Nová aféra dokresluje český model organizace veřejné správy.

V noci ze středy na čtvrtek bylo na úřadu vlády rušno. Ještě před tím než se začalo zatýkat, se ministři paradoxně zabývali odpolitizováním státní správy. Úspěšně schválili návrh zákona, který umožní i nadále devastaci státní správy a prohloubí politickou korupci na úřadech. Návrh zákona, který vzniknul podle mého názoru pouze kvůli výtce Evropské komise, která chce odpolitizovanou státní správu. EK zkrátka nedá 500 miliard do země, kde politici bezostyšně „odklání“ a manipulují vše, co se týká veřejných prostředků. Politici se naučili odrážet cokoliv smysluplného komentářem „mělo by to nároky na státní rozpočet“.

Všichni vnímáme, jak extrémní je vliv politiků na úředníky v Česku. Podezření vrchní ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády nebo bývalého náměstka ministra zemědělství ze zneužití pravomoci úřední osoby a dalších trestných činů je krásným příkladem české praxe odpolitizované veřejné správy. Dokud se nevymezí jasná pravidla, která by politikům nastavila mantinely, ve kterých se budou smět pohybovat, bude české trápení pokračovat.

Záchrana nebo demagogie?

Vládní návrh obsahuje úžasnou absurditu, kterou události posledních dnů jenom dokreslují. O co jde? V každém ministerstvu bude politicky nominovaný státní tajemník, který se stane „vedoucím úředníkem“. Tento politický státní tajemník bude dohlížet na personální politiku a tím i na personálního ředitele. Tajemníka bude jmenovat ministr bez výběrového řízení se souhlasem premiéra. Odvolávat ho bude ministr bez udání důvodu. Jinými slovy, jde o další politické koryto na každém ministerstvu. Neumím si vysvětlit, jestli si předkladatelé tohoto řešení udělali z veřejnosti legraci, nebo to myslí vážně!

První co mě napadlo, bylo, že bychom raději rovnou mohli přesunout personální odbory ministerstev do prostor sekretariátu politických stran příslušných ministrů. Došlo by tím dozajista k finanční úspoře a snížení nároku na státní rozpočet… Bylo by to vlastně doslova „transparentní“ řízení personální politiky podle českého modelu.

Je to další z příkladů boje proti korupci, kdy se o korupci dlouze debatuje a mezi tím se vesele zneužívá státní rozpočet. Kauzy ani nemá cenu jmenovat, protože jich je už tolik, že jedna ani nedozní a už ji přehluší nová.

Co dál?

Současná státní správa je prorostlá politicky spřízněnými osobami. Jediné možné pro zlepšení je striktní zákaz politikům účastnit se na úřednických pozicích! Slušný politik patří do sněmovny, do zastupitelstva, na ministerské křeslo nebo do politické strany. Nepatří ale na pozici vedoucího toho či onoho odboru ministerstva nebo úřadu.

Druhá věc, která je potřeba pro uzdravení po příštích volbách, je odvolání všech vysoce postavených úředníků a vypsání transparentních otevřených řízení s jasně definovanými kritérii na praxi a odbornost. Bez toho se budeme ještě dlouhá léta trápit s osobami napomáhajícími „snižování nároků na státní rozpočet“, které nás stálo a ještě bude stát stovky miliard…

Poslední nutnost je transparentní mzdová politika. Už žádné příplatky a neřízené odměny. Jedině transparentní pevný tabulkový plat odvozený od průměrů v podnikatelské sféře a to od uklízečky a po ministra. Nic víc, nic míň!

Excesům se neubráníme, ale měli bychom někde konečně začít. Třeba bude současná aféra možností pro systémovou změnu…