Vladimir Putin toho během svého úterního projevu namluvil hodně.

V zásadě jsme se dozvěděli, že Rusku a Rusům ubližujeme a jediným skutečným přítelem je Čína.

Asi nejzajímavější byl pohled na to, co je zákonné a co ne. Chruščovovo rozhodnutí předat Krym Ukrajině z roku 1954 označil ruský prezident za nezákonné, protože se nikdo neptal občanů.

Nezmínil se ale o tom, že po rozpadu SSSR Rusko bylo spolugarantem územní integrity Ukrajiny poté, co se Kyjev vzdal jaderných zbraní.

Ještě před devíti lety Putin tvrdil, že Rusko nechce Krym, protože by to vyvolalo válku. A Rusko je přece racionální.

Možná ani tak nejde o samotný Krym, příčina je jinde. Vladimir Putin se už podruhé v Kyjevě spálil s Viktorem Janukovyčem. Poprvé v roce 2004, kdy mu už gratuloval jako novému prezidentovi, ale vzápětí začala Oranžová revoluce a soud výsledek zrušil. A Janukovyč nakonec prohrál.

Podruhé letos, kdy znovu vsadil na Janukovyče, ale ten nakonec nevydržel tlak opozice a utekl do Ruska.

Ukrajinci se tak během deseti let dvakrát postavili Putinově vůli. A dvakrát vyhráli. Bylo tedy třeba, aby jim výhra trochu zhořkla. A tak přišli o Krym a kdo ví, co se stane na východní Ukrajině.

Dnes Putin řekl, že nechce další dělení Ukrajiny. Ale dříve také říkal, že Rusko nechce znovu připojit Krym. A dnes ho připojil.

Před pěti lety ve Španělském sále Pražského hradu podepsali Dmitrij Medveděv a Barack Obama smlouvu o omezení jaderných zbraní. Obama tehdy hovořil o svém návrhu udělat v americko-ruských vztazích jakýsi reset. Tedy zmáčknout tlačítko a začít znovu, lépe.

Ale tím, kdo zmáčkl nakonec tlačítko a resetoval, je až teď Vladimir Putin. K horšímu, k větší agresivitě a konfrontaci, k jednání motivovanému touhou trestat a mstít se. To je vidět i doma: odpůrci prezidenta jsou čím dál víc tlačení do kouta a povolená média se čím dál víc stávají hlasateli propagandy.

Je to škoda, Rusko je tak pěkná země.