Premiér Sobotka vyměnil dva své ministry. Ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera. Posledně jmenovaný byl současně předsedou Rady vlády pro záležitosti Romů. Nově jmenovaným ministrem s tímto určením je poslanec sociální demokracie Jan Chvojka, který je právníkem. Má tedy odborné předpoklady pro ministra i s určením pro legislativu. Snad má i kvalifikaci pro lidská práva neboť byl předsedou sněmovního podvýboru pro tuto agendu. Uvidíme!

Premiér Sobotka zdůvodňuje výměny ministrů jako potřebnou změnu pro zvýšení upadajících preferencí sociální demokracie před volbami do Sněmovny v příštím roce. Snad aby sociálním demokratům dopřál dynamičtějšího vývoje a dal to na vědomí svým potenciálním voličům, o které zatím dosti silně sociální demokraté přicházeli. Tento důvod je ovšem jen zástupný a málokdo by mu věřil. Pravý důvod je jiný.

Ani jeden z vyměněných ministrů si není vědom špatného výkonu své funkce a potvrzuje to i premiér. Proč je tedy vyměňuje 11 měsíců před volbami?

Nemůžeme si myslet, že premiér Sobotka je nezkušený politik a že dělá něco, co nemá smysl. Smysl té výměny je ovšem jiný než on uvádí.

Premiér je si dobře vědom, že pouhá výměna ministrů mu nepřinese voličskou přízeň nijak zvláštní. Přinese mu ovšem upevnění jeho postavení ve funkci předsedy sociální demokracie před nastávajícím sjezdem.

Potřeboval se přiblížit křídlu ve své straně, kterému silně vadil Dienstbier a jeho způsob nazírání na politiku, lidská práva, tvrdé a neúprosné vymezování se vůči prezidentu Zemanovi a jistě ještě mnoho jiného. Ti, kteří si nepochybně přáli odvolání Dienstbiera, jsou tak zvaní lánští pučisté. Patří mezi ně hejtman Zimola, ministr Chovanec, vlivný poslanec Tejc, to jsou silní hráči, které musel Sobotka získat na svoji stranu. Nejinak je tomu i s ředitelem motolské nemocnice Miloslavem Ludvíkem, který byl silným kritikem ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, nyní ho střídá. Tím si nepochybně Sobotku získal. A taky místopředsedu vlády Andreje Babiše, který byl dlouholetým kritikem Němečka. To může mít svůj důvod ve snaze privatizovat nemocnice, čemuž chtěl Němeček zabránit. Snad soc.dem neztratila úplně soudnost, aby v tom Babišovi vyhověla.

To jsou šachy, které v politice hrají prim a které nám mohou unikat.

Podívejme se však, jakým předsedou Rady může její nový předseda být. Zatím o něm víme, že je podporovaným politikem ve svém regionu v Pardubickém kraji. Není nic známo o tom, že by se výrazněji angažoval v oblasti lidských práv nebo problematice Romů. To vše nemusí vadit, aby byl dobrým předsedou Rady pro romské záležitosti í šéfem Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády. To se brzy dozvíme.

Jako častý člen vládních rad i účastník mnohých jednání na celkem vysoké úrovni, měl jsem možnost poznat dobře Jiřího Dienstbiera. Musím ocenit jeho upřímnou snahu o naplňování agendy lidských práv do legislativy i podporu občanského sektoru při naplňování programu integrace Romů nebo Strategie boje proti vylučování Romů ze života společnosti i segregace romských dětí ve školách. V tomto směru bude mít nový šéf romské vládní rady hodně co dohánět.

Ale o to jistě premiéru Sobotkovi při šibování s ministry asi nešlo.