Samozřejmě, že je. Dokonce poměrně snadno, levně a velmi účinně.


Dne 24. září jsem zaslal ministrovi zdravotnictví Hegerovi, Generálnímu ředitelství cel a Únii výrobců a dovozců lihovin a 9. října i Ministerstvu financí a Státní tiskárně cenin nabídku na řešení nelegální výroby a distribuce alkoholu, spočívající v doplnění kontrolních pásek, tzv. kolků dvojicí neopakovatelných údajů, tvořenou číslem kolku v otevřené formě (pro lidi) a k němu vztaženému zakódovanému údaji v čárovém kódu (pro stroje) a vzniku počítačového tzv. Referenčního centra kolků.

Nabízený systém by bez zbytečných podrobností fungoval následovně.

Na počítači, nepřipojeném z důvodu bezpečnosti na internet, může nezávislý subjekt připravovat libovolné množství výše uvedených dvojic údajů, které bude předávat Státní tiskárně cenin (STC) nebo si je může STC připravovat sama.

STC vytiskne uvedenou dvojici údajů na každý kolek a současně s distribucí kolků výrobcům alkoholu předá tyto údaje do databáze Referenčního centra kolků (RCK), umístěné nejlépe na serveru Generálního ředitelství cel (GŘC).

Každý výrobce, distributor a prodejce pak oznámí výdej, resp. příjem hotových okolkovaných výrobků přes internet do RCK.

Při prodeji alkoholu v kamenném obchodě sejme pokladní čárový kód z kolku a jeho znakovou formu zašle po internetu do RCK, které jí příp. může obratem zaslat zpět číslo kolku pro kontrolu (provoz on line v reálném čase není nutný). Znakovou formu čárového kódu, příp. i číslo kolku vytiskne pokladna na účtenku. Kupující si pak muže doma ověřit celou historii zakoupeného alkoholu („rodný list“ lihu, výrobce, datum výroby, distributora atd.) na webových stránkách RCK zadáním znakové formy čárového kódu nebo jen čísla kolku z účtenky.

V případě prodeje rozlévaného alkoholu mimo kamenný obchod sejme obsluha před otevřením láhve čárový kód z kolku a jeho znakovou formu zašle přes internet do RCK. Není-li na daném místě dostupný internet, lze číslo kolku odeslat do RCK formou SMS přes mobilní telefon s preferovaným režimem doručování. Za ukončení rozlévání alkoholu se považuje oznámení o otevření další láhve téhož obsahu (značky) do RCK.

Aby nedocházelo k „rozlévání“ jedné láhve neúměrně dlouhou dobu, je alespoň z počátku nutná častá, nepravidelná a de facto přepadová kontrola hospod, barů, stánků a večerek ze strany celní správy a ČPOI, vybavená mobilními snímači čárového kódu, alternativně mobilními telefony s možností internetové komunikace nebo jen „inventurním“ seznamem zboží, připraveném RCK. Při nálezu jakékoliv neokolkované láhve a to i ve skladu, autě majitele stánku apod., je takový alkohol nelegální. Prostor pro doplňování již otevřených lahví nelegálním alkoholem tak bude minimální a časem téměř zmizí, neboť provozovat tuto činnost v malém se nikomu nevyplatí.

Pro STC, výrobce alkoholu, distributory a prodejce v kamenných obchodech se jedná o minimální úpravu. Pro ostatní prodejce to může znamenat investici v řádu tisíců Kč, příp. mohou ke komunikaci s RCK využívat pouze mobilní telefony.

Jedinou významnější investicií je pořízení RCK a jeho programového vybavení. Nejdražší mobilní snímače čárového kódu pro kontroly v terénu, umožňující přímé odesílání nasnímaných dat do počítače, stojí vč. DPH max. 15000 Kč.

Příprava a plošné zavedení výše popsaného systému si může vyžádat náklady v rozsahu max. 15-30 mil. Kč, jeho provoz pak podstatně méně a celý systém může být během 3-6 měsíců po úpravě legislativy v pilotním provozu. Vzhledem ke zvýšenému výběru daní, které není třeba kvůli omezení nelegálního prodeje snižovat a distribuci cca 100 mil. lahví pouze legálního alkoholu ročně, jsou tyto náklady prakticky zanedbatelné.

V případě nezájmu státu si takový systém může pořídit kterýkoliv větší výrobce alkoholu sám nebo všichni výrobci sdruženi v Unii výrobců a dovozců lihovin dohromady a to zavedením vlastního dodatečného „kolku“ s uvedenou dvojicí údajů např. na štítku na zadní straně láhve a to i pro dovážené lihoviny. Náklady na zavedení a pouze pasivní provozování vlastního dodatečného „kolku“, bez vzniku firemního RCK, se mohou pohybovat v rozsahu max. stovek tisíc Kč.

Samozřejmě jsem neočekával, že na takovou nabídku řešení bude někdo reagovat a až na GŘC, který alespoň projevil zájem o bližší informace, jsem se vůbec nemýlil. To by totiž musely mít příslušné úřady a instituce především politickou vůli s problémem něco dělat. V době, kdy je již 23 let v zájmu maximalizace soukromých zisků na pořadu dne likvidace základní funkce státu a sice chránit občany mj. i zdravotně, by se taková činnost rovnala zázraku, o kterém si může nechat navěky zdát těch 37 zemřelých a desítky dalších zdravotně trvale postižených lidí.