinou hlavní chorobu jako je kardiovaskulární obtíže, cukrovka, chronické onemocnění plic nebo obezita. Drtivá většina infikovaných osob (> 98%) neonemocněla vůbec nebo jen lehce a spontánně se zotavila. Pro ty, kteří mají těžké příznaky, je k dispozici cenově dostupná, bezpečná a účinná terapie ve formě HCQ (hydroxychlorochin), zinku a AZT (azithromycin). Rychle aplikovaná terapie vede k uzdravení a často zabrání hospitalizaci. Tato účinná terapie byla potvrzena klinickými zkušenostmi kolegů. To ostře kontrastuje s kritikou (nedostatečné odůvodnění dvojitě zaslepenými studiemi), která v některých zemích (např. Nizozemsko) dokonce vedla k zákazu této terapie. Metaanalýza v The Lancet, která nepotvrzovala účinek HCQ, byla stažena. Později vyšlo najevo, že zdroje dat byly nevěrohodné a dva ze tří autorů byli ve střetu zájmů. Většina závěrů této studie přesto zůstala nezměněna. To vyvolává řadu otázek a pochybností. Skupina amerických lékařů „America's Frontline Doctors“ uspořádala tiskovou konferenci, která má milionové sledování. Francouzský profesor Didier Raoult z Institut d’Infectiologie de Marseille (IHU) představil tuto slibnou kombinovanou terapii již v dubnu. Holandský GP Rob Elens, který ve své praxi vyléčil mnoho pacientů pomocí HCQ a zinku, vyzval kolegy peticí ke svobodě léčby. Definitivní důkazy pocházejí z epidemiologického sledování ve Švýcarsku, které srovnává úmrtnost s touto terapií a bez ní. Mediální obrazy ARDS (syndrom akutní dechové nedostatečnosti), kde se lidé dusili a dostávali umělé dýchání, vyvolávaly úzkost. Nyní již víme, že to bylo způsobeno přehnanou imunitní odpovědí a srážením krve v plicních cévách. Podávání léků na ředění krve a dexametazonu a vyhýbání se umělé ventilaci, která byla odhalena jako další příčina poškození plicní tkáně, činí z obávaných komplikací komplikace virtuální. Nejedná se tedy o zabijácký virus, ale o dobře léčitelný stav.

Přenos nákazy
K šíření dochází kapénkovou infekcí (pacienty, kteří kašlou nebo kýchají) a aerosoly v uzavřených, nevětraných místnostech. Kontaminace na čerstvém vzduchu není možná. Trasování a epidemiologické studie ukazují, že zdraví lidé (nebo pozitivně testovaní bez příznaků) nejsou schopni virus přenášet. Zdraví lidé se navzájem nevystavují riziku. Přenos prostřednictvím předmětů (např. peněz, zboží nebo nákupními vozíky) nebyl vědecky prokázán. To vše vážně zpochybňuje politiku sociálního distancování a povinného nošení roušek pro zdravé lidi. Neexistuje pro to žádný vědecký základ.

Roušky
Roušky mají své opodstatnění v prostředí, kde dochází ke kontaktu s rizikovými skupinami nebo lidmi s již probíhajícím onemocněním horních cest dýchacích a ve zdravotnictví. Snižují riziko kapénkové infekce kýcháním nebo kašláním. U zdravých jedinců jsou roušky proti šíření virových infekcí neúčinné. Nošení roušek se neobejde bez vedlejších účinků. Nedostatek kyslíku (bolesti hlavy, nevolnost, únava, ztráta koncentrace) nastává poměrně rychle a vyvolává účinky podobné výškové nemoci. Každý den vidíme pacienty, kteří si stěžují na bolesti hlavy, problémy s dutinami, s dýchacími cestami a s hyperventilací v důsledku nošení roušek. Kromě toho nahromaděné CO2 představuje toxickou zátěž a oslabuje imunitu. Někteří odborníci dokonce varují před zvýšeným přenosem viru v případě nevhodného použití roušky. Náš pracovní kodex stanovuje úroveň CO2 (ventilace na pracovištích) na 900 ppm, za mimořádných podmínek maximálně na 1200 ppm. Po minutovém používání roušky je tento limit značně překročen a dosahuje hodnot tři až čtyřikrát vyšších než jsou tyto maximální hodnoty. Každý, kdo nosí roušku, je tedy v extrémně špatně větrané místnosti. Nevhodné použití roušek, bez komplexního lékařského kardio-pulmonálního vyšetření, proto není specialisty doporučováno. Nemocnice mají na operačních sálech sterilní prostředí, kde zaměstnanci nosí masky a je zde přesná regulace vlhkosti a teploty s odpovídajícím sledováním průtoku kyslíku, čímž dochází ke kompenzaci a jsou splněny bezpečnostní normy.

Druhá vlna?
V Belgii se nyní diskutuje o druhé vlně s dalším zpřísněním opatření. Podrobnější zkoumání údajů Sciensana (Výzkumný ústav a institut veřejného zdraví v Belgii) z poslední zprávy ze dne 3. září 2020 ukazuje, že i když došlo k nárůstu počtu infekcí, od poloviny července nedošlo ke zvýšení hospitalizací ani úmrtí . Nejedná se tedy o druhou vlnu korony, ale o tzv. „chemickou kauzalitu“ způsobenou zvýšeným testováním. Počet hospitalizací nebo úmrtí v nemocnicích vykázal v posledních týdnech krátkodobý minimální nárůst. Při jeho interpretaci musíme vzít v úvahu nedávnou vlnu veder. V drtivé většině jsou zemřelí stále nejvíce ve skupině populace nad 75 let. To ukazuje, že dopad opatření uvalených na pracující populaci a mladé lidi je nepřiměřený ve vztahu k zamýšleným cílům. Převážná většina pozitivně testovaných „infikovaných“ osob je ve věkové skupině aktivní populace, u které se nevyvinou žádné nebo pouze mírné příznaky díky dobře fungujícímu imunitnímu systému. Takže se nic nezměnilo - vrchol je u konce.

Posílení politiky prevence
Koronová opatření jsou ve výrazném kontrastu k minimální politice vlády ve věci opatření s prokazatelným pozitivním zdravotním dopadem jako je daň z cukru, zákaz cigaret včetně elektronických, podpora zdravých potravin a široce dostupného cvičení a sociální sítě. Je to promarněná příležitost pro lepší politiku prevence, která by, z hlediska veřejného zdraví, mohla přinést změnu mentality ve všech vrstvách populace s jasnými výsledky. Na prevenci jdou v současnosti pouhá 3 % rozpočtu na zdravotní péči.

Hippokratova přísaha
Jako lékaři jsme složili Hippokratovu přísahu: „Budu nade vše pečovat o své pacienty, podporovat jejich zdraví a zmírňovat jejich utrpení. Budu své pacienty informovat správně."Ani pod tlakem nevyužiji své lékařské znalosti pro praktiky, které jsou v rozporu s lidskostí.“ Stávající opatření nás nutí jednat proti této přísaze. Ostatní zdravotničtí pracovníci mají podobný kodex. Zásada „primum non nocere“ (především neškodit), kterou bere za svou každý lékař a zdravotnický pracovník, je nyní podkopávána nejen stávajícími opatřeními, ale také možným plošným zavedením vakcíny, která není odpovídajícím způsobem prověřená.

Vakcína
Průzkumové studie očkování proti chřipce ukazují, že za 10 let měly pouze 3 vakcíny účinnosti vyšší než 50 %. Očkování starších lidí se jeví jako neúčinné, účinnost u osob starších 75 let je téměř nulová. Vakcína je nanejvýš dočasným řešením, které vyžaduje stále nové vakcíny kvůli nepřetržité přirozené mutaci chřipkových virů. Neprověřená vakcína, která je zaváděna ve zrychleném řízení a pro kterou si již výrobci vymohli vyvázání z odpovědnosti za způsobené škody, vyvolává vážné otázky. Nechceme naše pacienty používat jako pokusná morčata. V celosvětovém měřítku se očekává 700 000 případů poškození nebo úmrtí v důsledku aplikace vakcíny. Pokud 95 % lidí pociťuje covid-19 prakticky bez příznaků, je krajně nezodpovědné vystavovat je rizikům spojeným s netestovanou vakcínou.

Role médií a oficiální komunikační plán
Za posledních několik měsíců se zdálo, že tvůrci mediálního obrazu novin, rozhlasu a televize stojí téměř nekriticky za odborníky a vládou, v situaci, kdy by kritičnost médií měla jednostranné vládní komunikaci bránit. Tento způsob veřejné komunikace se podobá více propagandě než objektivnímu zpravodajství. Podle našeho názoru je úkolem žurnalistiky přinášet zprávy objektivně a neutrálně, aby bylo možné hledat pravdu a realizovat kritickou kontrolu moci. Je nutné dát prostor k vyjádření též odborníků s nesouhlasnými názory. Tento pohled vychází z novinářského etického kodexu. Oficiální příběh, že uzavření bylo nutné, že to bylo jediná možné řešení a že každý stál za těmito omezeními, znesnadňovalo lidem vyjádřit jiný názor, stejně jako odborníkům vyjadřujícím odlišný pohled. Ostatní názory byly ignorovány nebo zesměšňovány. Neviděli jsme v médiích otevřenou debatu, kde by bylo možné vyjádřit různé pohledy.Také nás překvapilo množství videí a článků mnoha vědeckých odborníků a orgánů, které byly a stále jsou odstraňovány ze sociálních médií. Jsme přesvědčeni, že to vůbec nezapadá do svobodného, demokratického ústavního státu, a naopak to podporuje zúžené tunelové vidění. Tato politika má paralyzující účinek a ve společnosti vyvolává strach. Odmítáme proto záměr cenzury disidentů (lidí s odlišným názorem) v EU! Způsob, jakým byl Covid-19 vykreslován politiky a médii nepřispěl k ničemu dobrému. Populárními se staly pojmy jako válka. Válečný jazyk se stal normou. Často se používala spojení o „válce s neviditelným nepřítelem“, který má být „poražen“. Používání frází jako „péče o hrdiny v první linii“ a „oběti koronaviru“ dále rozdmýchávaly strach, stejně jako myšlenka, že máme co do činění s globálně „zabijáckým virem“. Bylo rozpoutáno nemilosrdné bombardování čísly, které dopadalo na obyvatelstvo den po dni, hodinu po hodině, bez interpretace těchto čísel, bez jejich porovnávání s úmrtími na chřipku v jiných letech, bez porovnání s úmrtím z jiných příčin. To vyvolalo v populaci psychózu strachu. To nejsou informace, to je manipulace. Odsuzujeme roli WHO, která k tomuto jednostrannému mediálnímu obrazu napomohla a umožnila bezprecedentní cenzuru názorů odborníků s odlišným pohledem. Naléhavě vyzýváme média, aby převzala odpovědnost! Požadujeme otevřenou debatu, v níž bude dán hlas všem odborníkům.

Nouzový stav versus lidská práva
Obecná zásada řádné správy věcí veřejných vyžaduje přiměřenost vládních rozhodnutí, která je třeba zvážit ve světle vyšších právních norem. Jakýkoli zásah ze strany vlády musí dodržovat základní práva chráněná v Evropě Úmluvou o lidských právech. Intervence veřejných orgánů je možná pouze v krizových situacích. Státem nařízená rozhodnutí musí být úměrná absolutní nutnosti. Opatření, která se v současné době přijímají, zasahují mimo jiné do práva na respektování soukromého a rodinného života, svobody myšlení, svědomí a náboženství, svobody projevu , svobody shromažďování a sdružování, práva na vzdělání atd. Je proto nezbytné dodržovat základní práva chráněná Evropskou úmluvou o lidských právech. Například v souladu s čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy je zásah do práva na soukromý a rodinný život přípustný pouze pokud jsou opatření nezbytná v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářské prosperity země, ochrany veřejného pořádku a předcházení trestným činům, ochrany zdraví nebo ochrany práv a svobod druhých. Vládní předpis pro zásah do těchto základních práv a svobod musí být dostatečně srozumitelný, předvídatelný a přiměřený sledovaným cílům. Předpokládaná pandemie s miliony úmrtí by tato opatření ospravedlňovala. Nyní, když objektivní fakta ukazují něco úplně jiného, podmínka nevyhnutelnosti opravňující k těmto zásahům pominula. Covid-19 je dobře léčitelná nemoc s mírou úmrtnosti srovnatelnou se sezónní chřipkou. Jinými slovy, již neexistuje nepřekonatelná překážka ohrožující veřejné zdraví. Neexistuje žádný důvod pro stav nouze.

Škody způsobené současnými nařízeními
Otevřená diskuse o opatřeních, směřujících k záchraně života pacientů s koronou, musí být v rovnováze s ostatními faktory ovlivňujícími zdraví populace. Patří mezi ně poškození v psychosociální oblasti (nárůst depresí, úzkosti, sebevražd, násilí v rodině a zneužívání dětí) a ekonomické škody. Vezmeme-li v úvahu tato vedlejší poškození, současná politika je nepřiměřená. Je to jako použití bucharu na rozlousknutí oříšku. Považujeme za šokující, že se vláda dovolává zdraví jako důvodu pro nouzový stav. Jako lékaři a zdravotníci, tváří v tvář viru, který, pokud jde o jeho škodlivost, úmrtnost a přenositelnost, která blíží sezónní chřipce, můžeme tato naprosto nepřiměřená opatření jedině odmítnout. Žádáme proto okamžité ukončení všech opatření. Zpochybňujeme legitimitu současných poradních expertů, kteří pracují za zavřenými dveřmi. V návaznosti na ACU 2020 (Mimoparlamentní vyšetřovací výbor pro koronu vytvořený v Německu) požadujeme důkladné prozkoumání role WHO a možný vliv střetu zájmů v této organizaci. Ten byl ostatně také důvodem boje WHO proti „infodemii“ a vedl k systematické cenzuře nesouhlasných názorů v médiích. To je v právním, demokratickém státě nepřijatelné.

Distribuce dopisu
Rádi bychom veřejně oslovili naše profesní sdružení a kolegy, aby se vyjádřili k současným opatřením. Voláme po otevřené diskusi, v níž se kolegové mohou odvážit promluvit. Tímto otevřeným dopisem vysíláme signál, že opatření přinášejí více škody než užitku. Vyzýváme politiky, aby se informovali nezávisle a využívali dostupné důkazy, včetně důkazů od odborníků s odlišnými názory, pokud jsou založeny na spolehlivém vědeckém základě, dříve než zavedou opatření za účelem podpory zdraví.
Se znepokojením, nadějí a s osobním nasazením. Zaměstnanci AIER.

Americký institut pro ekonomický výzkum (AIER), založený v roce 1933, je jednou z nejstarších a nejrespektovanějších nezávislých organizací pro ekonomický výzkum a advokacii v zemi. S globálním dosahem a vlivem se AIER věnuje vývoji a prosazování myšlenek čisté svobody a soukromé správy s využitím pokročilých ekonomických výzkumů, dostupného mediálního dosahu a vzdělávacích programů pro kultivaci lepšího a širšího porozumění základních principů, které umožňují mír a prosperitu po celém světě.

Originální znění dopisu:
https://www.aier.org/article/open-letter-from-medical-doctors-and-health-professionals-to-all-belgian-authorities-and-all-belgian-media/, 20. 9. 2020

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy