Česká ekonomika zažívá nejhorší propad od dob ekonomické krize v roce 2008. Je jen málo firem, které koronavirová stopka nezasáhla. OECD hovoří o propadu HDP o 9,6 procenta, což nás řadí na 5. místo na tomto veskrze nelichotivém žebříčku. Je naprosto na místě rozebírat, co nyní vláda dělá pro nastartování ekonomiky. Zdá se totiž, že na jednu skupinu firem úplně zapomněla. Mluvím o mladých firmách, startupech, chcete-li. A hazarduje tím s budoucností českého podnikání.

Proč jsou vlastně startupy v české ekonomice tak důležité? Především přináší inovaci a neotřelé postupy, čímž ekonomiku posouvají do sféry výroby hi-tech produktů s vysokou přidanou hodnotou. Dávají prostor rozvíjení dobrých nápadů a talentu, obojího je v Česku dost. Zaměstnávají českou pracovní sílu, platí zde daně. Pokud se jim daří a firmu úspěšně prodají, mohou svůj kapitál použít na podporu dalších lokálních projektů, z čehož ve výsledku těží celá ekonomika. A v neposlední řadě přispívají k její různorodosti, což v Česku potřebujeme jako sůl. Problém zařazení naší země do „kastlíku“ montovna Evropy se opět ukázal v své nahotě – stačí, aby se dostal automobilový průmysl do problémů a bijeme na poplach.

O to smutnější je pohled na to, jak vláda k začínajícím firmám ve světle pandemie a možné pomoci přistupuje. Mnohé startupy a mladé firmy dnes bojují o přežití, ale pomoc nepřichází. Na programy Covid nebo slibované záruky téměř nikdo nedosáhl. Nemluvím o tom, že by vláda měla přímo firmy dotovat, ale stačí se inspirovat za hranicemi.

V Německu a Velké Británii například vláda startupům ke každé investici, kterou sami získají, doplní další ve stejné výši. Tím pádem firma nemusí shánět tak vysokou částku a hledání investora je hned jednodušší. A když mluvíme o investorech – i ty je přece možné motivovat.
Jak jsem již psal v předchozích příspěvcích, například andělští investoři nejsou pokaždé lidé, kteří by seděli na stovkách milionů. Jsou to často také podnikatelé, jejichž firmy se také nyní dostaly do nepříjemností. A v současné situaci se jim příliš nechce své peníze vkládat do rizikových podniků. Jak tedy znovu zvýšit jejich chuť, nebo alespoň snížit riziko? Dobře na to jde například iniciativa britské Chamber of Commerce, která umožňuje andělským investorům si ztráty z investic odepsat ze svých daňových základů. I z toho by si vláda mohla vzít příklad.

Je totiž evidentní, že než by se snažila vymyslet, jak podat pomocnou ruku, přistupuje ke startupům a malým firmám s podezřívavostí. Což také může vyústit v to, že si každý talentovaný potenciální podnikatel dvakrát rozmyslí, zda zakládat firmu, nebo se nechat zaměstnat. Pokud bude vláda nadále pokračovat tímto směrem, jinak podnikavý jedinec se nechá radši zaměstnat některou z nadnárodních firem, jejíž zisky ve výsledku zmizí v zahraničí. A jen tak na okraj, malé a střední podniky v Česku tvoří zhruba 40 % HDP a zaměstnávají kolem 60 % pracujících. A každá nově vzniknuvší firma má potenciál toto číslo dál zvyšovat, což je jednoznačně žádoucí – vždyť HDP celé EU je z 58 % tvořeno malými a středními podniky.

Jako bytostný optimista se však stále držím naděje, že lidi se skvělými nápady, kterých je Česko plné, tato situace neodradí. Budou však znevýhodnění oproti podnikatelům na ostatních trzích, kteří se podpory dočkali. Jsem zvědav, jak se s tím poperou.


Více mých komentářů najdete i zde.