Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha zastavit trestní stíhání zbývající šestice obviněných v kauze Čapí hnízdo překvapilo snad všechny, politiky, média i samotné státní zástupce. Překvapeni by však být neměli, protože indicií, že se policejní vyšetřování neubírá správnou cestou, bylo během posledních dvou let několik. Místo jejich kritické analýzy politici i média neustále opakovali: věc je jasná, je třeba stíhat Babiše. A teď se diví. Já ne.

O Čapím hnízdě jsem napsal několik článků, v chronologickém pořadí na serveru ceskapozice.cz zde. zde, zde a zde a na tomto serveru zde a zde.

Nebudu opakovat to, co jsem uvedl v těchto textech, v nichž jsou odkazy na všechny dokumenty, které níže zmiňuji, jen připomenu základní fakta o samotném Čapím hnízdu a o způsobu posuzování žádostí o dotaci.


První indicií měla být skutečnost, na niž jsem upozorňoval ve výše citovaných textech, a jíž byla absurdnost policejních obvinění, resp. toho, co se z nich dostalo do médií. Například v článku Babišovi blízcí si fiktivně převáděli akcie Čapího hnízda, tvrdí policie v LN z 16. 8. 2017 jsou okolnosti získání dotace popsány takto

Farma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně získala padesátimilionovou dotaci. Po několika letech dodržování dotační podmínky se vrátila pod Agrofert.

Tento ukrutný nesmysl bezmyšlenkovitě recyklovala a stále recyklují prakticky všechna média, naposled například Reportéři ČT v pondělí 9. 9. 2019 (čas 8 minut, 17 vteřin):

Připomeňme jen, že farma byla vyvedena ze struktury koncernu Agrofert a vlastněná anonymními akcionáři. Jako malý podnik díky tomu dostala padesáti milionovou dotaci, na kterou kolos jako Agrofert neměl nárok.

Je zjevné, že autoři textu v LN a Reportéři ČT nemají ani páru o tom, jak se posuzují žádosti o dotace v Operačních programech a nenamáhali se to zjistit. To, že firma ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o. změnila formu vlastnictví na akciovku s akciemi na majitele v listinné podobě (a poté i jméno na Farmu Čapí hnízdo), takže nebylo možné dohledat majitele, nebyl důvod, proč získala padesátimilionovou dotaci, ale právě naopak, protože nebylo možné majitele dohledat a nebylo tedy možné zjistit, zda farma Čapí hnízdo splňuje definici malého či středního podniku, neměla farma dotaci dostat!!!!!!!!!!

Znova tedy připomínám. Farma Čapí hnízdo podala žádost o dotaci do Výzvy č. 4 Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP SČ),
Prioritní osa: 2. Cestovní ruch
Oblast podpory: 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu

Řídícím orgánem tohoto Operačního programu bylo hejtmanství Středočeského kraje, Výzvu vypsala Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, podané žádosti zpracovával Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (dále Úřad), jehož ředitelem byl Marek Kupsa a žádosti schvaloval Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (dále Výbor), jehož předsedou byl tehdejší hejtman Středočeského kraje a místopředseda ODS Petr Bendl a jehož členkou byla například i Helena Langšádlová.

V dokumentu
VÝBĚROVÁ KRITERIA PRO OBLAST PODPORY 2.1 ROP NUTS 2 STŘEDNÍ ČECHY
SCHVÁLENO MV ROP 10. 12. 2007
REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOST I STŘEDNÍ ČECHY
je popsán víceúrovňový systém výběru projektů:

Projekt postupuje jednotlivými úrovněmi v uvedeném pořadí, přičemž postup do vyšší úrovně je vždy podmíněn splněním určitých podmínek..
1. úroveň – kontrola přijatelnosti
↓ podmínka: projekt splnil všechna kriteria přijatelnosti
2. úroveň – kontrola formálních náležitostí
↓ podmínka: projekt splnil všechna kriteria formálních náležitostí
3. úroveň – hodnocení projektu
↓ podmínka: projekt dosáhl minimální bodové hranice
4. úroveň – analýza rizika a fyzická kontrola ex - ante

Výběr projektů v rámci jednotlivých úrovní provádějí pracovníci Úřadu (1. – 3. úroveň oddělení Administrace projektů, 4. úroveň oddělení Realizace projektů a plateb). Do výběru projektů mohou být zapojeni externí posuzovatelé, jejichž posudek má formu doporučení. Souhrnná zpráva o průběhu výběru projektů, vč. seznamu projektů doporučených k financování, doporučených k financování s výhradou, nedoporučených k financování a vyřazených z procesu administrace je po provedení výběru projektů předložena Výboru. Výbor schvaluje konečný seznam projektů, které získají podporu (vč. její výše).

Součástí první úrovně kontroly přijatelnosti žádosti je řada kritérií, které musí být všechny splněny, aby projekt mohl postoupit do další úrovně hodnocení. Je mezi nimi i přirozená podmínka, že žadatel splňuje definici pro příjemce uvedenou u příslušné oblasti podpory a v dané výzvě. Pro uvedenou výzvu č. 4 to bylo toto

Příjemci podpory:
• podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně 2 roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu
• podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, podnikají v oblasti cestovního ruchu a mají podnikatelskou historii kratší než 2 roky2 (pouze u projektů realizovaných v obcích nad 2000 obyvatel)

Vzhledem k tomu, že Olbramovice měly v roce 2008 jen 1135 obyvatel (a i dnes jen cca 1300 obyvatel), platila pro Čapí hnízdo první podmínka. Ve části 3. Kontrola přijatelnosti je také uvedena velmi důležitá a rozumná zásada jak provádět kontrolu žádostí:

V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní (tj. odpověď NE). Výše uvedený postup nenahrazuje kontrolu formálních náležitostí!

Ani jednu z uvedených podmínek Čapí hnízdo na první pohled a za hluboké noci nesplňovalo. Tu druhou, o níž se v žádné reportáži nemluvilo, i když byla stejně důležitá, jako ta první, prostě proto, že od roku 2000 nepodnikalo vůbec (podrobněji a odkazy zde). Čapí hnízdo nemohlo prokázat ani naplnění definice malého či středního podniku, neboť to vyžaduje zohlednění případného propojení s jinými subjekty (podrobněji a odkazy zde). K tomu je přirozeně nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků. V případě akcie na majitele vydaných v listinné podobě tato informace dostupná není. O struktuře akcionářů v případě listinných akcií na majitele neexistuje žádný seznam a představenstvo ani nikdo jiný nemá informaci o tom, kdo akcie vlastní. Vlastnická struktura se tak může nekontrolovatelně měnit. Držitel, ať už je to podnik nebo fyzická osoba, je pro společnost anonymní dokud neuplatní právo s akcií spojené. V listinné podobě stačí jen fyzické předání. Akcie na majitele jsou vždy volně a převoditelné, takže ani emitent nemá přehled, kdo v daném okamžiku akcie vlastní a zda-li mezi držiteli akcií nimi nejsou i podniky. Nemůže tedy v principu zjistit, zda splňuje definici malého či středního podniku či nikoliv a navíc zajistit, že tomu tak bude po celou pětiletou dobu udržitelnosti.

Úřad měl proto po otevření žádosti vyzvat žadatele, tedy místopředsedkyní představenstva Farmy Čapí hnízdo paní (tehdy) Nagyovou, aby dodala dokumenty prokazující naplnění obou základních podmínek přijatelnost. Protože takové dokumenty nemohla dodat. Úřad měl žádost Čapího hnízda již na první úrovni hodnocení vyřadit a nepostupovat ji do další úrovně. Teprve tam se posuzovala věcná stránka žádosti a teprve tam se k ní vyjadřovali externí posuzovatelé. Tím, že Úřad nevyřadil, přestože nesplňovala podmínky přijatelnosti a Výbor nakonec dotaci Čapímu hnízdu udělil, Úřad i Výbor hrubě porušily pravidla výběru projektů. Policie se měla od začátku soustředit na hledání odpovědi, kdo je za toto selhání odpovědný. Kdy tak učinila, mohl být případ dávno vyřešen.

Vzhledem k předchozímu je zcela absurdní a nesmyslné také obvinění Babišových rodinných příslušníků. V článku Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie, se například tvrdí

Z dvaceti akcií společnosti jich deset koupila tehdejší Babišova partnerka Monika, po pěti získaly jeho děti Adriana a Andrej, uvedl iRozhlas.cz a Radiožurnál s odkazem na obsah policejní žádosti.
Tím však podle policejní rekonstrukce převody akcií neskončily. Babišův švagr Martin Herodes v únoru 2008 uzavřel tři smlouvy, které považují kriminalisté za fiktivní. Měl tak získat všech deset akcií Moniky Babišové a po jedné akcii od Babišových dětí, čímž ve společnosti Farma Čapí hnízdo získal většinu.
„Tento účelový převod Herodes provedl zcela vědomě, aby znepřehlednil vlastnickou strukturu společnosti Farma Čapí hnízdo. Jediným účelem těchto fiktivních převodů akcií bylo další zastření identity skutečného vlastníka a osoby s vlivem na tuto společnost, tedy Andreje Babiše,“ cituje iRozhlas.cz z žádosti.

Policie zřejmě nechápe, že u akcií na majitele je nesmyslné držitele obviňovat, že se převody akcií snaží „znepřehlednit vlastnickou strukturu“ a „zastírat identitu skutečného vlastníka“, protože tento typ akcií slouží právě k tomu, aby jejich držitel byl anonymní a žádný "skutečný vlastník akcií" neexistuje, tím je ten, kdo akcii v danýokamžik drží. A média toto nesmyslné obvinění bez přemýšlení dále recyklují. Navíc, identita držitelů listinných akcií na majitele byla pro posouzení, zda Farma Čapí hnízdo splňovala definici malého a středního podniku, zcela irrelevantní a nemělo smysl po nich pátrat. Právě proto, že akcie byly na majitele, nemohlo představenstvo Čapího hnízda prokázat, že tuto definici splňuje a bude jí splňovat po celých 5 let doby udržitelnosti, protože nemohlo prokázat, že přes anonymní držitele akcií není propojeno s dalšími subjekty. Bylo povinností žadatele prokázat, že definici malého a středního podniku splňuje, nikoliv Úřadu, že ji nesplňuje.


V listopadu 2017 se na veřejnost dostala Zprava Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jež reagovala na anonymní podání z listopadu 2015 týkající se Čapího hnízda (podrobněji o obsahu zprávy OLAF je zde). Místo, aby se obsah této zprávy stal závažným podnětem pro kritické zamyšlení na prácí naší policie, která již koncem srpna 2017 oznámila, že rozesílá obvinění jedenácti osobám, včetně premiéra Babiše a Jaroslava Faltýnka, reagovala většina politiků a médií způsobem, který je odstrašující ilustrací naprosté ztráty smyslu pro realitu a férové jednání. Kdyby tehdy politici a média přemýšleli, nemuseli by být nyní rozhodnutím Jaroslava Šarocha překvapeni.

Klíčové shrnující pasáže ze zprávy OLAF:
Za daných okolností se OLAF domnívá, že příprava a realizace daného projektu byly ovlivněny četnými porušeními národní a unijní legislativy, zejména Doporučení Komise, které definuje malé a střední podniky, Nařízení o strukturálních fondech, které definuje všeobecná pravidla pro získání finanční pomoci, a Nařízení Rady o ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Tato porušení legislativy mohou zakládat podstatu pro soudní řízení na základě příslušných opatření českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie.
OLAF zastává názor, že dotčené osoby ¬– společnost IMOBA a.s. (právní nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.) a její statutární zástupci v té době, paní Jana Mayerová, rozená Nagyová, a pan Josef Nenadál –, poskytly nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedly, že žadatel, společnost Farma Čapí hnízdo a.s., neprošla žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako SME. Dále tím, že poskytli pouze část kopie smlouvy o půjčce uzavřené s českou pobočkou banky HSBC, zástupci společnosti žadatele zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu SME. Tyto činy mohou být stíhány národními soudními orgány jako porušení par. 212 a 260 českého Trestního zákoníku. Národní soudní orgány mohou zohlednit informace získané během vyšetřování úřadem OLAF při jejich dalším postupu.

Uvedené paragrafy Trestního zákoníku
§ 212 Dotační podvod
1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu
§ 260 Poškození finančních zájmů EU
(1) Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
se týkají výlučně jednání dotčených osob, tedy Josefa Nenadála a Jany (tehdy) Nagyové a nikoliv Babiše či ostatních obviněných.

OLAF ve své zprávě dále upozorňuje na velmi závažnou skutečnost, že řídící orgán, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, porušil závazná pravidla pro posuzování projektů (jejím předsedou byl tehdejší místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a ředitelem Úřadu Marek Kupsa):

OLAF shledává postoj řídícího orgánu při hodnocení a schvalování tohoto projektu jako poněkud neobvyklý a upozorňuje na tento fakt DG REGIO. Oba externí experti formulovali své výhrady k různým aspektům projektové žádosti a navrhli projektovému žadateli, ať vyjasní zmíněné nedostatky ve svém projektovém návrhu.
Příjemce dotace ovšem nebyl nikdy informován o výsledcích externího hodnocení a nebylo po něm požadováno vysvětlení sporných bodů v popisu projektu. Bez ohledu na závažnost připomínek expertů a absenci vysvětlení ze strany projektového žadatele byl daný projekt schválen.

Pokud si tedy čtenář pečlivě přečte českou verzi zprávy OLAF zjistí, že OLAF Babiše, jeho rodinné příslušníky a ani Faltýnka z ničeho neobviňuje. Jméno Andreje Babiše je ve zprávě zmíněno 18krát, ovšem vždy jen v kontextu informací o tom co, kde a kdy řekl, či co vlastní nebo co podepsal, Babiš však nikdy nebyl předmětem vyšetřování OLAF a nebyl jím vyslechnut, na rozdíl např. od Faltýnka, dokonce ani jako svědek. Přesto na obsah zprávy OLAF reagoval Miroslav Kalousek v rozhovoru s Daliborem Borkem v Událostech a komentářích 8. 1. 2018 na webové stránce TOP09 nadepsaném Kalousek: Zpráva OLAF potvrzuje práci české policie následovně

Pro toho, kdo ví, z čeho jsou viněni pánové Babiš a Faltýnek, není ta zpráva žádné překvapení. Jestli má nějaký význam, tak v tom, že nezávislá evropská autorita ve svých závěrech potvrzuje, že práce české policie není žádná účelovka. Že je to nestranná, korektní a objektivní práce, protože OLAF v podstatě říká to samé, co má česká policie ve spise.

Takže fakt, že OLAF Babiše, jeho příbuzné a ani Faltýnka z ničeho neobviňuje a obviňuje jen předsedu a místopředsedkyni Čapího hnízda, je podle Miroslava Kalouska „v podstatě to samé, co má česká policie ve svém spise“, kde Babiše, jeho příbuzné a Faltýnka naopak obviňuje. Dezinformační servery by se od Kalouska mohly učit. Podobně reagoval na obsah zprávy OLAF i Pirát Michálek

Zpráva OLAF plně koresponduje s policejním spisem, mluví se tam i o podvodu. Jsou tam i konkrétní jména,“ uvedl Michálek. Zpráva se podle něj vůbec netýká vynětí prostředků z fondů Evropské unie. „To, co má ministerstvo financí na webu, není zpráva OLAF,“ zdůraznil také šéf poslanců Pirátů. Nadále trvá na vydání Babiše i Faltýnka k trestnímu stíhání.

Ano, jsou tam konkrétní jména obviněných lidí, ale mezi nimi není Babiš ani Faltýnek, ale to Pirátovi Michálkovi nevadí, to je pro něj zřejmě logický důvod, aby trval na jejich trestním stíhání. Od absolventa Matfyzu bych očekával racionálnější úvahu.

Policie ČR může samozřejmě stíhat i Babiše a jeho příbuzné, ale vystavuje se tím podezření, že jí nejde ani tak o vyšetření a potrestání údajného dotačního podvodu a porušení finančních zájmů EU, tedy obsahu paragrafů 212 a 260 Trestního zákoníku, ale primárně o to, aby do případu namočila Babiše. Babišova odpovědnost za kauzu Čapí hnízdo je sice zjevná, ale je na úrovní morální, snažit se ji za každou cenu kriminalizovat je velmi neprozřetelné a nebezpečné.

Podobným způsobem jako politici reagovala na zprávu OLAF média. Zvláště zarážející byla reakce týdeníku Respekt. Andreje Babiše se nezastávám, jen říkám, že zprávu OLAF je třeba číst pořádně a nezaujatě a netvrdit něco, co v ní není, protože se tím ničemu nepomůže. A velmi mi vadí, když i tak zkušený novinář, jako je Jaroslav Spurný, tvrdí v Respektu z 15. ledna 2018 v článku Všichni Babišovy blízcí

Zatímco ostatní obvinění už jsou normálně vyšetřováni, o vydání premiéra a poslance Babiše a jeho podnikatelského kolegy Faltýnka do rukou spravedlnosti bude v úterý rozhodovat imunitní výbor sněmovny, po přečtení zprávy OLAF by měl být poslanecký souhlas s policejním požadavkem samozřejmostí. Andrej Babiš ale samozřejmě dělá vše pro to, aby obvinění OLAF a policie zpochybnit.

Obvinění OLAF Babiš zpochybňovat nemusel, protože OLAF ho z ničeho neobviňuje. V reakci na Spurného článek jsem 17. 1. 2018 poslal šéfredaktorovi Respektu Eriku Taberymu mejl, v němž jsem ho požádal o vysvětlení, proč si pan Spurný nepřečte zprávu v klidu a nezaujatě a nenapíše to, co v ní skutečně je, tedy, že Babiše ani jeho rodinné příslušníky a Faltýnka OLAF z ničeho neobviňuje. Jeho odpověď

Vážený pane Chýlo,
vysvětlit to mohu. Základním úkolem novináře je chápat text. Takže pokud je vlastníkem Agrofertu Andrej Babiš, je ta kauza jeho. Vše kolem jsou právní kličky, na které má právo, ale novinář - kolega Spurný - na to nesmí skočit.

znamená, že podle šéfredaktora Respektu není podstatné to, co ve zprávě OLAF skutečně je, ale co si o vině Babiše myslí Jaroslav Spurný. Vždycky jsem se domníval, že základním pravidlem seriózní žurnalistiky je důsledné oddělování informací o FAKTECH od komentářů a jejich interpretací. Pokud toto pravidlo v Respektu už neplatí, pak děkuji, ale o takovou žurnalistiku nemám zájem. Přitom, kdyby se Erik Tabery trochu zamyslel nad skutečným obsahem zprávy OLAF, nedal na Spurného a na chvíli zapomněl i na Babiše, možná, že by byl překvapen, jak zásadně se liší od toho, co tvrdí naše policie. A o to méně by pak byl překvapen posledním krokem Jaroslava Šarocha. Název a obsah jeho poslední úvahy Čapí hnízdo a kdo má sedět svědčí o tom, že takového činu není schopen. Takže mu nezbývá než čekat.


Počátkem května 2018 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch z Městského státního zastupitelství v Praze zrušil stíhání Zdeňka Kubisky, Jaroslava Faltýnka, Jana Platila a Luďka Kalivody. Stíhání dalších sedmi osob, včetně Babiše pokračovalo. Podle Štěpánky Zenklové, mluvčí státního zastupitelství

Policejním orgánem nebylo dostatečně doloženo, že by splňovaly tyto osoby všechny znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu.

Připomínám, že Zdeněk Kubiska, Jaroslav Faltýnek a Jan Platil byli předseda, místopředseda a člen představenstva akciovky ZZN Pelhřimov, jejímž jediným akcionářem byl a je Agrofert, a. s. a která byla jediným společníkem ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., z níž vznikla transformací na akciovku Farma Čapí hnízdo. Podle informací v médiích je policie vinila z toho, že rozhodli o této transformaci účelově, aniž k tomu byl ekonomický nebo podnikatelský důvod. Absurdita tohoto obvinění byla tak evidentní, že jejich trestní stíhání Jaroslav Šaroch musel zastavit, protože u soudu by si s tímto obviněním udělal parádní ostudu. Čtvrtý obviněný, jehož stíhání Šaroch v květnu 2018 zrušil, Luděk Kalivoda, byl třetím členem představenstva Čapího hnízda, ale v celé kauze zjevně nehrál žádnou aktivní roli, protože za představenstvo Čapího hnízda jednala podle stanov dvojice Nenadál a (tehdy) Nagyová. Přesto i on byl sedm měsíců „sprostým obviněným“. Toto zrušující rozhodnutí Jaroslava Šarocha mělo být pro všechny vážným varováním a podnětem ke kritickému pohledu na způsob, jakým komisař Nevtípil vyšetřování kauzy Čapí hnízdo vede. Bohužel, nikdo z politiků či novinářů se o takový pohled nepokusil a tak jsou dnes všichni překvapeni.

Já nikoliv. V rozhovoru pro Parlamentní listy jsem vyslovil přesvědčení, že Jaroslav Šaroch zastaví trestní stíhání také všech Babišových příbuzných, tj. jeho manželky a dcery Adriany a bratra jeho manželky a to ze stejných důvodů, jako zrušil trestní stíhání pánů Kubisky, Faltýnka, Platila a Kalivody, tj. že by jejich obvinění soud smetl ze stolu. U zbývajících tři obviněných, tj. Babiše, Nenadála a Mayerové jsem si nebyl jist.

Minulý týden, 5. 9. 2019 se v Hospodářských novinách objevil pozoruhodný článek Žalobce Šaroch před zastavením stíhání v kauze Čapí hnízdo varoval vyšetřovatele již loni, v němž jeho autoři uvádějí

Názor státního zástupce Jaroslava Šarocha, že není dost podkladů pro trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho blízkých v kauze Čapí hnízdo, není patrně náhlou změnou jeho dosavadního postoje. Hospodářské noviny mají k dispozici dokument z května loňského roku, v němž Šaroch varuje, že pokud policie nedoloží důkazy pro některá svá tvrzení, mohou vzniknout důvody pro zastavení stíhání všech obviněných.


V článku Z Čapího hnízda nelze uletět. K soudu patří buď Babiš, nebo tehdejší politici David Klimeš objevil Ameriku, či spíše se zdá, že jí v dálce tuší. Správně v obecné rovině poznamenává

Na dotační podvod jsou potřeba dva
Po pondělním poprasku je sice už jasné, že nic zatím rozhodnuto není, trestní stíhání nebylo zastaveno, ale jedno je zjevné: případ se spíše tenčí, než aby nabýval na síle. Minulý rok státní zástupce zrušil trestní stíhání Jaroslava Faltýnka, nyní to na soud nevidí ani u zbytku stíhaných.
Přitom jestli jsme se po všech těch uniklých auditech a zprávách OLAF něco dozvěděli, tak starou známou pravdu, že na dotační podvod jsou potřeba většinou alespoň dva, dvě strany.
Kauza Čapího hnízda je vlastně celkem primitivní a všem pochopitelná. Kde ovšem nacházíme stále další a další šokující informace, je fungování někdejšího ROP Střední Čechy a postupů tamních pracovníků regionální rady.

i když "primitivnost kauzy Čapí hnízdo" zjevně chápe jinak než já, ale protože nezná pravidla výběru projektů ROP Střední Čechy, mýlí se, když tvrdí

Nabízely se dotace malým a středním podnikům, ale nekontrolovalo se, kdo je vlastní (měly přece třeba anonymní akcie, tak málo stačilo), a zda jsou tedy malé a střední. Výtky hodnotitelů projektů nikdo neřešil. Vůbec nikdo se neptal, jakou mají projekty přidanou hodnotu pro Česko. Prostě se jen vyplácelo.

Skutečnost, že Čapí hnízdo mělo listinné akcie na majitele, při kontrole stačit neměla, ale, jak jsem vysvětlil výše, měla naopak vést automaticky k vyřazení žádosti. A to nemluvím o druhé podmínce přijatelnosti, o niž David Klimeš zjevně neví a která byla přitom stejně zásadní. Především se ovšem zásadně mýlí v závěru

Pokud tedy žalobce nevidí prohřešek u Babiše, protože pravidla byla tak mizerná a hromadně zneužívaná, že mu nelze dokázat úmysl, pak by se logicky měl obrátit k těm, kdo systém na krajském úřadě garantovali - tehdejší lokální politici především z ODS a ČSSD. To se ale zatím zjevně neděje a například tehdejší předseda středočeské regionální rady, tamní hejtman Petr Bendl, je tak úspěšně poslancem té znovuzrozené a očištěné ODS v Poslanecké sněmovně.

Tím, kdo se měl obrátit k těm, "kdo systém na krajském úřadě garantovali", ale kteří ho ve skutečnosti hrubě porušili, neměl být dozorující státní zástupce Šaroch, ale vyšetřovatel Pavel Nevtípil. Zde je podle mého názoru třeba hledat důvod, proč Jaroslav Šaroch Pavla Nevtípila nejdříve varoval a protože ten si zřejmě jeho varování nevzal k srdci, nakonec trestní stíhání všech obviněných zastavil, protože došel k závěru, že by u soudu neuspěl.