Když manažeři točí filmy a lidé jim je žerou jako levný fastfood.

V Evropě a malých amerických produkcích výroba filmu začíná vždy scénářem a je to podle mě dobře - je to totiž jediná cesta, kdy se dá vyrobit něco kvalitního.
Vychází to totiž z klasického: “Pojďme vyprávět příběh”, “Pojďme sdělit emoci a myšlenku” nebo jen “Pojďme lidi rozesmát”.

Velká Hollywoodská studia tímto “tradičním” způsobem také občas tvořila a tak vznikaly v 70, 80 a 90 letech nezapomenutelné filmy jako Rain man, Forrest Gump, filmy Stevena Spielberga, Coppoly, Scorseseho nebo Woodyho Allena. Těch skvělých filmů jsou z tohoto období stovky, ale všimli jste si, že podobné filmy se dnes už netočí?

On totiž tento klasický způsob filmové produkce vystřídal čistě pragmatický postup: “Pojďme podojit diváka?”
Dělalo se to vždy, ale dnes mám pocit, že už se nedělá ve velkých amerických studiích nic jiného.
Nekonečné sequely dávno vydojených Hvězdných válek, Marvelovských hrdinů, remaků starých filmů nebo hloupé adaptace počítačových her - to je vlastně výčet všech blockbusterů posledních let.

Takto vyrobený film je pak čistý komerční výrobek, který je účetně zaplacený ještě dávno předtím, než je byť i jediná čárka scénáře. Zní to strašně, ale je to skutečně tak.
Merchandisingová práva na zboží, TV práva, DVD práva, skrytá reklama a předprodeje dají dohromady víc, než je plánovaný rozpočet filmu.
Studio si pak jen najde někoho, kdo napíše jakoukoliv slátaninu s minimáními známkami děje (všimněte si, že dnes je to často několik lidí), pak si najmou chlapa, co dělal několik reklam nebo béčkových filmů, aby to nakropil a filmové triky dodělají v Indii a Singapuru.
Výsledek není v podstatě důležitý, protože film vydělává už dávno před první klapkou, a když se to náhodou utrhne a film se nedejbože povede, tak jsou to jen body a peníze navíc pro studiové manažery a všechny akcionáře studia.



Se Sonicem z počítačové hry z 90 let už to ale tvůrci asi přestřelili. Nejnovější trailer byl tak neuvěřitelně stupidní a postavička tak ošklivá, že se proti filmu strhla na internetu taková vlna nevole, že studio hlavní postavičku teď předělává.

Na všechny filmy, které chodí do našich kin se budeme za třicet let dívat, jako se dnes díváme na béčkové horory z padesátých let, jako je Nestvůra z Černé laguny a desítky dalších příšerových a mimozemských filmů z té doby.

Velká studia už totiž nemají jednoho majitele s koulema, ale jen správní radu a bezpohlavního CEO s MBA titulem, který se bojí jít s vlastní kůží na trh. Takže když lidé chtěli posledních patnáct let filmy se superhrdiny, tak se jim je snaží stále předhazovat ve všech možných variantách - jednou s kečupem a podruhé s tatarkou, ale nikdy nepřekročí svůj vlastní stín.

Přeci to, co fungovalo včera, bude jistě fungovat i zítra a kdyby manager zkusil něco nového a ono to nevyšlo, tak by mohl přijít o své tučné bonusy nebo svůj teplý flíček.

Dokud se ve studiích prostě neobjeví někdo s koulema, dalšího Rain mana už nikdo nenatočí.