Andělský investor? Pět věcí, které ho z vás (možná) udělají
Co vlastně musí člověk udělat pro to, aby se stal andělským investorem? Jaké jsou nutné předpoklady? Jak asi tušíte, neexistuje žádná škola nebo univerzita, jejíž absolventi by se stávali úspěšnými andělskými investory. Samozřejmě je potřeba mít dost peněz – ale ani o samotných penězích to až tolik není. O čem to tedy vlastně je? Pokusil jsem se shrnout pět základních věcí, které musí člověk mít, aby mohl v roli investora pomáhat jiným lidem rozjíždět podnikání.
1. Vzdělání a zkušenosti
Jak jsem již psal v minulém blogu, angel investování úzce souvisí s předáváním zkušeností s podnikáním a zkušenosti člověk na žádné škole nezíská. Z tohoto pohledu je víceméně jedno, zda business angel absolvoval strojní průmyslovku nebo Harvard. Mnohem důležitější je, co má za sebou a jestli rozumí byznysu a jeho budování. A zda je ochotný něco ze svých znalostí předat dál.
Většina angel investorů totiž úspěšně vybudovala a řídila firmu, někteří jich zvládli i několik. Sami nejlépe ví, jaké to je začínat s omezenými prostředky a jaké problémy zakladatel společnosti v začátcích řeší. Jiní se dost dlouho pohybovali (nebo pohybují) ve vrcholných manažerských pozicích, aby sami chápali, co rozvoj byznysu obnáší. Rozumí finančnímu řízení firmy a taky tomu, že se někdy daří a někdy zkrátka ne.
I proto se nedá říct, že angel investor musí pocházet z nějakého specifického oboru. Jsou mezi námi právníci (kteří vybudovali svou kancelář), lékaři (kteří vybudovali svou praxi), strojaři, IT odborníci, obchodníci a další. Všechny však spojují nasbírané vědomosti a zkušenosti a vůle je předat dalším.
2. Peníze
Andělský investor logicky musí mít peníze. Kolik přesně? Těžko říct. Obecně se říká, že by člověk do rizikových investic (což startupy jednoznačně jsou) neměl vkládat víc, než je přibližně 10 % jeho volného kapitálu. Pokud má startupu finančně pomoci, několik tisíc korun určitě stačit nebude. Chce-li firmu skutečně posunout dále, musí se celková výše investice pohybovat spíše v řádech vyšších stovek tisíc, někdy i jednotek milionů korun. Samozřejmě je běžné, že se jednotliví andělští investoři spojují a každý přispěje svojí menší částí, i tak jsou to ale typicky stovky tisíc korun za každého.
Zároveň musí business angel počítat s tím, že o peníze může přijít. To se u začínajících startupů prostě stává, procento úspěšných byznysů je velmi malé. I z toho důvodu investora nesmí případná finanční ztráta tolik „bolet“. Investice do společnosti není likvidní, pokud si investor po třech letech vzpomene, že by měl splatit hypotéku, koupit nové auto nebo zaplatit dětem univerzitu v zahraničí, musí na to vzít peníze někde jinde.
A na rozdíl od investičních fondů jsou prostředky od andělského investora jeho vlastní. Skrývá se za nimi úsilí a roky práce. Sám si však může rozhodovat o tom, kam takto vydělané peníze umístí.
3. Charakter
V byznysu se setkáte s různými typy lidí, kteří mají různé vlastnosti. Nelze jednoznačně říct, které z nich jsou pro úspěch nejlepší, ale je jasné, že podnikatelé nebo manažeři měli ten správný mix. Jednoduše proto, že je přivedl k úspěchu.
U angel investování je to podobné. Přesto si myslím, že je několik ingrediencí, které by do tohoto pomyslného ideálního koktejlu měly patřit.
V první řadě na investora musí být spoleh. Nesmí být podrazák, který jen slibuje a pak sliby neplní. Měl by také mít trpělivost, zejména ve vztahu ke své investici. Rozvíjet firmu je běh na dlouhou trať a přes všechnu snahu se některé věci nedají uspěchat. Zároveň musí být investor ochotný nést ztráty, když se věci nedaří (a nedaří se často). Zvládnout být nad věcí, i když dobře nasměrovaný cholerik občas také tým dobře nakopne.
Dobrý angel investor do firmy nenasype pouze peníze a pak odejde stranou. Měl by radit a fungovat jako parťák, zároveň však musí nechat tým pracovat a důvěřovat jeho schopnostem.
4. Motivace
Jaká je ta správná motivace angel investora? Protože jde o investice, vždy je jedním z hlavních kritérií možnost zhodnocení vložených prostředků. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že pokud budete hledat jistotu, byť s menší mírou zhodnocení, existují mnohem méně riskantní investice. Business angel však ideálně nechce pouze vydělat. Pomáhá rozvoji dalšího podnikání, touží být u toho, když něco nového roste a třeba i mění svět. Často investuje do oboru, který je mu nejblíž, protože ho jednoduše baví být stále v obraze a sledovat nejnovější trendy. Popřípadě chce pomoci regionu, ze kterého sám pochází, něco mu vrátit. Může investovat do technologie, která uleví životnímu prostředí nebo například usnadní péči o starší lidi. A když má investice smysl, je případné zhodnocení o to příjemnější.
5. Rozumná očekávání
Kdokoli má chuť se pustit do andělského investování, měl by v první řadě nejdřív sám zhodnotit, co od toho vlastně očekává. Tím si zcela jistě ušetří pozdější případné znechucení a frustraci z nepovedeného projektu.
Business angel nemůže automaticky počítat s tím, že jeho investice bude úspěšná. Měl by v to doufat a dělat vše pro to, aby to tak dopadlo, ale pořád musí mít na paměti možnost, že se to nepovede a firma zkrachuje. Občas se stává, že prvotní investice nestačí a pro přežití firmy bude potřeba přidat další prostředky.
Peníze uložené do firmy z ní investor nedostane, kdy bude chtít. Nejrozumnější „čekací doba“ je 3–5 let, samozřejmě v případě, že vše půjde podle plánu. Což dost často nejde.
Projekt se občas ukáže jako nefunkční a ani další investice jej už nezachrání. V tom případě je nutné se s tím co nejrychleji smířit, zbytečně na něm nelpět a včas se od něj odříznout. Ani anděl nemůže „roztahovat svá křídla“ donekonečna.
Kde beru své názory? Více o mě najdete zde.
1. Vzdělání a zkušenosti
Jak jsem již psal v minulém blogu, angel investování úzce souvisí s předáváním zkušeností s podnikáním a zkušenosti člověk na žádné škole nezíská. Z tohoto pohledu je víceméně jedno, zda business angel absolvoval strojní průmyslovku nebo Harvard. Mnohem důležitější je, co má za sebou a jestli rozumí byznysu a jeho budování. A zda je ochotný něco ze svých znalostí předat dál.
Většina angel investorů totiž úspěšně vybudovala a řídila firmu, někteří jich zvládli i několik. Sami nejlépe ví, jaké to je začínat s omezenými prostředky a jaké problémy zakladatel společnosti v začátcích řeší. Jiní se dost dlouho pohybovali (nebo pohybují) ve vrcholných manažerských pozicích, aby sami chápali, co rozvoj byznysu obnáší. Rozumí finančnímu řízení firmy a taky tomu, že se někdy daří a někdy zkrátka ne.
I proto se nedá říct, že angel investor musí pocházet z nějakého specifického oboru. Jsou mezi námi právníci (kteří vybudovali svou kancelář), lékaři (kteří vybudovali svou praxi), strojaři, IT odborníci, obchodníci a další. Všechny však spojují nasbírané vědomosti a zkušenosti a vůle je předat dalším.
2. Peníze
Andělský investor logicky musí mít peníze. Kolik přesně? Těžko říct. Obecně se říká, že by člověk do rizikových investic (což startupy jednoznačně jsou) neměl vkládat víc, než je přibližně 10 % jeho volného kapitálu. Pokud má startupu finančně pomoci, několik tisíc korun určitě stačit nebude. Chce-li firmu skutečně posunout dále, musí se celková výše investice pohybovat spíše v řádech vyšších stovek tisíc, někdy i jednotek milionů korun. Samozřejmě je běžné, že se jednotliví andělští investoři spojují a každý přispěje svojí menší částí, i tak jsou to ale typicky stovky tisíc korun za každého.
Zároveň musí business angel počítat s tím, že o peníze může přijít. To se u začínajících startupů prostě stává, procento úspěšných byznysů je velmi malé. I z toho důvodu investora nesmí případná finanční ztráta tolik „bolet“. Investice do společnosti není likvidní, pokud si investor po třech letech vzpomene, že by měl splatit hypotéku, koupit nové auto nebo zaplatit dětem univerzitu v zahraničí, musí na to vzít peníze někde jinde.
A na rozdíl od investičních fondů jsou prostředky od andělského investora jeho vlastní. Skrývá se za nimi úsilí a roky práce. Sám si však může rozhodovat o tom, kam takto vydělané peníze umístí.
3. Charakter
V byznysu se setkáte s různými typy lidí, kteří mají různé vlastnosti. Nelze jednoznačně říct, které z nich jsou pro úspěch nejlepší, ale je jasné, že podnikatelé nebo manažeři měli ten správný mix. Jednoduše proto, že je přivedl k úspěchu.
U angel investování je to podobné. Přesto si myslím, že je několik ingrediencí, které by do tohoto pomyslného ideálního koktejlu měly patřit.
V první řadě na investora musí být spoleh. Nesmí být podrazák, který jen slibuje a pak sliby neplní. Měl by také mít trpělivost, zejména ve vztahu ke své investici. Rozvíjet firmu je běh na dlouhou trať a přes všechnu snahu se některé věci nedají uspěchat. Zároveň musí být investor ochotný nést ztráty, když se věci nedaří (a nedaří se často). Zvládnout být nad věcí, i když dobře nasměrovaný cholerik občas také tým dobře nakopne.
Dobrý angel investor do firmy nenasype pouze peníze a pak odejde stranou. Měl by radit a fungovat jako parťák, zároveň však musí nechat tým pracovat a důvěřovat jeho schopnostem.
4. Motivace
Jaká je ta správná motivace angel investora? Protože jde o investice, vždy je jedním z hlavních kritérií možnost zhodnocení vložených prostředků. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že pokud budete hledat jistotu, byť s menší mírou zhodnocení, existují mnohem méně riskantní investice. Business angel však ideálně nechce pouze vydělat. Pomáhá rozvoji dalšího podnikání, touží být u toho, když něco nového roste a třeba i mění svět. Často investuje do oboru, který je mu nejblíž, protože ho jednoduše baví být stále v obraze a sledovat nejnovější trendy. Popřípadě chce pomoci regionu, ze kterého sám pochází, něco mu vrátit. Může investovat do technologie, která uleví životnímu prostředí nebo například usnadní péči o starší lidi. A když má investice smysl, je případné zhodnocení o to příjemnější.
5. Rozumná očekávání
Kdokoli má chuť se pustit do andělského investování, měl by v první řadě nejdřív sám zhodnotit, co od toho vlastně očekává. Tím si zcela jistě ušetří pozdější případné znechucení a frustraci z nepovedeného projektu.
Business angel nemůže automaticky počítat s tím, že jeho investice bude úspěšná. Měl by v to doufat a dělat vše pro to, aby to tak dopadlo, ale pořád musí mít na paměti možnost, že se to nepovede a firma zkrachuje. Občas se stává, že prvotní investice nestačí a pro přežití firmy bude potřeba přidat další prostředky.
Peníze uložené do firmy z ní investor nedostane, kdy bude chtít. Nejrozumnější „čekací doba“ je 3–5 let, samozřejmě v případě, že vše půjde podle plánu. Což dost často nejde.
Projekt se občas ukáže jako nefunkční a ani další investice jej už nezachrání. V tom případě je nutné se s tím co nejrychleji smířit, zbytečně na něm nelpět a včas se od něj odříznout. Ani anděl nemůže „roztahovat svá křídla“ donekonečna.
Kde beru své názory? Více o mě najdete zde.