Bojím se nové Křišťálové noci v Německu, nyní proti Turkům. Do konce století přijde krize, která ohrozí lidstvo, řekl PL Martin Jan Stránský

13. 12. 2017 | 11:13
Přečteno 2347 krát
ROZHOVOR Do konce tohoto století se pravděpodobně stane vážná ekologická nebo biologická krize, která ohrozí lidstvo, souhlasí se závěrem tisíců světových vědců vydavatel časopisu Přítomnost, neurolog Martin Jan Stránský. Připomíná různá ohniska napětí ve světě, ale i v našem blízkém sousedství. „Bojím se děsivého scénáře, ve kterém se bude opakovat Křišťálová noc, tentokrát proti Turkům.  Lidské sklony, lidská povaha jsou biologicky a evolučně neměnné, zvlášť když májí silné kořeny, jako mají ty německé,“ prohlásil lékař v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. A naprosto otevřeně a kriticky hodnotí politickou situaci v České republice. Je přesvědčen, že příštím českým prezidentem bude Jiří Drahoš.

Rozmýšlel jste se, jestli dáte rozhovor ParlamentnímListům.cz, můžete vysvětlit proč?

Narážíme na stav, který se netýká jen Parlamentních listů, ale dnešních médií obecně. Parlamentní listy jsou ukázkovým příkladem, protože vystupují jako noviny, které vyjádřují určitou představu kontroly, alespoň co se týče základních pravd. V tomto smyslu Parlamentní listy ale nejsou noviny, jsou nástěnkou, na kterou kdokoli může pověsit cokoli. A jsme u toho. Někteří tvrdí, že čím více informací proudí z různých stran, tím lépe. Každý je přece dost inteligentní a svéprávný, aby se rozhodl, co chce číst a co je pravdivé. Jiní zase tvrdí, že takováto média deformují a ponižují společnost. Je to vlastně problém MacDonalds: Je to laciné a nezdravé, ale každý to jí anebo si na to zvyknul. A aby toho nebylo málo, existují lidé, kteří říkají, že jim vadí, když poskytuji takovým médiím rozhovor, že to by oni neudělali. Já jim na to ale odpovím takto: Dobře, ale pokud chci dostat moje názory k co nejvíce lidem, aby se o nich mohlo široce diskutovat, není lepší publikovat tam, kde se dá, včetně Parlamentních listů, které mají velkou čtenost?

Mnohá média včetně ParlamentníchListů.cz argumentují svobodou projevu, proto dávají prostor každému, i extrémnímu názoru. Někdo pak tvrdí, že lidé, možná ze zvyku z totality, považují jinde potlačovaný extrémní názor za pravdivý. Je dobré, aby měli možnost svobodného vyjádření všichni bez rozdílu?

Ať se jedná o osvíceného člověka nebo o úplného blbce, dnes má každý přístup k médiím, z nichž si vybere to, co chce. A nejen to. Přes sociální sítě si může každý vytvořit svoje divadlo a troubit do světa vlastní pravdu. A pokud se mu něco nelíbí, tak to prostě vyškrtne, není vůbec nucen to konfrontovat či o tom diskutovat. A právě to je negativní kámen úrazu dnešní doby. Stačí se podívat se na reakce k článkům v diskusi – jsou to skoro vždy pouze osobní urážky, polemiku s myšlenkou tady najdete jen výjimečně, zpravidla je to jen útok na autora. Vsadím vše, že stejné to bude i s tímto rozhovorem. Chudák, který anonymně nadává, totiž  nedovede nic jiného. Právě to vysvětluje, proč je tu tolik lidí, kteří volí komunisty, extrémisty, a proč máme premiéra, který čelí trestnímu stíhání. Skutečná pravda a patřičné morální základy se pomalu tvoří, jak vůči minulosti, o které jste se zmínila, tak i vůči dnešní době, která skutečnou pravdu relativizuje přes noviny, jako jsou Parlamentní listy, které legitimizují názory extrémistů tím, že je vytisknou.  V jiných zemích je nevytisknou, ví totiž velice dobře proč. Mají silnější morální základy.   

Když mluvíte o morálních základech, jaký je podle vás vztah mezi politikou a morálkou?

To je důležitá otázka a odpovědi jsou dvě. Někteří tvrdí, že je rozdíl mezi morálním uvažováním a politickou gramotností. Je přece spousta lidí, kteří dělají dobré věci, jsou slušní, ale politicky jsou méně vzdělaní, takže volí například ty komunisty.  A já na to odpovídám: Houbelec! To je ten přesný důkaz našeho alibismu, který vychází z nihilistického, sobeckého pozadí, které infiltrovalo tuto společnost. Přeci mezi dobrou politikou a dobrou morálkou nemá být vůbec žádný rozdíl! To říkám jako člen čtvrté generace rodiny, která sloužila svobodnému českému lidu. Jenže taková zkušenost a tradice jsou tady vzácné, chce to čas naučit se to a uvědomit si to. Málokterý občan respektuje málokterého politika; politici jsou považování za zloděje. Jenže je na čase uvědomit si, že dnešní politici jsou přesným obrazem české společnosti. Volíme je, dovolujeme jim vše. Podívejte se na prezidenta, to je katastrofa. Padá do národních klenotů a veřejně používá slovo k…a.  A pokud se slušný politik pokusí dostat se na vrchol, buď ho pohltí systém, nebo místní český cynismus. 

Kritizujete často prezidenta Miloše Zemana. Ale kontroverzní osoba – Andrej Babiš, kterého jmenoval prezident novým premiérem, byť byl, než znovu získal ve volbách imunitu, trestně stíhán kvůli podezření z padesátimilionového dotačního podvodu a navíc nemá podporu většiny Poslanecké sněmovny, vám nevadí?

Teď budu upřímný. Z jednoho pohledu samozřejmě ano. Jenže, pokud se na něj podíváme z reálné perspektivy naší společnosti, musíme se ptát: Proč nám má Babiš vadit, když nám nevadí to, že dvanáct procent lidí volí stranu, která se jako jediná v Evropě formálně nezřekla zvěrstev z minulosti? Proč nám nevadí to, že kancelář prezidenta řídí člověk, který nemá bezpečnostní prověrku? Proč nám nevadí to, že prokazatelní lháři a tuneláři, jako je David Rath, stále svobodně podnikají? Použijme tedy jedno a stejné měřítko pro všechny, pak se můžeme dostat k panu Babišovi. 

Určitě to mnoha lidem vadí, ale část společnosti obhajuje svoji pasivitu tím, že jsou všichni politici stejní, že všichni mají za sebou nějakou minulost, že všichni kradou, a že s tím jako volič stejně nic neudělá.

To, že tady existuje jakási pasivní rezistence, jak to kdysi řekl Václav Klaus, je to nejstupidnější možné tvrzení. Každý z nás, kdo sedí na zadku a hájí se tím, že všichni kradou a on sám s tím nic nemůže nic udělat, je stejně vinen. Tohle se ale neděje jen u nás – stačí se podívat například na Spojené státy. Tam se vyvraždí 350 lidí, vrah měl 46 samopalů v jednom hotelovém pokoji a nikomu to nevadí. Když mladý kluk zavraždil ve škole v Connecticutu šestadvacet dětí samopalem, který mu koupila jeho matka, nic se v Americe nezměnilo. Minulý týden tam bylo rozšířeno právo skrytého nošení zbraní. Nárok na to má prý každý. Jako rodilý Američan na to koukám a říkám si: ta Amerika je národ úplných blbců, kteří přišli o veškerý rozum, zaplať pánbůh, že žiju v Čechách!  Jenže mám pocit, že tento princip nárokování spojený s rozmělněním pravdy vede k rozkladu nezbytných hodnot, že je v pořádku, aby si každý dělal, co chce a musíme mu to dovolit. Protože dnes jsme se dostali až tam, že tyto věci ignorovat a troubit nesmysly má stejnou hodnotu, jako má inteligentní uvažování. Ano, z pohledu práva samozřejmě. Ale společensky to musí být odsouzeno, nikoliv upřednostněno. 

Když se takové věci dějí i jinde ve světě, jistě neexistuje jednoduchý recept, jak z této situace ven. Nebo o nějakém víte?

Pojďme se zabývat příčinou. Jako lidstvo nejsme uzpůsobeni tomu, abychom tři generace žili v rostoucím blahu. Jsme ve stejné situaci jako Římská říše před pádem: házíme křesťany lvům, čím víc krve a sperma a bouraček, tím líp, protože už nemáme, co by nás bavilo. Chceme nový iPhone, koupíme další kreditní kartu a tablet dítěti, abychom se s ním nemuseli bavit. Je teoreticky možné, že lidstvo na to přijde, ale prozatímní dějiny chování lidstva to vylučují. Musí přijít něco, čemu říkáme reset – velká kalamita, která zastaví vývoj falešných priorit a hodnot. Přijde to zvenku, anebo spíše z nás. 

Myslíte nějakou velkou přírodní nebo civilizační katastrofu, jako je třeba tání ledovců, dlouhé sucho, epidemie smrtícího viru, jaderná válka, stěhování národů?

Před pár týdny patnáct tisíc vědců podepsalo světovou deklaraci, že do konce tohoto století se pravděpodobně stane vážná světová ekologická anebo biologická krize, která ohrozí lidstvo. To je fakt a je to naprosto logické: planeta je přelidněna, je tu tání ledovců, hladina vody stoupá, zatímco zásoby pitné vody klesají, města mají přes třicet milionů obyvatel, a tak jsou zralá na rychlé šíření neléčitelných epidemií atd. Stále tu máme napětí mezi Ruskem a Čínou, v pozadí nám to zpestřují neřízený tlustý šašek v Severní Koreji a maligní narcista v Bílém domě. Velice mě zajímá naprostá deziluze, ve které žije většina Němců, která si myslela, že islámští migranti se dokáží integrovat do jejich společnosti čistě proto, že když žijí ve stejné zemi, stanou se Němci či je alespoň budou respektovat. Bojím se děsivého scénáře, ve kterém se bude opakovat Křišťálová noc, tentokrát proti Turkům. Lidské sklony, lidská povaha je biologicky a evolučně neměnná, zvlášť když má silné kořeny, jako má ta německá.  

Mnozí lidé zažili v České republice šok kvůli tomu, jak dopadly sněmovní volby i z toho jaká vznikla hlasovací koalice z hnutí ANO, SPD a KSČM. Objevují se hlasy, že je to nebezpečné, když se extrémní strany dostávají k moci. Jak se na to díváte jako člověk, který léta žil mimo Českou republiku, a má tedy určitý nadhled?

Koalice a koaliční systém je cesta do pekla, zvlášť v zemích, jako je ta naše. Tyto volby jsou vzorným důkazem. Menšinová vláda s tolerancí anebo něco jako opoziční smlouva, jsou toxickým jedem pro budování principů zodpovědnosti. Takže musí se změnit volební systém. Návrhy, například ten od Karla Janečka, kdy volič seřadí všechny kandidáty podle preference, je na místě. Pokud nedostane kandidát více než padesát procent hlasů, hlasy toho posledního se alikvotně rozdají těm zbývajícím. A postupně tak dál, než jeden z nich přesáhne padesát procent. Tím zvítězí kandidát, který skutečně vyhovuje nejvíce lidem, extrémisti odpadnou v prvním kole a nedostanou se dál. 

Jenže ještě důležitější než systém voleb je justice. To nejdůležitější pro naši zemi dnes je, aby byl Andrej Babiš Parlamentem opět vydán a aby soud rozhodl o jeho vině či nevinně. Justice je vždy důležitější, než demokracie, protože bez spolehlivé a všepřítomné justice se demokracie nemůže budovat. Pokud Babiš nebude vydán, znamená to totální prohnilost celé politické scény, což okamžitě odneseme na mezinárodním poli. 

Co tedy říkáte výroku předsedy Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Radka Vondráčka, že k vydání Andreje Babiše se musí postupovat opatrně tím, že se jedná o zájem České republiky? 

Tohle může říci jen úplný morální prostitut. A navíc, čím důležitější funkce, tím přece nesmí být jakékoliv podezření, že se děje něco, co se nemá! Právě proto v jiných zemích odstoupí politik, i když se vytvoří pouze představa, že spáchal trestní anebo amorální čin. Jenže u nás platí pravidlo, co politik, to srab, který navíc naříká, že jeho obvinění je důsledkem „politického procesu.“ No samozřejmě! Vždyť politik přece má neustále čelit procesům opozice a má být neustále pod lupou justice! 

Blíží se prezidentské volby. Jak podle vás dopadnou?

Nejdůležitější jsou dvě čísla. Koho lidi preferují a koho lidí nepreferují. To druhé bude rozhodující, protože žádný z kandidátů nedostane padesát procent hlasů v prvním kole. Zemana preferuje méně než padesát procent lidí. Takže, pokud se v druhém kole ti, kteří nevolili Zemana, spojí a budou hlasovat pro jeho protikandidáta, vyhraje to. Jiří Drahoš bude naším prezidentem. A to bude mít pro nás ten největší význam ze všeho.

Publikováno: www.parlametnilisty.cz , www.pritomnost.cz dne 13.12.2017

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy