Azylanti musí pracovat v normálních podmínkách
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula prohlásil, že azylanti či cizinci s pracovním povolením musí mít v zaměstnání stejné podmínky jako Češi. Prosím všechny, kdo v tuto chvíli chtějí spustit pokřik, že k nám odbory tímto prohlášením lákají uprchlíky, aby se na chvíli zamysleli.
V souvislosti s evropskou migrační krizí trpí naši občané řadou obav. Někdy jde o obyčejný strach z neznámého, někdy mají tyto obavy zcela věcný a oprávněný základ. Jsem poslední, kdo by se chtěl nad řadové občany vyvyšovat. Každý z nás má právo na svůj názor. Od počátku stojím na straně vlády v pohledu na nesmyslnost kvót a v názoru, že je třeba pomáhat především v zemích, odkud migranti odcházejí do Evropy. Z naší strany musí jít o pomoc jak vojenskou, tak i humanitární. A říkat, že těch cca 70 % lidí, kteří jsou silně proti imigraci, prostě jen nemá dostatečné informace - to podle mě není žádný argument. Je povinností politiků naslouchat voličům a hájit jejich zájmy.
Jenže právě proto je na místě přísný dohled nad podmínkami, ve kterých pracují a budou pracovat azylanti a cizinci s pracovním povolením. Myslet si, že na trhu práce může dlouhodobě existovat dvojí pracovně právní standard, je iluze. Pokud zaměstnavatelům dovolíme, aby azylanty nechali otročit načerno a v nedůstojných podmínkách, časem se to zákonitě podepíše na situaci všech zaměstnanců v České republice. Už dnes přece skrytě panuje v některých provozech praxe, která je v rozporu se všemi zákonnými i etickými normami, potřebné svědectví se ale lidé bojí z existenčních důvodů popsat.
Pokud si někdo myslí, že se velké evropské korporace staví za uprchlíky z čistého humanismu, tak je velmi naivní. Jde jim v první řadě o levnou pracovní sílu. Uprchlická vlna z Blízkého a Středního východu představuje v tomto smyslu pro Evropu podobné riziko, jaké může přinést transatlantická dohoda TTIP, pokud bude špatně dojednána. Může ohrozit samotné základy, na kterých stojí sociální stát a moderní normy upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Proto je varování Českomoravské konfederace odborových svazů plně namístě. Vlastně je to úplně jednoduché. Azylanti se nesmějí stávat jen levnou pracovní silou a dlouhodobým břemenem sociálního systému. Musejí normálně pracovat jako ostatní. Ve stejných podmínkách, jaké mají ostatní. Jejich důstojnost je i v zájmu našich zaměstnanců, ať už se narodili v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.
V souvislosti s evropskou migrační krizí trpí naši občané řadou obav. Někdy jde o obyčejný strach z neznámého, někdy mají tyto obavy zcela věcný a oprávněný základ. Jsem poslední, kdo by se chtěl nad řadové občany vyvyšovat. Každý z nás má právo na svůj názor. Od počátku stojím na straně vlády v pohledu na nesmyslnost kvót a v názoru, že je třeba pomáhat především v zemích, odkud migranti odcházejí do Evropy. Z naší strany musí jít o pomoc jak vojenskou, tak i humanitární. A říkat, že těch cca 70 % lidí, kteří jsou silně proti imigraci, prostě jen nemá dostatečné informace - to podle mě není žádný argument. Je povinností politiků naslouchat voličům a hájit jejich zájmy.
Jenže právě proto je na místě přísný dohled nad podmínkami, ve kterých pracují a budou pracovat azylanti a cizinci s pracovním povolením. Myslet si, že na trhu práce může dlouhodobě existovat dvojí pracovně právní standard, je iluze. Pokud zaměstnavatelům dovolíme, aby azylanty nechali otročit načerno a v nedůstojných podmínkách, časem se to zákonitě podepíše na situaci všech zaměstnanců v České republice. Už dnes přece skrytě panuje v některých provozech praxe, která je v rozporu se všemi zákonnými i etickými normami, potřebné svědectví se ale lidé bojí z existenčních důvodů popsat.
Pokud si někdo myslí, že se velké evropské korporace staví za uprchlíky z čistého humanismu, tak je velmi naivní. Jde jim v první řadě o levnou pracovní sílu. Uprchlická vlna z Blízkého a Středního východu představuje v tomto smyslu pro Evropu podobné riziko, jaké může přinést transatlantická dohoda TTIP, pokud bude špatně dojednána. Může ohrozit samotné základy, na kterých stojí sociální stát a moderní normy upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Proto je varování Českomoravské konfederace odborových svazů plně namístě. Vlastně je to úplně jednoduché. Azylanti se nesmějí stávat jen levnou pracovní silou a dlouhodobým břemenem sociálního systému. Musejí normálně pracovat jako ostatní. Ve stejných podmínkách, jaké mají ostatní. Jejich důstojnost je i v zájmu našich zaměstnanců, ať už se narodili v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.