Návrh důchodové reformy stále vzbuzuje diskuze a dohady o tom, zda se vláda vydala správným směrem, když podpořila koncept předložený ministerstvem práce a sociálních věcí. Konstruktivní diskuzi vítám, jedná se bezpochyby o jednu z nejzásadnějších norem, které jsou v těchto letech předmětem vládních jednání. Koncept se ale často dostane pod palbu samozvaných kritiků reformy, kteří zpochybňují její dílčí aspekty, mnohdy i ty, o nichž zatím nebylo ani rozhodnuto. Právě z toho důvodu cítím potřebu aktuální návrh vysvětlit a nabídnout pro změnu jeho srovnání s praxí v jiných zemích. Jsou naše záměry obdobné jako u sousedů? Nebo spíše jdeme proti trendům vyspělých zemí? Je k dané problematice dostatek relevantních příkladů ze zahraničí i zkušeností? O penzijních systémech a reformách je k dispozici dostatek kvalitních zdrojů, zde proto předkládám některé z nich.
Řešení problémů, které s sebou přináší reforma veřejných financí, se nemohlo vyhnout ani financím směřovaným do oblasti poskytování sociálních služeb. I když to není příjemné, stát musí šetřit i v této oblasti. Přesto zůstává prvořadým úkolem politické reprezentace na všech úrovních veřejné správy, aby každé úspory byly natolik promyšlené a efektivní, aby se i při snížených prostředcích co nejméně dotkly chodu jednotlivých zařízení poskytujících konkrétní sociální služby. Na letošní rok vyčlenilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na sociální služby 90 % prostředků oproti minulému roku. Dotace na sociální služby ve výši 6,1 mld. Kč byly rozdělovány zejména na základě zhodnocení a doporučení jednotlivých krajů, které znají poměry a potřeby jednotlivých zařízení na svém území nejlépe. Nebo alespoň to jsem předpokládal, když jsem požádal o doporučení, na základě kterých byly dotace rozděleny.
Článek s názvem „Kalousek ustupuje z reformy penzí, bude jen kosmetická“, který dnes zveřejnil server Aktualne.cz, obsahuje nepravdivé informace a na jejich základě vyvozuje naprosto nesmyslná tvrzení.