Klasické společenské vědy jako například politologie nebo sociologie, nám často nedokáží vysvětlit důležité jevy, byť přímo patří do oblasti jejich zkoumání. To se ukazuje i v případě politiky brexitu, kterou prosazuje britská politička a premiérka Spojeného království a vůdkyně Konzervativní strany Theresa Mayová. Brexit je totiž často popisován a vysvětlován jako něco neočekávaného, nahodilého a příliš chaotického.

Pro pochopení toho, co brexit znamená, jaké jsou jeho zdroje a budoucnost je třeba použít nový interdisciplinární obor - diskursivní translatologii. Právě ona nám napomáhá „přeložit“ například jeden sociální fenomén do jiného diskursu a tak ho ukázat v jeho původním smyslu.

Pokusme se za pomoci aplikované diskursivní translatologie přeložit jeden subkulturní fenomén jako bylo punkové hnutí reprezentované skupinou Sex Pistols v 70. letech do oblasti současné britské politiky brexitu a osvětlit ho v zcela novém světle.


Pan Zkažený a Theresa Mayová

Není od věci si připomenout základní, byť nahodilá fakta. Theresa Mayová se narodila ve stejném roce jako pan „Zkažený“ (Rotten), známý dnes jako bývalý zpěvák punkové skupiny Sex Pistols. Johnny Rotten se stal ikonou punku a vzorem pro rebelující mládež.

Těžko bychom asi hledali odlišnější protichůdné jevy jako subkulturní hnutí punk a politiku Konzervativní strany. Přesto rok 1975 byl pro obě strany v základním bodě společný. V tomto roce byly založeny „Sexuální pistole“ a konalo se i první referendum o vystoupení z Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdci Evropské unie (EU).

Nastupující mladá generace, byť stála na různých stranách jako byl například pan Zkažený a na druhé straně Theresa Mayová, měla přesto mnoho společného, než je si ochotna sama připustit a než jsou zejména schopny reflektovat disciplíny jako je sociologie subkultur nebo britská politologie.

Když Malcolm McLaren, manažer Sex Pistols prohlásil, že skladba Anarchy in the U.K. je vyjádřením vlastních zákonů, neomezené nezávislosti a stylu udělej si sám, Theresa Mayová si generačně uvědomila, že právě takové anarchisticko-punkové hodnoty je zapotřebí zavést do nového stylu konzervativní politiky.

Současná vůdkyně Konzervativní strany si totiž generačně latentně osvojila základní punkovou filosofii, že například nihilismus je vlastně tvořivé úsilí, je impulsem, který pohání svět politiky a že negace je činem.

To, co vyjadřovali Sex Pistols v subkultuře, o to se již delší dobu pokouší Theresa Mayová ve světě politiky.


Pustit žilou celému Spojenému království

O čem je tedy punkpolitika a brexit? Byť se to zdá neuvěřitelné, konzervativní političku latentně vždy fascinoval svět souputníků předávkovaných metamfetaminem, kteří když si píchali injekční stříkačku do žíly a fotografovali vlastní krev jak stéká po paži říkali: „Tohle není hra, tohle je skutečnej zkurvenej život“.

Jenže punkpolitika staví problém jinak: proč by si měl pouštět žilou jen jednotlivec, kdy je možno pustit žilou celému Spojenému království?

Za pomoci brexitu našla vůdkyně Konzervativní strany způsob jak pustit žilou celému Spojenému království a jak se kolektivně sjet. V apercepci známé sklady Anarchy in the U.K. je skryta politická síla i program pro novou rebelující generační politiku - punkpolitiku.

V 70. letech, tedy v době jejího mládí současnou premiérku Spojeného království fascinovalo i to, jak punkové cenzurovaně bezejmenné skladby Sex Pistols dokázaly vévodit žebříčku nejpopulárnějších skladeb jako kontraband a hlavně jakou paniku dokázaly v britské společnosti vyvolat. Generačně to bylo nejen inspirující, ale zejména latentně formující, hlavně poté, když britský parlament odsoudil punkovou skupinu jako hrozbu pro anglický životní styl.

Samozřejmě, že Theresa Mayové měla vyšší cíle než jen to, aby se o punku diskutovalo v britském parlamentu jako o hrozbě, která přichází zvenčí. Pochopila, že je nutno punkovou subkulturu převést do světa vysoké politiky. Tak se zrodila punkpolitika.


Shit jako událost

V době svého mládí byla fascinovaná i tím, ostatně jako většina britských občanů, že to byly právě Sex Pistols, kteří 1. prosince 1976 řekli v televizi slovo SHIT. Byla to historická událost, o které se psalo a dlouze diskutovalo.

Jako politička si však uvědomila, že tomuto slovu je třeba dát skutečný politický obsah.

Právě aplikovaná diskursivní translatologie nám ukazuje jak byl původnímu všeobsažnému punkovému výrazu SHIT dán rebelující konzervativní punkpolitikou nový obsah, a to prostřednictvím procesu ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii.

Brexit se stal jiným vyjádřením pro předávkovaní se politickým metamfetaminem a způsobem jak může britská společnost mediálně sledovat vlastní stékající krev a cítit u toho, že tohle není žádná politická hra, protože tohle je politicky „skutečnej zkurvenej život“!

Tak jako byl v punkpolitice převeden veřejný výraz SHIT do slovního spojení brexit, byl v ní převeden i původní subkulturní solipsismus pana Zkaženého do roviny celonárodního solipsismu.


Hegemonický švindl

Theresa Mayová miluje paniku stejně jako skupina Sex Pistols, kterou britský parlament odsoudil jako „hrozbu“, a proto si vůdkyně Konzervativní strany v současnosti vychutnává, jak stejný parlament bije na poplach před hrozbou z brexitu.

Bohužel ani britský parlament, ani občané netuší, že premiérka Spojeného království a vůdkyně Konzervativní strany ve skutečnosti neprosazuje brexit, ale SHIT.

Theresa Mayová se totiž nechala inspirovat manažerem Malcolmem McLarenem, který o skupině Sex Pistols hovořil jako o podfuku. I ona velice dobře chápe, že punkpolitika, tedy i brexit je podfuk, ale na rozdíl od manažera Sexuálních pistolí neusiluje „získat prachy díky chaosu“, ale jen moc díky chaosu.

Punkpolitika je v podstatě hegemonický švindl, ukazující podle jakého chaotického klíče by měl svět fungovat.

Zatímco punkovou kulturu šířily hudební firmy jako je EMI, A&M nebo Virgin, Theresa Mayová se rozhodla pro propagaci ve velkolepějším stylu prostřednictvím Konzervativní strany.


Anarchy in the U.K.

Evropská unie netuší, že zatímco Británie začala z obav před divokým brexitem například simulovat dopravní kolony v přístavu Denver, z Downing Street číslo 10, kde je oficiální sídlo britské premiérky, nevycházejí dopravní instrukce, ale linou se tóny a slova slavné punkové písně Anarchy in the U.K. o anarchistickém zastavení dopravy:

nevím, co chci,
ale vím, jak toho dosáhnout
chci ničit kolemjdoucí

protože chci bejt anarchií
žádnej přítulnej pes

Anarchie pro Spojený Království
někdy přichází a možná
napravím špatnej čas a zastavím dopravu.


No Future, No Future for You, No Future for Me

Bylo by ale zavádějící se domnívat, že smyslem punkpolitiky je pouze zastavit dopravu a nastolit anarchii.

Základní filosofie punkpolitiky se totiž nachází v rovině politického času, tak jak ho ve své slavné písni God save the Queen prezentoval pan Zkažený:

anglickej sen
nemá budoucnost
žádná budoucnost pro mě
žádná budoucnost pro tebe.

Tajemstvím brexitu spočívá v tom, že nemá žádnou budoucnost, protože o žádnou budoucnost nejde. Toto je jeho politické tajemství a čistý výraz punkpolitiky premiérky Spojeného království a vůdkyně Konzervativní strany Theresy Mayové.

Aplikovaná kulturní translatologie nám dokládá, že pochopení fenoménu Theresy Mayové i její politiky je třeba rozumět v souvislosti se subkulturou, která se zrodila v době jejího mládí v druhé polovině 70. let. Premiérka Spojeného království je totiž politickým panem „Zkaženým“ dnešních dnů. Byla to ona, která převedla subkulturu Sex Pistols do světa vysoké punkpolitiky, v které výraz brexit neznamená nic jiného než punkové slovo SHIT.

God save the Queen.