Konečně můžeme složit celou mozaiku.

Pan Babiš mě ve své řeči v Poslanecké sněmovně, na kterou se vztahuje imunita, obvinil z toho, že jsem řekl pravdu. Řekl jsem, že z veřejných zdrojů byly informace o způsobilých výdajích na firmu Farma Čapí hnízdo 203 milionů. Z toho vyvodil závěr, že jsem lhář. Logice se možná takový závěr příčí, ale ve světle všech výroků v kauze Čapí hnízdo mne to nijak nepřekvapuje. Horší jsou pro mě důsledky takového závěru. Od včerejška si musíme vybrat, zda věřit logice nebo panu ministrovi, obojí najednou již nelze. Beru to ale pozitivně. Po středeční mimořádné schůzi Sněmovny lze konečně poskládat všechny střípky mozaiky o přidělení dotace Čapímu hnízdu do jednoho obrázku.

Střípek 1: Chyběla potřebnost dotace.
Doporučení Evropské komise stejně jako rozhodnutí Soudního dvora EU ohledně poskytování dotací malým a středním podnikům jasně říkají, že dotaci lze poskytnout pouze takovému malému a střednímu podniku, který ji potřebuje (1). Farma čapí hnízdo dostala od banky úvěr ve výši 350 mil., za který ručil Agrofert. Nemohla dostat od téže banky úvěr o 50 mil. vyšší? Vyšší právě o tolik, kolik činila dotace. Těch padesát navíc by Agrofert zjevně bez obav zaručit zvládnul. Farma Čapí hnízdo proto zjevně dotaci nepotřebovala.

Střípek 2: Byla tu přítomnost strategického partnera.
Doporučení Evropské komise rovněž výslovně uvádí, že dotaci nepotřebuje malý a střední podnik, který má strategického partnera. Farma Čapí hnízdo, jak vyplývá z veřejně dostupných informací a opakovaných prohlášení Andreje Babiše, takového strategického partnera – Agrofert - měla (2). Právě toto výslovně vylučují evropská pravidla pro dotace malým a středním podnikům.

Střípek 3: Nešlo o malý a střední podnik.
Informace o vlastnické struktuře, statutárních orgánech společnosti a další indicie ukazují na propojení mezi firmou Farma Čapí hnízdo a holdingem Agrofert. Farma Čapí hnízdo byla natolik provázána s holdingem Agrofert, že se nejednalo o samostatný a nezávislý malý a střední podnik, ale propojený podnik. Spojovalo je vedení účetnictví, vzájemné pronájmy nemovitostí, ručení za úvěry, pronájmy vozidel, investor, atd. Pokud tedy Farma Čapí hnízdo nebyla samostatná, byla závislá na jiném podniku a jednala s tímto podnikem společně. Ve skutečnosti proto nebyla malým a středním podnikem. Ani podle formálních podmínek proto nebyla způsobilá pro čerpání dotace určené potřebným samostatným a nezávislým malým a středním podnikům.

Střípek 4: Na formální vlastnické struktuře nezáleží.
O tom, zda jde o nezávislý a samostatný malý a střední podnik, nemůže rozhodovat neověřené čestné prohlášení žadatelů o dotaci nebo nejasná vlastnická struktura žadatele, která byla navíc v okamžiku podání žádosti maskována anonymními akciemi. Soudní dvůr Evropské unie výslovně uvedl ve dvou rozsudcích týkajících se čerpání dotací pro malé a střední podniky, že definici malého a středního podniku nelze obcházet formálními důvody nebo formálními právními konstrukcemi (3).

Střípek 5: Anonymita vlastníků firmy čerpající veřejné prostředky rovná se problém.
I přes zrušení anonymních listinných akcií od roku 2014 lze stále skrývat skutečného vlastníka firem. Vlastnictvím svěřeneckého fondu s anonymními beneficienty, prostřednictvím kmenových listů (u s.r.o.) nebo listinnými akciemi na jméno (u a.s.). Utajený převod vlastnictví firmy přes kmenové listy či listinné akcie na jméno je jen o jeden drobný krok složitější. Před tím, než se kmenový list či listinná akcie předá, se musí přepsat jméno vlastníka. I dnes lze měnit vlastníky donekonečna, aniž by se museli kdekoli registrovat. I přesto, že jsme několikrát slyšeli „že jde jenom o 50 milionů“, kauza Čapí hnízdo slouží jako učebnicový příklad zneužití anonymity vlastníka u firmy, která čerpá protiprávně veřejné peníze. Je úplně jedno jestli se jedná o dotace EU nebo prostředky ze státního či regionálních rozpočtů (4).

Střípek 6: Anonymní vlastníky nelze prokázat.
Jelikož anonymní vlastníky nelze žádnými dokumenty prokázat, hodnota tvrzení, kdo byl vlastníkem anonymních akcií firmy Farma Čapí hnízdo, se limitně blíží nule. O to hůř, když se tvrzení o vlastníkovi v průběhu času několikrát změnilo. Informace o tom, že vlastníci jsou osoby blízké, je navíc z důkazního hlediska tím nejméně věrohodným tvrzením. Krom toho anonymní akcie mohly přecházet z ruky do ruky prakticky každý den od data podání žádosti až po vypršení lhůty udržitelnosti, tedy doby, kdy musel příjemce dotace dodržet podmínky, za kterých dotaci dostal (5).

Střípek 7: Když různé firmy vlastní jedna rodina, jde o společné ovládání.
V roce 2014 řešil Soudní dvůr Evropské unie velmi podobný případ, jako je Čapí hnízdo, v Německu. Tři příslušníci jedné německé rodiny vlastnili a ovládali malou firmu na výrobu plastů, která žádala o dotaci pro malé a střední podniky. Dva z nich seděli zároveň v orgánech jiné společnosti, kterou vlastnil rodič jedné z těchto tří osob. Německý dotační úřad ovšem žádosti údajné malé firmy o dotaci nevyhověl. Měl za to, že obě firmy jsou prostřednictvím rodinných příslušníků propojené, a obě dohromady tudíž již netvoří malý a střední podnik, ale velký podnik. Podle Evropského soudu propojení rodinných příslušníků jim umožňuje jednat společně, tzn. slaďovat jejich „jednání s cílem uplatňovat vliv na obchodní rozhodnutí dotyčných podniků, což vylučuje, aby tyto podniky mohly být považovány za vzájemně hospodářsky nezávislé,“ tj. za malý a střední podnik oprávněný čerpat dotaci (6). Uvedený rozsudek popisuje aplikaci dříve schválených evropských předpisů, které se týkají stejně tak i dotace na Čapí hnízdo z roku 2008.

Střípek 8: Auditované účetní závěrky firmy Farma Čapí hnízdo a.s. jsou neúplné či zfalšované.
Podle tehdy platné a účinné účetní vyhlášky (2008 – 2013) měla každá společnost uvést v příloze k účetní závěrce své přímé vlastníky, kteří se na společnosti podílejí dvaceti a více procenty (7). Jestliže každé z dětí Andreje Babiše mělo na společnosti Farma Čapí hnízdo podíl ve výši alespoň 20 % a bratr jeho partnerky ve výši 60 %, měl být minimálně jeden z nich nebo všichni uvedeni v příloze k účetní závěrce jako vlastníci. V žádné z účetních závěrek firmy Farma Čapí hnízdo za léta 2009 až 2013 ovšem tento vlastník či vlastníci s podílem 20 a více procent uvedeni nejsou. Všechny tyto účetní závěrky jsou navíc auditované bez výhrad. Auditor tím mj. potvrdil, že účetní závěrka včetně příloh obsahuje všechny informace, které podle platných a účinných právních předpisů obsahovat má. Povinný údaj o přímých vlastnících s 20 a více procenty však chybí. Jde o opomenutí auditora? Úmysl? Či o opakovanou náhodu? Krom toho účetní závěrka za nejdůležitější rok 2008 ve sbírce listin obchodního rejstříku není založena. Nejspíš další náhoda?

Střípek 9: V žádosti o dotaci muselo být minimálně prohlášení, že firma Farma Čapí hnízdo a.s. je malým a středním podnikem.
Jak jsme se dozvěděli na veřejné schůzi Sněmovny ohledně kauzy Čapí hnízdo, žádost o dotaci musela obsahovat čestné prohlášení, že žádající společnost Farma Čapí hnízdo je malým a středním podnikem. Toto prohlášení musela podepsat osoba, jež za Farmu Čapí hnízdo podepsala žádost o dotaci. Copak asi znamená, když někdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu?

Střípek 10: Splnění podmínek malého a středního podniku ani potřebnosti dotace se neověřovalo.
Na základě informací, jež zazněly ve Sněmovně, je zřejmé, že pravdivost prohlášení, že firma Farma Čapí hnízdo je malým a středním podnikem, nikdo neověřoval. Další podmínka pro získání dotace - podmínka potřebnosti - byla, jak se zdá, zcela ignorována, a to jak dotačními úřady, tak následnými kontrolami. Fakt, že základní podmínky pro oprávněnost poskytnutí dotace úřady nezkoumaly a, kdo ví, zda se zkoumají nyní, je možným závažným systémovým problémem čerpání evropských dotací. Rovněž tak začíná být jasné, proč jsme za unijní dotace pořídili tolik nepotřebných golfových hřišť, wellness center a kongresových paláců, jež byly bezpochyby realizovány samostatnými a nezávislými malými a středními podniky.

Sečteno a podtrženo
Deset z deseti střípků složeného obrázku ukazuje, že čapí hnízdo bylo čápovo. Německé úřady dokázaly v roce 2012 poznat machinace s definicí malého a středního podniku dokonce předtím, než samotnou dotaci udělily. I italské úřady v roce 1999, před tím než poskytly dotaci údajně malé firmě na výrobu solárních panelů vlastněné velkým holdingem, měly tu slušnost zeptat se Evropské komise, zda jde o podporu slučitelnou. Evropská komise a následně i Evropský soudní dvůr potom italským úřadům potvrdily, že nejedná-li se o samostatný a nezávislý malý a střední podnik, který podporu skutečně potřebuje, je poskytnutí podpory takovému podniku protiprávní. Je vidět, že u nás jsme tak trochu víc na východ a moc se s tím nepáráme. Důležité je dotace vyčerpat. Jsem zvědavý, jestli střípky mozaiky poskládají i ti, kterým to přísluší. Moc práce to věru nedá.

Odkazy z textu na relevantní zdroje:
(1) Bod 9 a bod 12 Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků; odst. 39 rozhodnutí Evropského soudního dvora C-91/01 z 29. dubna 2004 ve věci Itálie vs. Evropská komise,
(2) Čl. 3, odst. 1 až 3 Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků
(3) Odst. 50 rozhodnutí Evropského soudního dvora C-91/01 z 29. dubna 2004 ve věci Itálie vs. Evropská komise, odst. 39 rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-110/13 z 27. února 2014 ve věci HaTeFo GmbH proti Finanzamt Haldensleben
(4) Anonymních příjemců dotací jako Čapí hnízdo jsou stovky, Jiří Skuhrovec, blog Aktuálně.cz, 23. března 2016
(5) Zajímavý údaj uvádí v tomto ohledu Nadační fond proti korupci. Podle něj by měli advokát Václav Knotek a notář Svatopluk Procházka, jako povinné osoby podle zákona proti praní špinavých peněz, uchovávat listiny a identifikační údaje osob, které advokát Václav Knotek zastupoval na valných hromadách firmy Farma Čapí hnízdo konaných 5. ledna 2009 a 31. srpna 2010. Kopie identifikačních průkazů dětí Andreje Babiše a bratra její partnerky by měly tyto osoby uchovávat po dobu deseti let (více informací na http://www.nfpk.cz/glosy/janusz-konieczny/4363)
(6) Odst. 39 rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-110/13 z 27. února 2014 ve věci HaTeFo GmbH proti Finanzamt Haldensleben (poznámka pro právní hnidopichy: Soudní dvůr Evropské unie podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládá a aplikuje unijní právo, soud právo nevytváří; v důsledku toho i rozsudek z 27. února 2014 je relevantní pro skutečnosti, které se staly před tímto datem, protože soud pouze vyložil, jaká byla interpretace doporučení Komise ohledně malých a středních podniků k datu přijetí tohoto doporučení dne 6. května 2003 - s účinky pro Českou republiku od 1. května 2004, kdy přistoupila k EU).
(7) § 39, odst. 1 vyhlášky 500/2002 Sb. ve znění platném v letech 2008 – 2013