V médiích se objevuje kritika zneužívání sociálních dávek, což představuje dlouhodobě neřešený problém, který se objevil prakticky hned při nastavení sociální sítě již před dvěma dekádami. S mnohým musím souhlasit, je třeba systém neustále upravovat tak, aby neumožňoval obcházení pravidel, ale na druhou stranu neubíral těm příjemcům dávek, kteří je skutečně potřebují. Mnohdy takové zadání připomíná pohádku o chytré horákyni - definovat slovem legislativy ustanovení, která potrestají ty, kteří na systému parazitují, a zároveň neuškodí tam, kde jsou nutné.



Do boje se zneuživateli systému jsem se ale pustil, a to poměrně záhy a i přes značné mediální odsudky. Nejlepším příkladem jsou změny v oblasti veřejné služby. Veřejná služba je od začátku roku nabízena zejména těm, kteří jsou v evidenci déle než rok, nebo jsou v evidenci opakovaně. To jsou právě ti, kteří již dávno nejsou na podpoře v nezaměstnanosti, ale lidé, kteří jsou víceméně závislí na sociálních dávkách. Pokud je chtějí i nadále pobírat a na úřadu práce jim je nabídnuta veřejná služba, pak ji musí přijmout. Za první tři měsíce letošního roku takto bylo zařazeno na veřejnou službu (tzn. těch, kteří ji již vykonávají, nebo jim byla činnost přidělena a začnou ji vykovávat v dohledné době) 16 055 osob, což je číslo stejné jako za celý loňský rok.

Podobně nepříznivá budoucnost čeká i ty, kteří bez vážného důvodu odmítají nabídku práce, kterou jim úřad zprostředkuje. Pokud někdo nechce pracovat, pak mu mohou být odebrány jak sociální dávky, tak i podpora v nezaměstnanosti, a to na půl roku.

Již také není možná praxe, kdy si z ubytoven pro sociálně slabé dělali podnikavci kšeft na úkor státu. Zákon od ledna letošního roku jejich „podnikání“ zatrhl. Už není možné, aby ti, kteří si do objektu nastěhovali desítky občanů pobírajících dávky, účtovali nehorázné nájemné a následně jej požadovali ve formě doplatku na bydlení od státu.

O výsledku projektu Docházky nezaměstnaných jsem již informoval v předchozím článku na svém blogu.

Co říci závěrem? Sociální systém tu bujel a rozrůstal se roky a v mnohých případech byl a je neúměrně štědrý. Stát bohužel nemá statistiky, které by toto dokazovaly, jak každý soudný čtenář pochopí, taková data prostě doložitelná nejsou. Že je třeba proti takovému nešvaru bojovat, je věc neoddiskutovatelná, stejně jako fakt, že se tak již v praxi děje.