Po zvládnutí pandemické krize skoro všem premiérům a vládnoucím stranám preference stouply: dokonce i německé kancléřce Angele Merkelové, která byla kandidátkou na brzký odchod. Na tom není nic neobvyklého, problém by mohl teprve nastat, kdybychom v blízké budoucnosti přestali vnímat rozdíl mezi politikou a vědou a podlehli iluzi, jak na to teď upozorňují sociologové a filozofové jako třeba Thea Dorn v týdeníku Die Zeit, že vláda, která se úspěšně vyrovnala s koronakrizí, je dobrá technokratická vláda a její moc by měla být ještě větší.

O tomto výrazném nebezpečí u nás média ze strachu, že je tato problematika moc složitá a odrazovala by čtenáře, vůbec nepíší a nehovoří.

Klam je v tom, že zatímco věda všechny výsledky relativizuje, politika je dogmatizuje. Tyto tendence naplnil vrchovatě v Maďarsku Viktor Orbán a i u nás se o to pokusila vláda: chtěla zvýšit pravomoci premiéra. Naštěstí jí v tom opozice zabránila.

Přijmout tézi, že technokratická vláda zná jediný způsob jak se vyrovnat s každou krizí, by znamenal návrat do doby, kdy nad mocí profánní, vládou, stála moc sakrální, církev. Ale jak nás historie poučila, pluralitní demokracie mohla vzniknout až tehdy, když došlo k odluce státu od církve.

Zmíněná filozofka říká: Jeden z tragických činů, který člověk může podniknout, je vražda ze strachu ze smrti. A podobně jeden z tragických činů, který hrozí demokracii, by mohla představovat skutečnost, že bychom se dobrovolně podřídili vládě, která tvrdí: jdeme jedinou správnou cestou, protože se jako za krize řídíme vědou. Této zkratce zatím dle posledního průzkumu společnosti Kantar u nás uvěřili, nejspíš sice jen podvědomě, hlavně méně vzdělaní, ženy a senioři, a proto podpořili ANO.

Na tom ale není rovněž nic překvapivého, horší je, že po velké vlně vzrůstu zájmu o zpravodajství v době krize, nastalo období velkého poklesu zájmu nejen o zpravodajství, které sleduje pravidelně jen 20 procent občanů a nepravidelně stejně tolik, ale po uvolnění karanténních příkazů se čím dál tím větší množství lidí otočilo zády i k politice a chtějí si zase hlavně užívat života. To je další past, která se před námi otevřela, protože zvětšuje prostor pro manipulaci.

A protože se tak děje v době, kdy s velkou pravděpodobností dojde poprvé v lidské historii k souběhu tří globálních krizí: po první vlně koronakrize přijde skoro jistě nejméně jedna vlna nákazy, která proběhne ve stejné době,
kdy bude vrcholit ekonomická krize, a kdy se přelévají ze Spojených států do dalších světadílů rasové a sociální nepokoje, pnutí ve společnosti bude nutně narůstat.

A právě tento souběh tří velkých nebezpečí otevírá velký prostor pro snadnou manipulaci, a to zvlášť v mladých demokraciích, kde strachem zašedlé geny staré jako polovina historického času lehce podléhají mámení.

Tuto analýzu si jistě udělal i marketingový tým, podle něhož se řídí ANO, a proto, když nebudeme dostatečně ostražití, by jim mohly preference ještě růst a tendence k větší koncentraci moci by se zvýšila. To je zřejmě i důvod, proč předseda tohoto hnutí právě teď opatrně vypustil zprávu o možných předčasných volbách. Až nás zasáhne ekonomická krize, preference hnutí ANO budou klesat, protože se nejvíc dotkne právě jejich voličů.

(Psáno pro ČRo Plus)